Celkem devětkrát požádal v letech 2018 až 2020 předseda senátu Krajského soudu v Brně Aleš Novotný o prodloužení lhůty na písemné vyhotovení rozsudku. Za průtahy v řízení nakonec obdržel výtku od tehdejšího předsedy soudu Milana Bořka. Ten mu napsal, že není schopen či nechce rozpoznat závažnost a prioritu soudcovských povinností. Novotnému ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) minulý týden vytkl, že se podílel na několika nezákonných rozhodnutích, za které musel stát vyplatit odškodné celkem téměř 4 miliony korun a proto ho nemůže jmenovat místopředsedou soudu.
Podle informací České justice měl Novotný s velkými mediálními kauzami a přípravou písemného odůvodnění velké problémy, které vedly až k jeho zhroucení. Nakonec zmíněný rozsudek vyhotovil až více než rok a půl od uplynutí zákonné lhůty. Děvětkrát mu lhůtu prodloužil tehdejší místopředseda pro trestní úsek Aleš Flídr. Novotný skluz omlouval souzením mediálně známých kauz okolo podnikatele Shahrama Zadeha či bývalé předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.
Tehdejší předseda Bořek proto ve výtce z roku 2020, kterou má Česká justice k dispozici uvádí, že k potížím, kterým musel čelit při souzení těchto případů, přihlédl. Lhůtu Flídr pak podle Bořka opakovaně prodloužil, protože byl Novotný „extrémně pracovně zatížený projednáváním a rozhodováním jiných složitých případů, a tato skutečnost negativně ovlivnila i vypracování rozhodnutí v předmětné věci“.
Zajímavé je, že zjevně nešlo o mediálně známou kauzu, neřešil ji dosud ani Nejvyšší soud. Tehdejší předseda dokonce píše, že šlo o středně náročnou kauzu, kterou se z hlediska rozsahu počtu obžalovaných zabývají i okresní soudy u méně závažných věcí.
Kvůli mediálním kauzám měl zastavený nápad
Dalším přitěžující okolností je, že senát Novotného měl kvůli „velkým“ kauzám na rok pozastavený nápad, několik měsíců soudci v jeho senátu nedostávali dokonce vůbec žádné nové případy. Přesto Novotný v tomto čase přestal Flídra informovat o stavu průtahů. „Nepochybně jste si musel být vědom, že porušujete trestní řád,“ napsal mu Milan Bořek.
Flídr, který jako místopředseda skončil na konci června, tehdy přiznal na neblahém stavu věcí svůj podíl viny. Měl prý více kontrolovat, jak Novotný vyhotovuje starší rozsudky. Uvedl také, že za 6,5 roku ve funkci se mu podobná věc nestala.
„Nelze vás podezírat z toho, že byste nebyl přiměřeně pracovitý, je však zjevné, že nejste schopen (nechcete) rozpoznat závažnost a prioritu soudcovských povinností,“ stojí ve výtce s připomenutím judikatury kárných senátů, podle které pro soudce musí být prioritou vyhotovovat rozsudky v zákonné lhůtě. A to i když je přetížen. Opačný postup je v rozporu s požadavkem právní jistoty a to zejména v trestních věcech.
Za průtahy již kárná žaloba zpětně možná není
Přestože šlo podle Bořka o první pochybení Novotného, nebylo možné pochybení takového rozsahu přejít bez potrestání. Za podobné skutky soudci v minulosti mnohokrát čelili kárnému řízení. Soudce může jako hlava ministerstva kárně žalovat i současný šéf resortu Pavel Blažek. V tomto konkrétním případě však již uplynula lhůta, navíc by šlo o res iudicata – tedy řízení o věci již rozhodnuté. Milanu Bořkovi mandát předsedy skončil v roce 2021, nyní soud vede Milan Čečotka.
Soudcovská unie se v pátek ostře ohradila proti argumentům, kterými ministr Blažek vysvětlil své rozhodnutí nejmenovat Aleše Novotného místopředsedou. Odůvodnění je podle stavovské organizace „nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné“.
„Jmenovat místopředsedy krajských soudů je v pravomoci ministra spravedlnosti. A nikdo ho k tomu nemá a nesmí nutit. Nezávislé rozhodování není vlastností jen moci soudní. Po jednání se Soudcovskou unií se vyjádřím podrobněji,“ reagoval později Blažek s tím, že se se zástupci unie rád sejde.
Eva Paseková
