Ilustrační snímek. Foto: Pixabay

Nejvyšší soud dal miliardářovi Beranovi šanci ve sporu s podnikatelem Světlíkem

V letitém sporu mezi miliardářem Davidem Beranem a podnikatelem Janem Světlíkem o miliardy rozhodl v minulých dnech Nejvyšší soud (NS), a to ve prospěch Berana. NS totiž vyhověl jeho dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (VS), zrušujícího nález Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR (RS) z roku 2015, který uložil Světlíkovi zaplatit Beranovi 1,69 mld. Kč.

NS rozhodoval o dovolání Davida Berana proti rozhodnutí VS v Praze z října 2021, kterým potvrdil rozsudek MS v Praze z ledna téhož roku. Oba soudy se zabývaly rozhodčím nálezem RS z roku 2015, který uložil podnikateli Světlíkovi zaplatit Beranovi 1,69 mld. Kč. MS nález zrušil, jeho rozhodnutí VS potvrdil.

Šlo již o druhý rozhodčí nález RS ve sporu těchto dvou mužů ohledně plnění ze smlouvy, kterou uzavřeli v roce 2002 a která se týkala firmy Vítkovice Holding. Světlík se před dvaceti lety dohodl s Beranem na spolupráci, prodal mu část akcií firmy Lahvárna Ostrava a zároveň s Beranem uzavřel smlouvu o strategickém poradenství. V roce 2006 však Světlík spolupráci ukončil a v souladu s uzavřenou smlouvou vyzval Berana k tomu, aby mu akcie vrátil.

Beran nesouhlasil, RS však v nálezu z roku 2008 rozhodl ve prospěch Světlíka. Beranovi nařídil, aby akcie vrátil a navrch Světlíkovi zaplatil 11 mil. Kč. Beran se bránil žalobou, když nárokoval údajné bezdůvodné obohacení Světlíka. To spatřoval v navýšení ceny akcií za dobu, co jimi disponoval a prováděl služby ve prospěch Světlíkovy firmy. RS však i tuto žalobu odmítl s tím, že Beran neprokázal vznik ani výši bezdůvodného obohacení.

Opačný nález Miliardář David Beran Foto: MARCUS&ART V roce 2015 však RS rozhodoval znovu a vydal zcela opačný nález, kdy naopak ze stejného důvodu Světlíkovi uložil, aby Beranovi zaplatit 1,69 mld. Kč. Ohledně logické námitky věci rozsouzené RS dospěl k závěru, že v novém řízení jde sice o tentýž právní vztah mezi týmiž účastníky, avšak nově uplatněný nárok se opírá o jiné skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení a k nimž došlo později. Hmotněprávní kvalifikace uplatněného nároku je v obou řízeních stejná, avšak nárok na vydání bezdůvodného obohacení je podle RS primárně založen na nových rozhodných skutečnostech, byť tyto…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun