Průměrná délka civilních řízení u okresních soudů loni klesla z 281 na 271 dní. Déle tam ale trvala trestní řízení – průměrně 205 dní namísto 201. Vyplývá to z výroční zprávy českého soudnictví, kterou dnes představil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle něj soudy zvládaly jednotlivé agendy v plném rozsahu i navzdory pokračování covidové pandemie. Ministerstvo nicméně uvedlo, že výrazným problémem justice zůstává přetíženost Nejvyššího správního soudu (NSS).
Ze 27 států Evropské unie zaujímá Česko třetí příčku v délce soudního řízení ve sporných civilních a obchodních věcech na všech stupních soudní soustavy, napsal ministr v úvodním slovu ke statistické ročence. ČR má podle něj v unii desáté nejnižší finanční náklady na soudnictví v přepočtu na jednoho obyvatele. Upozornil i na to, že české soudy loni vyřídily více věcí, než jim jich přibylo. Dodal, že je nutné pokračovat v modernizaci justice, především v posílení její předvídatelnosti a také v elektronizaci.
Ředitel justičního odboru Jan Převrátil doplnil, že dopad pandemie covidu-19 v českém soudnictví v podstatě nenastal. „Nedošlo k žádné cunami, které jsme se obávali. Byla to maximálně vlnka,“ řekl. Nejlépe to podle něj dokládají právě statistiky o civilních řízeních, která označil za zdaleka nejpočetnější agendu a „denní chléb“ každého okresního soudu.
Druhým pozitivním trendem je podle ministerstva vývoj ve správním soudnictví. U krajských soudů se loni snížila průměrná délka těchto řízení z 525 dní na 511 dní. Převrátil řekl, že správní úseky soudů si drží vysokou výkonnost a navíc výrazně poklesl počet lidí, kteří se na ně obrátili. „Důvody nám nejsou zcela zjevné. Může to být tím, že některé základní otázky správního práva už snad máme definitivně vyřešené a nikdo se je nebude snažit přesoudit,“ míní ředitel. Výsledkem je, že soudům klesá počet nových případů a zároveň se prudce snižuje i počet nevyřízených věcí. „Doufáme, že tento stav se bude zlepšovat i nadále,“ poznamenal Převrátil.
Zlepšený stav v prvostupňovém správním soudnictví ale může paradoxně nadále zhoršit situaci u Nejvyššího správního soudu. „Pokud krajské správní soudy rozhodnou více věcí, bude logicky více lidí, kteří podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ upozornil ředitel. Připustil, že právě NSS dělá ministerstvu v současné době „skutečné starosti“. Statistiky loni u NSS evidovaly 36 soudců – z nich ale dva působí u Ústavního soudu, jeden u Soudního dvora EU a jeden u Evropského soudu pro lidská práva. Loni přitom k NSS přišlo 4012 nových kasačních stížností. Soudci stihli vyřídit 3822 stížností, nevyřízených zůstalo dalších 3326.
Ministr Blažek uzavřel s předsedou NSS systemizační dohodu, která by výhledově měla zvýšit jak počet soudců, tak i jejich asistentů. „Předpokládáme také, že se podstatně rozšíří program stáží soudců správních úseků krajských soudů u Nejvyššího správního soudu. Zvýší si tím kvalifikaci a budou schopni pomoci NSS,“ nastínil Převrátil řešení situace. Věří, že ji ministerstvo dokáže do dvou let stabilizovat. Změny již dříve vysvětlil České justici předseda NSS Karel Šimka.
Ve výhledu do budoucna upozornil ředitel na to, že pokud by přišla výraznější ekonomická krize, lze očekávat větší nárůst případů u insolvenčních úseků soudů. „Zatím tam ale žádný takový vývoj neregistrujeme,“ uzavřel.
(čtk)
