Ministerstvo obrany bude moci shromažďovat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost. Počítá s tím návrh zákona, který předložilo do připomínkového řízení. Dosud tak mohlo činit až v době ohrožení státu nebo během válečného stavu. Úřadu vadí to, že se bez těchto znalostí nemůže na kritické situace dostatečně připravit. Lidé by se také podle návrhu mohli nově přihlásit k tomu, že je stát bude moci v případě krize povolat na mimořádné cvičení. Návrh počítá i se zatraktivněním aktivní zálohy zvýšením odměn a benefitů. Úřad chce, aby poslanci z časových důvodů normu schválili už v prvním čtení.

Ministerstvo předložení změn zákonů zdůvodnilo zásadními změnami bezpečnostního prostředí, které spočívá v agresivním chování Ruska, ale i v dalších hrozbách včetně terorismu, migrace nebo nestabilitě zemí v blízkosti zemí NATO a EU. „Je nezbytné, aby stát mohl v těchto nových podmínkách reagovat flexibilně, rychle a efektivně i vzhledem k tomu, že varovací doba se zásadně zkrátila,“ uvádí důvodová zpráva.

Pokud bude navrhovaná legislativa schválena, stát nově získá možnost shromažďovat a zpracovávat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, dříve než v době stavu ohrožení státu a válečného stavu. Nyní je mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení. Stát tak podle ministerstva nemá přehled o stavu populace a nemůže se včas připravovat na krizové stavy.

Pro získávání údajů chce úřad využívat už existující databáze a nezatěžovat lidi dotazníky. V praxi by se měla data například o vzdělání nebo třeba o řidičském, zbrojním či leteckém průkazu automaticky propsat do registru branné povinnosti poté, co daný člověk dosáhne plnoletosti nebo získá státní občanství. Podrobnější údaje by stát získal až po odvodu. Data bude ministerstvo aktualizovat u lidí mladších 45 let.

Další novinkou má být „dobrovolné předurčení“, v rámci jehož by dobrovolníky, kteří se k němu přihlásí, mohla vláda mimořádně povolat při zhoršené bezpečnostní situace, a to ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. „Povolání dobrovolně předurčených vojáků v záloze na vojenské cvičení může být jedním z opatření, které protivníkovi ukazuje vůli a připravenost státu k obraně, a tím přispěje ke snížení nebo v ideálním případě vyloučení rizika ohrožení státu,“ píše se v dokumentu.

Mohlo by vás zajímat

Předkládaná norma dále počítá se zatraktivněním aktivní zálohy (AZ) zavedením náborového a stabilizačního příspěvku a se zvýšením odměny. Zájemci o vstup do aktivní zálohy by tak nově náboráři mohli nabídnout příspěvek 24.000 korun, který by se vynásobil počtem let zařazení do AZ. Stabilizační příspěvek 2000 korun by mohli dostávat vojáci v záloze, kteří jsou rozhodnutím znovu zařazeni do AZ. Příslušníkovi AZ by se měla také zvyšovat odměna za příslušnost k záloze podle délky zařazení a zvýší se i odměna za vykonané vojenské cvičení. Další motivací pro vstup do AZ má být možnost poskytování zdravotních služeb, vzdělávání a dalších benefitů. Zákon dále počítá s prodloužením zařazení v aktivní záloze ze tří na pět let.

Díky návrhu by také nově mohli požádat armádu o leteckou přepravu ministři financí a spravedlnosti. Dosud tak mohli učinit ministři zahraničí a vnitra. Armáda by tak mohla přepravovat třeba zásahový tým URNA nebo eskortu Vězeňské služby.

Novela dále zavádí pojmy vojenská drážní vozidla, vojenský vlak a mimořádný vojenský vlak, věnuje se i dronům. Umožňuje také, aby vojáci cvičili na pozemcích či stavbách, které patří státu nebo jeho organizacím.

Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.

Podle důvodové zprávy autoři zákona zvažovali i otázku obnovení odvodů a povinné vojenské přípravy. Pro stát by to znamenalo dostatek vycvičených záloh pro případ krize, zároveň ale také náklady na administrativu, na vybudování a údržbu výcvikové infrastruktury nebo na pořízení výstroje, dopad by byl i na hospodářství. Návrh uvádí, že sociální a ekonomické dopady by byly natolik zásadní, že k tomuto kroku i v současné bezpečnostní situaci nelze přistoupit bez hluboké celospolečenské a politické debaty a bez následného konsenzu.

Proto se obrana rozhodla pro variantu zřízení registrů, do kterých může ministerstvo čerpat údaje ze systémů veřejné správy i dalších evidencí. Shromažďovat by mělo údaje o vzdělání, dosažené kvalifikaci a zvláštních dovednostech. Údaje o zdravotním stavu by pak byly k dispozici pouze vojenským poskytovatelům zdravotních služeb.