Nejvyšší soud se musí znovu zabývat otázkou, zda má nálezce vkladních knížek nárok na nálezné, tedy finanční odměnu, případně v jaké výši. Ústavní soud vyhověl stížnosti podané Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Stát nesouhlasil s tím, že by měl vyplatit 135.284 korun muži, jenž objevil tři vkladní knížky ve vyklízeném domě. Právo k nemovitosti i knížkám připadlo státu jako odúmrť. O neobvyklém sporu informuje Ústavní soud na svém webu.
Ústavní soudci poukázali na rozpor v rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na jedné straně uvádí, že samotná vkladní knížka nemá žádnou hodnotu – je to v podstatě jen nosič informací. Na druhou stranu ale muži přiznal nálezné ve výši deseti procent zůstatku na účtech.
„Vnitřně rozporné odůvodnění soudního rozhodnutí spočívající v tvrzení, že pro věc určitá skutečnost je dána a současně dána není, je v rozporu s právem na řádně vedené soudní řízení,“ stojí v dnešním nálezu Ústavního soudu.
Nález zdůrazňuje, že hodnota věci se musí posuzovat z pohledu vlastníka i nálezce, a podle toho pak justice volí možnosti, které dává občanský zákoník. Příslušné ustanovení totiž obsahuje dva principy. Podle obecného principu činí nálezné desetinu ceny nálezu. Pokud však má ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, dostane nálezce odměnu „podle slušného uvážení“.
Nejvyšší soud by měl rozhodnout znovu, odstranit logický rozpor a opětovně zvážit nárok na nálezné. „Ani nálezci, ani stěžovatelce (Česká republika) se v soudním řízení nedostalo ústavně souladné odpovědi na to, zda a jaké nálezci náleží nálezné a podle jakého ustanovení je třeba věc posoudit,“ konstatovali v nálezu ústavní soudci.
(čtk)
