Speciální skutkové podstaty pro recidivisty jsou nepromyšlené a škodlivé. Takový závěr má studie Jakuba Drápala a jeho spolupracovníků z Legal Data Hub. Projekt sdružuje akademiky a studenty Právnické fakulty UK, kteří zkoumají fungování justice, právní regulace a kriminalitu pomocí analýzy dat a statistických metod. O závěrech studie informovala mluvčí Právnické fakulty Univerzity Karlovy Lucie Frnochová.
Česko má mezi zeměmi Evropské Unie jednu z největších vězeňských populací: 180 vězňů na 100 000 obyvatel. Vysoký počet vězňů ale nemá primárně proto, že by do vězení přicházelo mnoho pachatelů, ale protože čeští vězni tráví ve vězení dlouhou dobu. Jednou z příčin jsou vysoké trestní sazby a zejména jejich dolní hranice. Nepřiměřeně vysoké jsou zejména tzv. speciální trestní sazby pro recidivisty. Příkladem je opakovaný podvod: Pokud se dopustíte podvodu do tří let od potrestání, tak je Vám ukládán trest ve výměře 0,5-3 roky namísto běžné sazby 0-2 roky. Takových speciálních trestních sazeb pro recidivisty máme 38.
Celou studii si můžete stáhnout zde.
Speciální trestní sazby pro recidivisty jsou podle studie nevhodné zejména proto, že principem moderního trestního práva je trestat primárně za trestný čin a nikoli za to, jaký život pachatel vedl. Byť je na místě recidivisty trestat o něco přísněji, stanovovat speciální trestní sazby pro recidivisty není ani spravedlivé, ani efektivní: Např. krádež není typově závažnější, protože se jí dopustil recidivista, a stráví-li oběť osm týdnů na nemocenské, není pro ni zásadní, zda ji napadl recidivista či nikoli.
I bez speciálních trestních sazeb podle Legal Data Hub pro recidivisty trestní právo poskytuje dostatek možností k přísnějšímu trestání recidivistů. „Pokud bychom zrušili speciální trestní sazby pro recidivisty, soudy by ročně uložily o 1850 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně (a to jen u čtyřech nejčastějších skupin trestných činů). Největší vliv by mělo zrušení speciální skutkové podstaty u krádeží, za které by bylo ročně uloženo o 1250 let nepodmíněných trestů odnětí svobody méně. Zrušením těchto speciálních trestních sazeb by stát snížil vězeňskou populaci přibližně o desetinu a ročně by tím ušetřil zhruba jednu miliardu korun,“ uvedla Lucie Frnochová.
Zvláštním případem speciální úpravy pro recidivisty je opakovaná krádež, u které není třeba způsobit žádnou škodu, aby se stala trestným činem, v důsledku čehož jsou stíhána zcela bagatelní jednání. „Minimálně několik stovek lidí je ročně odsuzováno za krádeže se škodou do 1 000 Kč, přičemž se často jedná o naprosté maličkosti typu krádeže několika housek. Nastavení minimální hranice i u opakované krádeže (např. 1 000 Kč) by zamezilo přílišnému rozpínání trestní represe a ušetřilo by desítky milionů korun ročně,“ míní autoři studie.
Obě změny jsou podle závěrů studie administrativně lehce proveditelné, spočívají pouze ve velmi jednoduchých úpravách trestního zákoníku. Zároveň vedou ke spravedlivějšímu trestání v Česku a mohou českému trestnímu systému ušetřit velmi významné prostředky.
(epa)
