Poslanci hnutí STAN navrhují, aby politické strany měly úplný zákaz přijímat dary od podniků s majetkovou účastní státu, obcí a měst. Nyní je přijetí takových darů možné, pokud podíl státu nebo obce nepřekročí 10%. Rovněž chtějí zákaz přijetí daru od firem bez zveřejněné účetní uzávěrky a od těch, které mají sídlo mimo území České republiky. A to včetně nadací a neziskovek. Jejich význam je historicky překonán, uvádějí poslanci.
Návrh poslaneckého klubu STAN podepsal i ministr vnitra Vít Rakušan. „Základním principem svobodných voleb je jejich všeobecnost, rovnost, přímost. Primárně se má jednat o vyjádření názoru voliče. Zejména z principu rovnosti vyplývá požadavek na to, aby každý hlas má stejnou váhu. Váha hlasu může být ovlivňována i tím kdo a kolik prostředků může investovat do politické kampaně, resp. kdo může přispívat na chod politické strany,“ stojí v úvodu důvodové zprávy.
Proto poslanci navrhují úplný zákaz přijímání darů i bezúplatného plnění od firem s majetkovou účastní státu, obcí a měst. Nyní je přijetí daru umožněno do desetiprocentní majetkové účasti. „Dosavadní právní úprava umožňuje výjimku spočívající v 10% hranici majetkové účasti. Tato výjimka však nebyla řádně odůvodněna ani původní důvodovou zprávou a doporučujeme ji tedy vypustit. Z dosavadní praxe navíc nevyplývá, že by tento způsob financování byl zásadní pro financování politických stran či hnutí, naopak se jedná o rizikové ustanovení, prostřednictvím kterého lze obcházet samotný smysl regulace,“ vysvětluje důvodová zpráva.
Další zákaz přijetí daru pro politické strany se týká firem, které mají zákonnou povinnost zveřejňovat účetní uzávěrku v rejstříku, ale nečiní tak. „Z tohoto důvodu je navrženo, aby politická strana nebo hnutí mohly přijmout dar pouze od právnické osoby, která řádně tuto povinnost splnila. Ustanovení je vztaženo pouze na ty právnické osoby, které předmětnou povinnost mají uloženu zákonem – nemají ji totiž např. účetní jednotky vedoucí jednoduché účetnictví. V zájmu praktičnosti se přitom navrhuje sledovat, zda byla zveřejněna poslední účetní závěrka,“ uvádí k tomu důvodová zpráva.
Úplný návrh, u kterého bylo ukončeno připomínkové řízení, je zde.
Zahraničí nemá podporovat domácí politiku
Poslední sada nových zákazů se týká právnických osob firem se zahraniční účastí nebo zahraničním sídlem Napříště by například politické strany bez výjimky nesměly přijmout dar od jakékoli právnické osoby „se zapsaným nebo skutečným sídlem v zahraničí“. „Demokratickou politickou soutěž by neměly ovlivňovat entity, které na území státu skutečně nevyvíjejí žádnou činnost. Je podstatné, že se ustanovení nevztahuje pouze k formálnímu zápisu ve veřejném rejstříku (princip inkorporace), ale bere v potaz institut skutečného sídla společnosti,“ uvádí se v důvodové zprávě.
„Současná právní úprava stanovila výjimku specificky pro politické strany a fundace zřízené k veřejně prospěšné činnosti. Jednalo se o historické ustanovení reagující na stav, kdy se formoval demokratický politický systém v České republice. Toto ustanovení postupně ztratilo svůj význam a je historicky překonané, je tedy zbytečné výjimku ponechávat. Nic nebrání těmto subjektům, aby podporovaly jinou cestou občanskou společnost, a i nadále přispívaly k rozvoji politického demokratického systému v České republice,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zrušit výjimku.
Irena Válová