Veřejný ochránce práv doporučuje vládě, aby v novele krizového zákona uložila ministerstvu vnitra nebo jinému ústřednímu orgánu státní správy povinnost sjednocovat postup veřejné správy a vydávat metodická doporučení v době mimořádných situací. Reaguje tak mimo jiné na podněty stěžovatelů a poznatky neziskových organizací z doby pandemických opatření proti covidu. Vláda doporučení projedná na svém zasedání ve středu.
Podle ombudsmana řada problematických aspektů ztížila možnosti lidí uplatňovat jejich práva a vyřizovat na úřadech vše potřebné. Šlo především o nejednotný postup úřadů, nedostatečnou informovanost veřejnosti o omezeném chodu některých agend úřadů, nepřístupnost služeb veřejné správy pro lidi s postižením nebo o znevýhodnění určité skupiny obyvatel v případě distančního způsobu komunikace s úřady.
„Kvůli nařízeným pandemickým opatřením mimo jiné docházelo k různému omezování provozu úřadů, úředních hodin nebo činnosti podatelen. Při vyřizování podnětů jsem se například zabýval několika stížnostmi na nečinnost stavebních úřadů, které kvůli pandemické situaci odkládaly své kontroly. Nápravu v těchto případech musely zjednat až nadřízené úřady. Některé úřady a instituce zase odmítaly poskytnout lidem možnost seznámit se se spisem,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.
Policie nepřijímala trestní oznámení
Nevládní organizace například poukazovaly i na to, že některé útvary policie ve snaze omezit osobní kontakty nepřijímaly trestní oznámení, aniž poskytly bližší informace o tom, jak takové podání mohou lidé sepsat a jakým způsobem ho mají podat. Kvůli omezení chodu úřadů podle ombudsmana vznikaly průtahy v řízení. Úřady také postupovaly rozdílně, například v případě přednostního vyřizování záležitostí lidí na základě předchozí rezervace. Lišil se způsob, jakým bylo možné schůzku na jednotlivých úřadech sjednat (prostřednictvím elektronického objednávacího systému, telefonicky nebo e-mailem) nebo to, zda úřady vyžadovaly povinnou rezervaci. Přestože dané řešení předcházelo nahodilému pohybu a shlukování lidí na úřadech, v některých případech byli podle ombudsmana znevýhodněni lidé, kteří v důsledku svého věku, zdravotního omezení, nedostupnosti technického vybavení nebo připojení k internetu nemohli komunikovat s úřady, nebo pro ně byla taková komunikace velmi obtížná.
Ombudsman v doporučení zmínil i dopady pandemických opatření na úřadech na lidi se zrakovým nebo sluchovým postižením. Ti se s horší přístupností služeb veřejné správy potýkají i za „normálního“ chodu společnosti a jejich potíže se v tomto ohledu s pandemií prohloubily.
Hamáček byl informován
O těchto problematických dopadech pandemických opatření ombudsman opakovaně informoval tehdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a apeloval na něho, aby jeho resort posílil své koordinační a metodické úlohy. Právě ministerstvo vnitra podle kompetenčního zákona plní koordinační úlohu ve správním řízení, správním trestání, spisové službě a postupech podle kontrolního řádu stejně jako v oblasti organizace a výkonu veřejné správy.
Ministr vnitra podle ombudsmana ale odmítl plnit tuto úlohu v úsecích státní správy, které nespadají do působnosti ministerstva. S ohledem na značné množství agend veřejné správy a roztříštěnosti subjektů, které plní roli nadřízeného orgánu, proto ombudsman považuje za žádoucí posílit metodickou a koordinační činnost veřejné správy a podřídit ji sjednocujícím pokynům z jednoho řídicího místa.
Například nadřízeným správním orgánem krajské hygienické stanice je ministerstvo zdravotnictví, katastrální úřady mají jako nadřízený správní orgán Český úřad zeměměřičský a katastrální, ministerstvo práce a sociálních věcí je nadřízeným správním orgánem Úřadu práce České republiky a České správy sociálního zabezpečení, ministerstvo dopravy je nadřízeným správním orgánem odborů krajských úřadů, které projednávají přestupky na úseku dopravy.
Ombudsman proto doporučil vládě, aby v novele krizového zákona uložila ministerstvu vnitra nebo jinému ústřednímu orgánu státní správy povinnost sjednocovat postup veřejné správy a vydávat metodická doporučení v době mimořádných situací.
(čtk)
