Evropská unie chystá na přelomu srpna a září nařízení CIA s dopadem na zasíťování vysokorychlostním internetem. Česká republika má díky předsednictví unikátní příležitost posunout nařízení správným směrem. V EU dochází k zásadnímu filozofickému posunu, ale český stát to dlouhodobě podceňuje a na evropské úrovni se málo angažuje. Internet má podle EU vést do každého osídleného místa. Je třeba nečekat a odpracovat to.
Informace o legislativní smršti aktů, která je připravena v Bruselu a jejíž součástí je také nařízení CIA, zazněla v rámci diskuse Kulatého stolu Ekonomického deníku a České justice na téma „Bílá místa internetu v Česku a jak je dostat z mapy“.
O technologickém skoku, překážkách v zavádění vysokorychlostního internetu včetně stavebního zákona a o dopadu na celou ekonomiku jsme informovali zde.
Téma nařízení CIA otevřela v rámci diskuse předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková v souvislosti se stížnostmi podnikatelů na nulovou komunikaci např. s energetiky o pokládání nových kabelů vysokorychlostního internetu. „Nicméně, na evropské úrovni došlo k zásadnímu filozofickému posunu, jehož výsledkem bude nařízení se zkratkou CIA. V prvním návrhu by mělo být k dispozici v době našeho předsednictví na konci srpna a na začátku září. A máme unikátní možnost v době našeho předsednictví to nařízení posunout správným směrem,“ uvedla Hana Továrková.
Na nic nečekat a odpracovat to
Podle jejích dalších slov spousta legislativy, kterou je její úřad nucen vymáhat, přichází z Evropy, ale český stát o evropské akty nejeví valný zájem. „Stát to dlouhodobě podceňuje, neangažujeme se na evropské úrovni. Nemáme lidi v evropských institucích. Nemáme přípravné programy, setkala jsem se dokonce i s teorií za trest ho vykopneme do Bruselu. Kde to jsme? Tam bychom měli mít ty nejlepší lidi,“ uvedla k tomu Hana Továrková doslova.
Že Brusel chystá legislativní smršť a že je významné se nyní angažovat, potvrdil ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal. „V Bruselu se mluvilo, že bude smršť aktů a CIA tam je. Bude se tedy české předsednictví snažit to postrkovat? Bude to kompatibilní s legislativou, která se chystá?“ vznesl otázku. „Jsme připraveni v rámci předsednictví si na tom svoje odpracovat,“ ujistila Hana Továrková.
Podle jejích slov je nutné ovlivnit evropskou legislativu a současně nečekat a konat i na domácí půdě. „Jestli budeme čekat na CIA, snažit se průběžně přizpůsobit, pokud budeme jen čekat na evropský proces, tak ta doba bude dva roky až pět let. Takže když budeme čekat dalších pět let, tak výstavba bude nadále pomalá,“ popsala realitu Hana Továrková.
O ukládání kabelů se musí síťová odvětví navzájem dohodnout a koordinovat se. K tomu mimo jiné poslouží nová povinnost investorů zanášet liniové stavby do digitálních map, jak rovněž v debatě zaznělo.
Spolupodílet se a sdílet, včetně konkurence
Jak dále upozornila Hana Továrková, podle EU má být v budoucnosti internet zaveden do každého osídleného místa. „Asi je vám znám pojem digitální kompas Evropy, který bohužel říká, že nikoli do každé domácnosti, ale do osídleného místa. Já vždy dávám příklad, jak budeme kopat na Jeseník do ovčárny. Takže to tam dokopeme, protože nás donutí Evropa, ale efekt z toho bude spíš negativní. Myslím, že je třeba přistupovat k tomu s rozumem,“ uvedla s tím, že v těchto místech by bylo možné zavádět ostrovní systémy a různé možnosti mohou existovat vedle sebe.
„Mimo jiné Evropa dlouhodobě škrtá wifi přípojky, které nejsou všespásné, ale jsou oblasti, ve kterých se nikdy nevyplatí, aby se kvůli pěti chalupám kopal deset patnáct kilometrů optický kabel. To nikdy nikdo nezaplatí, i kdybychom se všichni stavěli na hlavu,“ podotkla k tomu předsedkyně Rady ČTU s tím, že existují problémové municipální sítě, které se stavěly bez ohledu na ekonomiku provozu.
Podle ní to v některých oblastech „nepůjde jinak, než že se bude spolupodílet“. Poté vyjmenovala podílející se hráče: „Stát, ať už v podobě ministerstva nebo způsobem, který navrhuji, a to je částečné použití radiokomunikačního účtu. Obec, která má zájem, aby rozkvétala, a aby daně šly právě do jejího rozpočtu, a v neposlední řadě to musí být operátoři, kteří se ale spolu naučí komunikovat tak, aby tam zůstala konkurence, a to znamená sdílet,“ zopakovala Továrková.
Napřed politika a pak ekonomika?
Podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Mariana Piechy je věc plného pokrytí otázkou filozofickou. „Když probíhala kolem roku šestnáct první diskuse s Evropskou komisí kolem, tak to brali jako přípojku k televizi. Každý občan EU má mít doma přípojku, aby byl klid, protože to je standard,“ shrnul tehdejší debatu s tím, že se mu zamlouvá přirovnání internetu k rozvodu elektřiny nebo vody, jak v debatě prohlásil poslanec parlamentu Jiří Havránek.
„Dnes při dostupnosti technologií, co se týče 5 G sítí, mobilních sítí, tam bychom se nebránili diskusi, – a opět přirovnám k elektřině, kde už existují solární panely, baterie, – a bylo by otázkou, zda někde v podhůří kvůli dvěma třem domům by se tahala síť – nebo by se to vyřešilo nějakým ostrovním systémem, což by bylo pro všechny jednodušší. V momentě, kdy se elektrifikovaly domácnosti, tak bylo rozhodnuto, že každá domácnost si zaslouží drát, ať je kdekoliv, uvedl Marian Piecha.
Proto se podle Piechy někdy stane, že „opravdu budeme stavět internet pro veverky kvůli třem čtyřem chalupám v odlehlé oblasti“. „Což jsou plány, které měli spíše na východě, nebo je mají v Číně, prostě politika ,postavit a pak řešit ekonomiku´,“ upozornil Marian Piecha..
Kde je vodovod a silnice, má být i optická linka
Na to reagoval předseda Asociace poskytovatelů kabelových a telekomunikačních sítí Martin Kocourek: „Takže k ostrovnímu systému: Ne všude optika může být a ptejme se, proč to nejde, což už také zaznělo – ono to lze vykopat do každé hájenky, pro každou veverku, ale to by se taky musely změnit požadavky stavebního práva a požadavky samospráv nebo některých státních institucí na to, kolik si řeknou za služebnosti, za to, že se uloží optický kabel,“ uvedl Martin Kocourek.
Na úvod debaty v jejím závěru navázal předseda České asociace elektronických komunikací Rostislav Kocman, který na začátku diskuse prohlásil, že „pokud někam vede silnice, vede tam vodovod, měla by tam vést i optická linka“.
Podmínkou podle Rostislava Kocmana je však stabilní legislativa, zejména ta stavební. Podle jeho slov by za příznivých podmínek bylo možné stavět sítě levněji a operátoři to umí, zejména kabeloví operátoři, kteří jsou zvyklí pokládat kabel do země, přičemž optika v zemi je obranou proti klimatickým událostem. „Pokud se stát rozhodne investovat, tak ať je to dlouhodobě funkční a co nejperspektivnější,“ uzavřel předseda České asociace elektronických komunikací.
Irena Válová
Foto: Radek Čepelák
