Soudní znalci mají skluz ve zkoumání současného zdravotního stavu komunistických potentátů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří jsou obviněni, že spoluzavinili zranění, a dokonce i smrt lidí na československých hranicích. Lhůta k předložení posudku už byla několikrát prodloužena. Znalci se mají vyjádřit k tomu, zda jsou obvinění schopni chápat smysl trestního řízení, například porozumět tomu, co je jim kladeno za vinu.
Městské státní zastupitelství v Praze učinilo na sklonku minulého roku opatření, podle něhož má znalecký ústav Psychiatrická nemocnice v Praze-Bohnicích zjistit, jaký je současný zdravotní stav Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, kteří jsou obviněni, že spoluzavinili zranění, a dokonce i smrt lidí na československých hranicích.
Lubomír Štrougal (nar. 1924) byl členem předsednictva ÚV KSČ a předsedou československé vlády, Vajnar (nar. 1930) federálním ministrem vnitra.
Ve znaleckém posudku se znalci mají vyjádřit k tomu, zda jsou obvinění schopni chápat smysl trestního řízení, například porozumět tomu, co je jim kladeno za vinu.
Toto opatření je reakcí na nález vyhlášený Ústavním soudem dne 3. 12. 2021. Ústavní soudci totiž zpochybnili předchozí znalecké posudky, neboť je vyhotovili znalci, kteří sami byli úzce spojeni s komunistickým režimem. (Viz tisková zpráva Ústavního soudu, včetně textu nálezu)
O možné podjatosti soudních znalců z Ústřední vojenské nemocnice v Praze informoval jako první Ekonomický deník, například ZDE. Ústavní soud pak zjištění Ekonomického deníku potvrdil.
Psychiatrické posudky Štrougala a Vajnara nebyly dosud odevzdány.
Podle sdělení Městského státního zastupitelství v Praze byla lhůta k vypracování znaleckého posudku na Štrougala a Vajnara prodloužena do 30. 4. 2022.
„Dnes jsem se dozvěděl o dalším prodloužení, tentokrát do 5. 6. 2022,“ informoval 4. května advokát obětí na hranicích Lubomír Müller.
„Pokud jste na základě e-mailu z 6. 6. 2022 očekávali, že vás nejpozději dnes, tj. 26. 6. 2022, budu informovat o tom, co znalci vyzkoumali o duševním zdraví JUDr. Lubomíra Štrougala a JUDr. Vratislava Vajnara, CSc., tak vás musím opět zklamat,“ napsal 6. června Müller.
„Pokud jste na základě e-mailu z 26. 6. 2022 očekávali, že vVás budu dnes informovat o tom, co znalci vyzkoumali o duševním zdraví JUDr. Lubomíra Štrougala a JUDr. Vratislava Vajnara, CSc., tak vás musím znovu zklamat. Dozvěděl jsem se jen to, že ´primář Švarc přislíbil dokončení znaleckého posudku v nejbližší době, konkrétně do konce tohoto týdne“. Protože si ale „nějaký čas … vyžádá i jeho expedice“, tak státní zástupce „doufá“, že „obdrží vyžádaný posudek do 8. 7. 2022,“ uvedl právní zástupce obětí na hranicích Lubomír Müller.
Zločin spáchali, ale nechápou smysl trestního řízení
Jak už Ekonomický deník uvedl, žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara v souvislosti se zraněnými a zabitými při přechodu státních hranic na základě rozhodnutí Ústavního soudu ze začátku prosince.
Ústavní stížnost proti zastavení trestního stíhání podalo šest německých občanů. Jedná se o zraněné a pozůstalé po zabitých na státních hranicích bývalého Československa.
Orgány činné v trestním řízení zjistily, že bývalý předseda federální vlády a člen předsednictva Ústředního výboru KSČ Lubomír Štrougal a bývalý federální ministr vnitra Vratislav Vajnar spáchali zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, a to tím, že jako vrcholní představitelé ČSSR spoluzavinili zranění a dokonce smrt těch, kdo se pokoušeli přejít státní hranici.
Trestní stíhání ale žalobci nakonec zastavili na základě stanoviska znalců. To konstatovalo, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení.
O zastavení stíhání rozhodlo loni v září Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 s vysvětlením, že Štrougal i Vajnar zločin spáchali, ale nejsou schopní chápat smysl trestního řízení. Letos rozhodnutí potvrdil náměstek městského státního zástupce, jehož rozhodnutí ústavní soudci zrušili.
Podle německých občanů, kteří proti rozhodnutí o zastavení podali ústavní stížnost, byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989.
Ústavní soud jejich výtky potvrdil. Podle soudců skutečně vyvstaly pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet.
Lubomíru Štrougalovi je dnes 97 let, Vajnarovi 91. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Za zneužití pravomoci jim hrozilo až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.
Stížnost pozůstalých i zraněných
Stížnosti k Ústavnímu soudu podali pozůstalí po zabitých na československých hranicích.
Christa Brunies (nar. 1944) z Hatten/Sandkrugu, jejíž syn Hartmut Tautz (nar. 1968) byl v srpnu 1986 roztrhán pohraničními psy. Carola Tautz-Bär (nar. 1965) z Drážďan, sestra Hartmuta Tautze.
Astrid Schmidt (nar. 1971) z Magdeburgu, jejíž otec Gerhard Schmidt (nar. 1939) byl v srpnu 1979 zastřelen pohraničníky.
