Městský soud v Praze (MS) zrušil rozhodnutí vlády Andreje Babiše, kterým byl v roce 2019 z funkce radního Energetického regulačního úřadu (ERÚ) odvolán Vladimír Vlk. Podle soudu totiž informace Bezpečnostní informační služby (BIS), které sloužily jako podklad k odvolání, jsou sice důvodné, avšak BIS soudu nedoložila jejich věrohodnost.
MS v Praze minulý týden zrušil rozhodnutí vlády Andreje Babiše z 30. července 2019, kterým odvolala z funkce radního ERÚ Vladimíra Vlka.
Tehdejší premiér Babiš zaslal Vlkovi dopis, v němž uvedl hned několik důvodů, na jejichž základě vláda rozhodla. Jednalo se o narušení nezávislého, nestranného a transparentního výkonu pravomocí, přijímání pokynů od třetí osoby a jednání v jejím tržním zájmu, rezignace na ochranu zájmů spotřebitelů a netransparentní zásahy do správní činnosti ERÚ. Jako zdroj těchto informací byly uvedeny „bezpečnostní složky“.
Jak vyplývá z odůvodnění aktuálního rozhodnutí MS v Praze, jednalo se o zprávy BIS. Ty měl soud k dispozici, vyloučil je z nahlížení, a po jejich prostudování dospěl k závěru, že pokud by byly pravdivé, pak by opravdu zakládaly důvod pro odvolání žalobce z funkce člena rady ERÚ.
„Městský soud shledal, že pokud by všechny utajované informace byly pravdivé, o porušení povinností daných ust. § 17 odst. 3 energetického zákona žalobcem (tj. mimo jiné postupovat nezávisle, řídit se pouze zákony a ostatními právními předpisy, nepřijímat pokyny od jakékoli fyzické nebo právnické osoby, postupovat transparentně a předvídatelně) by neměl nejmenších pochyb. Skutkové okolnosti popsané v listinách BIS jsou takového charakteru, že v nich lze skutečně shledat nepřípustně úzké vazby na určité regulované subjekty, úmyslné, cílené a nikoli ojedinělé stranění určitým regulovaným subjektům, prosazování zájmů určitých regulovaných subjektů, zasahování do činnosti správního orgánu 1. stupně v zájmu určitého regulovaného subjektu a další jednání rozporná s dikcí ust. § 17 odst. 3 energetického zákona, jak je žalovaný obecně vytkl v napadeném rozhodnutí,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí soudu.
Soud nemohl posoudit věrohodnost
Problém soud ovšem shledal právě v tom, že nemohl posoudit pravdivost a věrohodnost zpráv BIS. Soud mohl těmto informacím toliko buď uvěřit, anebo neuvěřit. A představa, že soud uvěří policii či tajné službě, aniž by mohl jejich tvrzení ověřit, by znamenala rezignaci na jeho kontrolní funkci. Soud navíc v této situaci supluje roli obhajoby, která nemá k utajovaným informacím přístup (tentýž senát MS v Praze zároveň zamítl žalobu téhož žalobce, který se neúspěšně domáhal informací BIS, které měly vést k jeho odvolání z funkce podle zákona o svobodném přístupu k informacím).
„Městský soud v Praze s přihlédnutím k odkazované judikatuře Nejvyššího správního soudu konstatuje, že utajované informace, které byly jediným podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí, nedávají soudu (jenž zde „supluje obhajobu“ a musí tak namísto žalobce ověřit věrohodnost a přesvědčivost skutkových zjištění) záruku, že jde o informace věrohodné a dostatečně přesvědčivé pro závěr o tom, že žalobce hrubě porušoval své zákonné povinnosti. Je proto namístě, aby rozhodující správní orgán požádal orgán, od nějž tyto utajované informace obdržel, aby svá zjištění doplnil, tak, aby poskytnuté informace případně dovolily soudu přezkoumat správnost závěru správních orgánů, že žalobce hrubě porušoval své povinnosti člena rady ERÚ,“ uzavřel odůvodnění svého rozhodnutí (jinak velmi konzervativní) senát MS v Praze v čele se soudce Ladislavem Hejtmánkem.
Jednalo se přitom již o druhé rozhodnutí téhož senátu MS v Praze v téže věci. V listopadu 2020 totiž soud nejprve žalobu Vlka odmítl pro nepřípustnost, neboť zvolený žalobní typ (zásahová žaloba) považoval za nesprávný. NSS dal sice MS v Praze v únoru následujícího roku v tomto zapravdu, avšak zároveň konstatoval, že měl dát žalobci prostor pro nápravu a jeho rozhodnutí proto zrušil.
Petr Dimun
