Kárný senát při Nejvyšším správním soudu (NSS) uložil státní zástupkyni Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 (OS) Lucii Horákové kárné opatření snížení platu o 15 % na jeden rok. Horáková byla delší dobu nečinná v několika případech, navíc se měla snažit tuto nečinnost zakrývat. Státní zástupkyně přiznala částečně pochybení s tím, že její práce nese chaotické rysy, avšak hlavním důvodem kárné žaloby je prý šikana nadřízených poté, co měla iniciovat trestní stíhání své kolegyně.
Státní zástupkyni Luciu Horákovou poslal před kárný senát vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazim. Ve dvou věcech měla opomenout podat návrh na zahájení řízení o uložení opatření k napravení dítěte, ačkoliv se dopustilo činu, který by byl jinak trestný. V jednom případě pak ani přes opakovanou žádost dožádaného státu, Velké Británie, v rámci mezinárodní právní pomoci neposkytla nezbytné doplnění, a proto k poskytnutí pomoci nedošlo. Policejní orgán pak musel odložit prověřovanou trestní věc. Horáková se následně, v průběhu vnitřního dohledu, měla pokusit tuto svou nečinnost zakrýt a předstírat, že se s policejním orgánem domluvila, že právní pomoc již není potřeba.
O tom měla učinit nepravdivý záznam do spisu a požádat o potvrzení této nepravdivé informace i policejní orgán. V další věci podle kárné žaloby nevydala ani přes opakované urgence policejního orgánu evropský vyšetřovací příkaz a v důsledku toho policejní orgán musel odložit prověřovanou trestní věc. Posledním vytýkaným jednáním bylo, že kárně obviněná nereagovala na závažné vady v popisu skutku výroku usnesení o zahájení trestního stíhání. To mělo vést k podání stížnosti pro porušení zákona, které Nejvyšší soud (NS) vyhověl.
Sama Horáková minulý týden u NSS uznala, že její práce je někdy chaotická a v některých vytýkaných případech měla postupovat jinak. Nesouhlasila však s tím, že by se jednalo o tak závažná pochybení, aby dosahovala intenzity kárného provinění. Navíc byla údajně negativně ovlivněna nedobrou atmosférou na pracovišti a šikanou nadřízených poté, co vyšlo najevo, že stojí za trestním oznámením na kolegyni, státní zástupkyni Sylvu Krützner.
Krützner, náměstkyně vedoucího OS pro Prahu 6, byla trestně stíhána a obžalována pro údajný daňový podvod při prodeji někdejšího obecního bytu. Prvoinstanční odsuzující rozhodnutí zvrátil odvolací Městský soud v Praze, v případu však podal dovolání nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.
Mohlo by vás zajímat
Kolegové ji měli hanit na poradě
Horáková jako důkaz navrhovala záznam z porady státních zástupců z května roku 2020, na níž byla kolegy vyzvána, aby ji opustila, protože je „bonzák“. Její nadřízený, vedoucí státní zástupce Richard Petrásek, jí měl doporučit, aby si našla jiné působiště. „Šikanu budu řešit, podkladů mám dost. Ta šikana, že se na mne hledají chyby, tady je,“ tvrdila před kárným senátem Horáková. Právě obava z možné reakce nadřízených ji podle jejích slov vedla k tomu, že nahlásila telefonát své kolegyně, státní zástupkyně z OS pro Prahu 5 Stanislavy Rybové. Rybová pak od kárného senátu za tento telefonát dostala důtku.
Horáková odmítla, že by se dopustila podvodu, kdy měla „kamuflovat“ své pochybení a žádat po policistovi z obvodního oddělení, aby potvrdil to, co nebyla pravda. S policistou byla na postupu ústně domluvena a když došlo na vnitřní dohled, chtěla po něm pouze potvrzení této dohody, což on měl učinit a poslal jí email.
S manipulací se spisem, kdy do něj měl být dodatečně vložen rukou psaný úřední záznam o této skutečnosti tak, aby toto potvrzoval, nemá nic společného. V době, kdy byl spis u nadřízeného, totiž byla na dovolené a neměla k němu přístup. Záznam tam tedy musel zažurnalizován být již před začátkem vnitřního dohledu.
„Šlo o ne úplně standardní telefonát, jinak máme spolu korektní vztah. V okamžiku, kdy mi můj státní zástupce zavolá, nemám důvod nevyhovět. Trošku mi unikal smysl toho, proč a co mám udělat, ale nepřikládal jsem tomu důležitost,“ uvedl ve svědecké výpovědi policista, s nímž Horáková měla být domluvena.
Před kárným senátem prohlásil, že si nevzpomíná, že by s Horákovou předtím řešil, že už právní pomoc není potřeba. „V dané věci jsme čekali jsme na další postup státního zastupitelství při vyřízení právní pomoci ze zahraničí,“ konstatoval.
Policista si hovor nepamatuje
„Připadalo mi nemístné, abych vám popíral hovor, na který si nepamatuji. Vnímal jsem to tak, že to dělám ze slušnosti vůči vám, ani mne nenapadlo, že to bude součástí spisu, stejně bych postupoval i v případě žádosti jiného státního zástupce,“ odpověděl na otázku Horákové, proč jí tedy pak poslal email, který měl jejich dohodu na postupu potvrzovat.
Nadřízený Horákové, vedoucí OS Petrásek, před kárným senátem uvedl, že práce Horákové byla dlouhou dobu nekvalitní a zastupovat v jejích případech veřejnou žalobu před soudem bylo obtížné. Z její obžaloby totiž nebylo možné se nic dozvědět. Jeho snahy o nápravu měly vést k tomu, že si na něj začala Horáková stěžovat a následně ho obvinila z bossingu.
„Stížnosti na mé chování se stupňovaly, přistihl jsem se při aprobační činnosti, že váhám, zda mi stojí za to upozorňovat jí na drobná pochybení a vystavovat se dalším stížnostem. Všechny mé pokyny byly předmětem stížností na mé chování, popřípadě podání městskému státnímu zástupci, aby zhodnotil můj postup,“ popisoval před kárným senátem Petrásek.
Kolegové měli obavy ze sběru „kompra“
Vše mělo vygradovat v souvislosti s trestním stíháním Sylvie Krütznerové. „Kolegové se začali bát, co si na ně pořizuje kolegyně za kompro. Například konfrontovala kolegy s tím, že mají byt, ale nemají hypotéku a kde na to vzali,“ uvedl Petrásek.
Kárný senát v rozhodnutí částečně zprostil Horákovou kárné žaloby v případě dvou skutků. Jeden se týkal jejího postupu při vyřizování případu nezletilých, který sice nebyl podle kárného senátu správný a mělo dojít ke zrušení usnesení policejního orgánu, neboť šlo o „klukovinu“, avšak nejednalo se o kárné provinění. Senát přihlédl k tomu, že věc vyřizovala Horáková krátce poté, co agendu nezletilých dostala na starost a pak také shledal, že ani pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce nedává pro tyto situace jasný návod.
O kárné provinění nejde podle senátu ani v případu, který skončil u Nejvyššího soudu konstatováním nezákonnosti. Jakkoliv se opět nejednalo o bezvadný postup Horákové, jako dozorová státní zástupkyně se v případu nedopustila excesu, který by mohl zakládat kárné provinění. Stížnost prosti usnesení o zahájení trestního stíhání neodbyla „pár stereotypními větami“.
Ve zbylých případech však kárný senát dospěl k závěru, že se kárného provinění Horáková dopustila, a to dokonce závažného. Vedle pochybení u věcí s cizím prvkem se jednalo primárně o extrémní nečinnost v případu jednoho nezletilce a také o neetické jednání s policejním orgánem. V posledním případě se sice neprokázala manipulace se spisem, avšak jednalo se o jednání státního zástupce nehodné.
Kárný senát zvažoval i tvrzení o šikaně. Konstatoval nicméně, že pokud k nějaké vůbec dochází, nemá vliv na výkon práce Horákové.
Jakkoliv senát zvažoval i možnost odvolání z funkce státní zástupkyně, nakonec se přiklonil pouze k „citelnému opatření“ a uložil snížení platu o 15 % na dobu jednoho roku.
Petr Dimun
