Značně rozsáhlá a nepřehledná stížnost na exekuci a rozhodnutí Okresního soudu ve Vyškově došla veřejnému ochránci práv. Stěžovala si paní A., která měla exekucí nařízeno omluvit se za nevybíravé výroky vůči starostovi obce. Ombudsman zjistil, že Okresní soud ve Vyškově byl v dané věci déle než rok nečinný, a předseda soudu přesto stížnost paní A. odložil.
Paní A. vedla dlouholeté spory se starostou obce, ve které žije. V této souvislosti rozeslala občanům obce dopis, ve kterém nevybíravě kritizovala činnost starosty a poukazovala na různé obecní problémy, za které podle ní může právě starosta. Starosta se proti nařčením uvedeným v dopise rozhodl bránit prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti, popisuje příběh zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za 1. čtvrtletí 2022.
Aktuální zprávu o činnosti ombudsmana projednal petiční výbor poslanecké sněmovny na svém červnovém jednání v Brně.
Paní odmítla rozsudek, podnět ale obsahoval i průtahy
Soud následně rozhodl ve prospěch starosty: „Soud o žalobě rozhodl tak, že stěžovatelce nařídil, aby se starostovi omluvila a tuto omluvu rozeslala také občanům obce. Jelikož stěžovatelka tuto povinnost nesplnila, bylo proti ní zahájeno exekuční řízení,“ uvádí se ve zprávě ombudsmana.
S takovým výsledkem nesouhlasila paní A a obrátila se na veřejného ochránce práv. „Stěžovatelka si ochránci stěžovala převážně na výsledek soudního řízení a na průběh exekučního řízení, což nespadá do jeho působnosti. Součástí podnětu stěžovatelky však byla i stížnost na průtahy v soudním řízení, přičemž stěžovatelka nesouhlasila se závěrem předsedy soudu, že je její stížnost nedůvodná,“ popisuje ombudsman případ.
Předseda soudu měl stížnost za nedůvodnou
Ochránce si podle svých slov všiml, že předseda soudu ve vyřízení stížnosti narazil na období delší jednoho roku bez úkonu, které přešel takřka bez povšimnutí pouze s obecným vysvětlením, že příslušný senát v mezidobí vyřizoval věci starších časových řad.
Předsedovi Okresního soudu ve Vyškově napsal, že si jako předseda soudu sice vyžádal vyjádření předsedkyně senátu Andrey Růžové k více než roční nečinnosti, ale dál s tím nic neučinil. Zdůvodnil to množstvím vyřizovaných starých případů, které musel senát vyřizovat a stížnost paní A. označil za nedůvodnou.
Úplný obsah šetření průtahů u Okresního soudu ve Vyškově je zde:
Předsedu Okresního soudu ve Vyškově Aleše Vylama proto ombudsman požádal o přehodnocení způsobu vyřízení stížnosti a závěru o její nedůvodnosti. Předseda soudu na tento popud znovu prověřil průběh soudního řízení a dospěl k závěru, že byl soud skutečně více než rok zcela nečinný.
Průtahy se potvrdily, předseda konal
Podle zprávy ombudsmana se průtahy potvrdily: „Až na základě mojí výzvy jste vyřízení stížnosti přezkoumal, přičemž jste dospěl k závěru, že soudkyně Růžová byla v řízení nečinná, a udělil jste jí výtku. V odůvodnění výtky jste mimo jiné opět uvedl výčet úkonů provedených v řízení, ze kterého vyplynulo, že od zaslání vyjádření stěžovatelky k žalobě na vědomí žalobci dne 14. června 2018 do zaslání výzvy žalobci k doplnění žaloby dne 21. srpna 2019 neprovedla soudkyně Růžová v řízení žádný úkon. Takto dlouhá prodleva není dle Vašeho závěru omluvitelná ani vyřizováním věcí starších časových řad, což jste demonstroval na výčtu ukončených věcí v senátě soudkyně Růžové v předmětném období,“ napsal veřejný ochránce práv předsedovi Okresního soudu ve Vyškově.
S takovým výsledkem se veřejný ochránce práv už spokojil. „S ohledem na obsáhlost stížnosti na průtahy v řízení i na značnou nepřehlednost námitek stěžovatelky, které se převážně týkaly rozhodovací činnosti soudu, dospěl ochránce k závěru, že předseda soudu dostatečně napravil své pochybení a své šetření uzavřel, aniž by požadoval přijetí dalších opatření,“ uvádí se v případu, který ombudsman předkládal prostřednictvím zprávy o činnosti poslancům parlamentu.
Irena Válová
