Soudce Jan Šott zatím nepředpokládá, že by médiím povolil živý obrazový přenos z hlavního líčení s bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) v kauze Čapího hnízda. Uvedl to na dotaz ČTK a zdůvodnil to vývojem judikatury i panující soudní praxí. Dotační kauzu začne pražský městský soud projednávat 12. září. Soudce sdělil, že délku trvání procesu nyní naprosto nelze odhadnout.
Pořizování zvukových záznamů z veřejných soudních jednání – například na diktafon – stačí předem nahlásit předsedovi soudního senátu. Zakázat je může jen tehdy, pokud by nahrávání rušilo průběh nebo důstojnost jednání. Oproti tomu k obrazovým nebo zvukovým přenosům i k fotografování je třeba získat soudcův předchozí souhlas.
Šott se v minulosti stal jedním z průkopníků živých přenosů dění ze soudních síní. V době, kdy ještě působil u Obvodního soudu pro Prahu 5, totiž novinářům povolil přenášet hlavní líčení v kauze předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a poslance Jaroslava Škárky, kteří čelili obžalobě z uplácení kolegů. Za přílišnou otevřenost k médiím tehdy sklidil kritiku odvolacího soudu – tedy Městského soudu v Praze, kde pracuje nyní. Trval ale na tom, že jeho postup byl v souladu s právními předpisy a ve veřejném zájmu.
V případu Čapího hnízda nicméně Šott obdobný postup neplánuje. „S ohledem na to, že judikatura vyšších soudů se od vámi zmíněné kauzy vyvinula tak, že se k pořizování obrazových záznamů zejména z provádění dokazování staví značně kriticky, čemuž odpovídá i současná standardní soudní praxe, nepředpokládám zatím, že bych jejich pořizování povolil,“ vysvětlil.
Šéf opozičního hnutí ANO Babiš svou vinu z pomoci k dotačnímu podvodu dlouhodobě odmítá. Od začátku léta jezdí po Česku za voliči, pořídil si k tomu obytný vůz. Uvádí, že tím podporuje své hnutí v souvislosti s podzimními senátními a komunálními volbami. Popírá tvrzení, že jde o jeho kampaň před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se uskuteční 13. až 14. ledna příštího roku. Své rozhodnutí, zda bude na prezidenta kandidovat, chce Babiš oznámit 28. října.
Na dotaz, zda je reálné očekávat soudní rozhodnutí v kauze Čapího hnízda do konce letošního roku, respektive do 13. ledna roku příštího, Šott odpověděl, že to bohužel nelze předvídat. „Záleží na vývoji dokazování, důkazních návrzích stran, dostupnosti svědků a řadě dalších faktorů,“ uvedl.
To, jestli a jak bude soud řešit předpokládaný zvýšený zájem o návštěvu hlavního líčení ze strany veřejnosti i potenciální možnost interakcí mezi Babišovými příznivci a odpůrci, v tuto chvíli také není jasné. „Zatím ze své strany nepředpokládám nějaká výjimečná organizační opatření,“ sdělil Šott. Podotkl ale, že bezpečnostní opatření jsou především otázkou správy soudu a jeho bezpečnostní ředitelky.
Hlavní líčení se bude konat v největší soudní místnosti, která je u soudu k dispozici. Zájem o účast na hlavním líčení by mohla instituce řešit například vytvořením vstupenek opravňujících ke vstupu do jednací síně, jako tomu v minulosti bylo u některých jiných sledovaných kauz.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil svým vlivem a činností vytvoření podmínek k tomu, aby společnost Farma Čapí hnízdo zdánlivě navenek splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu. Společně s Babišem usedne na lavici obžalovaných také jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová. Podle trestního zákoníku oběma hrozí až desetileté vězení, státní zástupce pro ně navrhuje podmínky a peněžité tresty.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, která v roce 2018 spornou dotaci státu vrátila. Babiš vlastnil holding do roku 2017, pak jej vložil do svěřenských fondů.
(čtk)