Již tento týden bude pražský magistrát otevírat obálky s nabídkami na vývoj softwaru, který má městu zajistit systém na soutěžení veřejných zakázek. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) očekává, že zakázka bude v následujících letech stát do 61,8 milionů korun. Otázkou je, proč Praha nevyužije stávající fungující systém Národní elektronický nástroj (NEN), který funguje a který poslední zpráva Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) hodnotí pozitivně s tím, že ho chce rozvíjet. Samo ministerstvo České justici napsalo, že certifikovaný nástroj doporučuje používat i samosprávám, byť to zákon přímo nenařizuje. „Není to v pořádku a budu se na to ptát pana primátora,“ uvedl šéf opozičního poslaneckého klubu hnutí ANO Ondřej Prokop.
„Ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo a spravuje NEN, který plně podporuje všechny možnosti zadávání veřejných zakázek, které jsou definovány zákonem o zadávání veřejných zakázek. Navíc mohou NEN používat všichni zadavatelé v ČR bezplatně, veškeré náklady nese MMR. Povinnost používat NEN pro realizaci zadácích řízení je pro ústřední orgány státní správy a jejich podřízené organizace stanovena Úřadem vlády.,“ uvedl mluvčí resortu Vilém Frček.
Tato povinnost se nevztahuje na místní správu a samosprávu. „Za MMR však vždy doporučujeme, aby byl používán elektronický nástroj certifikovaný ve smyslu vyhlášky o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek,“ doplnil Frček.
Centrální nákupy na nové platformě by se v Praze měly týkat zejména zboží od kancelářských potřeb, nábytku, zdravotních pomůcek, potravin, hardware až po pohonné hmoty, informoval primátor Hřib již v březnu. K otevírání obálek by mělo dojít 24. srpna a systém by měl fungovat již od ledna. Podle odborníků oslovených Českou justicí je to poměrně šibeniční doba. „Hlavním cílem centrálního nákupu je snížit náklady na běžné nákupy hlavního města prostřednictvím jednoduchého e-shopu. Ten bude stejný jak pro město, tak pro jeho více než 250 příspěvkových organizací. Díky tomu bude Praha umět jednotlivé nákupy lépe koordinovat a kontrolovat. Nákupy ve větším objemu a rozsahu také přirozeně sníží nákupní cenu a město v důsledku toho ušetří až desítky milionů korun ročně. Tyto úspory bude moci město využít efektivně jinde,“ uvedl primátor v březnu. Proč ale nevyužije stávající funkční systém NEN? Na to magistrát České justici neodpověděl.
„Vzhledem k tomu, že zadávací řízení dosud probíhá a bude končit až uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem, případně jeho zrušením, nemůžeme po dobu trvání zadávacího řízení poskytovat o jeho průběhu jakékoli informace,“ řekl pouze mluvčí Tadeáš Provazník s tím, že Praha projekt centrálních nákupů bere vážně a chce získat ty nejlepší služby, které jsou v současné chvíli k dispozici. „Z tohoto důvodu je zakázka vypsána v otevřeném výběrovém řízení. Poptáváme řešení, které není v současné chvíli na úrovni státu běžně dostupné, jelikož systém bude sloužit pro specifické prostředí hl. m. Prahy včetně velkého množství příspěvkových organizací,“ dodal.
Hlavním kritériem hodnocení veřejné zakázky má být podle zadání nejnižší cena. Odměna dodavateli bude proplácena ex-post podle objemu realizovaných nákupů. Praha při tvorbě zakázky nevyužila předběžné tržní konzultace upravené v § 33 zákona o zadávání veřejných zakázek. V zákoně je výslovně stanoveno, že zadavatel může vést tržní konzultace s odborníky nebo dodavateli s cílem připravit zadávací podmínky a informovat dodavatele o svých záměrech a požadavcích. Podmínkou je, aby takový postup nenarušil hospodářskou soutěž. Předběžné tržní konzultace jsou velmi cenným nástrojem zadavatele, pomocí něhož může lépe zjistit situaci na trhu.
Systém NEN využívají například ministerstva. „V NEN je realizováno jak centralizované zadávání resortních veřejných zakázek, tak i centrálního nákupu státu softwarových produktů,“ vysvětlil systém nákupů na ministerstvu vnitra mluvčí Ondřej Krátoška.
V NEN jsou centrálně soutěžené rámcové dohody i dynamické nákupní systémy (DNS) na základě nichž jsou pak centrálním zadavatelem soutěžené minitendry z rámcových dohod nebo výzvy z DNS. Pověřující zadavatelé si mohou z rámcových dohod soutěžit minitendry nebo výzvy z DNS také samostatně. V NEN probíhá i sběr požadavků na soutěžené komodity. „Centrální zadavatel tak v NEN vidí do všech realizovaných zakázek na základě rámcových dohod a DNS, může kontrolovat plnění a finanční čerpání, aby nebyla překročena hodnota smluv. Centrální zadavatel za pověřující zadavatele následně plní zákonné povinnosti dané dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek,“ vysvětlil Krátoška.
Eva Paseková
