Ústavní soud odmítl stížnost Postoloprt na Lounsku, které se jako právnická osoba domáhaly odškodnění za zásah do dobré pověsti. Foto: vyletnik.cz

Soud odmítl stížnost Postoloprt, žádaly odškodnění za stíhání zastupitelů

Ústavní soud odmítl stížnost Postoloprt na Lounsku, které se jako právnická osoba domáhaly odškodnění za zásah do dobré pověsti. Podle žaloby zásah způsobilo nezákonné stíhání zastupitelů města. Zodpovědnost za škodu vyčíslenou na pět milionů korun měl podle Postoloprt nést stát. Ústavní soudci rozhodovali bez veřejného jednání, usnesení zpřístupnili ve své databázi.

Deset zastupitelů Postoloprt téměř tři roky čelilo stíhání kvůli tomu, že schválili prodej obecního majetku za údajně nevýhodnou cenu. Revizní posudek ale prokázal, že cena odpovídala okolnostem. V roce 2019 byli zastupitelé pravomocně zproštěni.

V pozdější žalobě o odškodnění stálo, že se zástupci města v době stíhání museli zabývat neproduktivními činnostmi kolem vlastní obhajoby, místo aby „vytvářeli hodnoty“ pro občany. Postoloprty se navíc v médiích zmiňovaly v negativním kontextu, což město poškozovalo.

Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl s vysvětlením, že zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci vylučuje možnost odškodnit subjekt, který nebyl účastníkem řízení a adresátem nezákonného rozhodnutí. V trestní kauze totiž figurovali zastupitelé, nikoliv město jako právnická osoba.

Postoloprty neuspěly ani u Městského soudu v Praze, který odmítl tezi, že obžalovaný starosta a zastupitelé jsou sami „městem“, protože jej přímo reprezentují. Naopak vysvětlil, že obec je samostatnou právnickou osobou, kterou nelze ztotožňovat se zastupiteli či starostou. Jako fyzické osoby jsou pouze orgány obce.

Město pak podalo ještě dovolání k Nejvyššímu soudu, který se ale podnětem blíže nezabýval. Dovolání prý dostatečně jasně nevymezilo právní otázku, kterou by nejvyšší instance měla vyřešit. Postoloprty v tom spatřovaly přepjatý formalismus a podaly ještě ústavní stížnost. Ústavní soud ale důvod k zásahu nenašel. „K porušení práva stěžovatele na přístup k soudu nedošlo,“ stojí v usnesení.

(čtk)