Za zraněné pak stížnosti podali: Thomas Bartsch (nar. 1966) ze Schwarzenbachu, který byl v červenci 1989 postřelen pohraničníky. Siegfried Karl Fröbel (nar. 1955) z Kolína nad Rýnem, který byl postřelen pohraničníky v dubnu 1982 a Jürgen Seifert (nar. 1951) z Berlína, který byl v listopadu 1983 pokousán pohraničními psy na stehně a genitáliích.
Vyšetřování skončilo
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu vydal 25. srpna usnesení, ve kterém konstatuje, že 17 prověřovaných členů předsednictva Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) nespáchalo zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby, když se jako vrcholní představitelé totalitní moci podíleli na úmrtích na československých hranicích před rokem 1989.
Podezření pramenilo z toho, že vrcholní představitelé komunistické strany nerespektovali právo na opuštění republiky, jak ho garantoval Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který vstoupil pro Československo v účinnost 23. 3. 1976. Podle oznamovatelů, nesli politici spoluvinu na usmrcení či zranění osob, které se snažily o přechod československé státní hranice.
Trestní oznámení podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Na základě tohoto oznámení policie začala některé bývalé představitele KSČ a komunistické vlády stíhat.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale začal postupně stíhání odkládat. Odůvodnil to především úmrtím bývalých komunistických potentátů.
Naposledy úřad zastavil stíhání člena předsednictva ÚV KSČ Ladislava Adamce. Po dlouhá léta také vykonával významné vládní funkce. Od roku 1969 zastával post místopředsedy české vlády. Od března 1987 do října 1988 byl předsedou české vlády, poté do prosince 1989 předsedou federální vlády.
Ačkoli Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dospěl k závěru, že Adamcovo provinění je nepochybné, trestní stíhání proti němu nemůže být vedeno, protože v roce 2007 zemřel.
Trestní stíhání bylo zastaveno u vícera zemřelých. Ale i u dvou žijících, protože podle policie a státního zastupitelství nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání. Jde o Lubomíra Štrougala (nar. 1924), a Vratislava Vajnara (nar. 1930). Proti zastavení trestního stíhání podali poškození, resp. jejich pozůstalí, ústavní stížnost. Nálezem vyhlášeným dne 3. prosince 2021 Ústavní soud stížnosti vyhověl.
Odpovědnost se dále prošetřovala u
- dalších, dosud žijících členů předsednictva ÚV KSČ;
- dosud žijících federálních ministrů vnitra a jejich náměstků, odpovědných za ochranu státních hranic;
- dalších osob, které by mohly mít přímou odpovědnost za úmrtí a zranění na hranicích;
- vojenských prokurátorů, kteří tehdy měli řádně vyšetřit případy úmrtí a zranění na hranicích.
Koho se odložení týká a jak bylo odůvodněno?
Ve dvou případech tím, že členství v předsednictvu ÚV KSČ skončilo prověřovaným již 15. 4. 1976:
- Eugen Erban, nar. 1912
- Ludvík Svoboda, nar. 1895
V pěti případech tím, že dotyční nebyli přítomni na schůzích, při nichž bylo referováno o zákrocích Pohraniční stráže:
- Václav Hůla, nar. 1925
- Ivan Knotek, nar. 1936
- Miroslav Štěpán, nar. 1945
- Karel Urbánek, nar. 1941
- Miroslav Zavadil, nar. 1932
A ve zbývajících deseti případech tím, že jmenovaní se stali členy předsednictva ÚV KSČ až po 17. 11. 1989 a byli jimi nejdéle do 21. 12. 1989:
- Břetislav Benda, nar. 1925
- Josef Čížek, nar. 1933
- Miroslav Huščava, nar. 1949
- Hana Kožešníková, roz. Štěpánková, nar. 1934
- Antonín Mladý, nar. 1931
- Vasil Mohorita, nar. 1952
- Valéria Petrincová, roz. Makovičová, nar. 1937
- Ondrej Šaling, nar. 1940
- Miroslav Válek, nar. 1927
- Miroslav Zajíc, nar. 1935
Trestní stíhání je tak aktuálně vedeno pouze proti jediné osobě:
- Jan Fojtík, nar. 1928.
Jan Fojtík je bývalý český a československý novinář, pedagog a politik Komunistické strany Československa, poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění v období normalizace, dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa a šéfredaktor Rudého práva.
Usnesení je ke stažení zde.
Žalobci stížnost zamítli
Jak už jsme uvedli, proti zastavení stíhání dvou žijících vrcholných představitelů KSČ byly podány stížnosti na Městské státní zastupitelství v Praze. A to kvůli soudním znalcům, kteří konstatovali, že podle nich nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání Lubomír Štrougal (nar. 1924) a Vratislav Vajnar (nar. 1930).
Stížnosti ale státní zastupitelství takřka permanentně zamítá.
Stížnost, podanou kvůli zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989, zamítl náměstek městského státního zástupce v Praze Vladimír Hackl.
Hackl zamítl stížnost poškozeného Jürgena Seiferta ze dne 25. 9. 2020, podanou prostřednictvím zmocněnce Lubomíra Müllera, neboť podle něj není důvodná. Stejně tak naložil se stížnostmi stížnost dalších poškozených – Christy Brunies, Caroly Tautz-Bärové, Astrid Schmidtové, Siegfrida Karla Fröbela, a Thomase Bartsche ze dne 26. 9. 2020.
Státní zástupce Tomáš Jarolímek zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, na konci loňského září. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš loni v červenci zemřel.
Bývalý předseda vlády Lubomír Štrougal a exministr vnitra Vratislav Vajnar pak podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání předloni v listopadu. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
