Přehled o všech liniových stavbách, koordinaci mezi investory a konec paralelních staveb.To vše by měla přinést novela zákona, kterou v současnosti připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přinese komplexní databázi liniových záměrů a nové povinnosti pro investory: „Snažíme se, aby investoři, kteří budou stavět, měli povinnost včas zanášet své záměry do digitálně technických map a všichni ostatní mohli v tom samém území práce koordinovat“, řekl ředitel Odboru digitalizace a internetu Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi na Kulatém stolu Ekonomického deníku a České justice pod názvem ,,Bílá místa internetu v Česku a jak je dostat z mapy“.
Základním smyslem digitálních map je přehled. Kde a kdy se jaká stavba plánuje, aby jednotliví investoři mohli své práce koordinovat a případně sdílet společně i náklady. Občany aby pak neobtěžovaly zbytečné stavby na stejném území.
„Investoři se na základě informací z databáze mohou domluvit a svoje záměry koordinovat. Pro občany to bude znamenat to, že se nebude například chodník rozkopávat každý rok. Pokud se jednou zasáhne do území, může se toho využít i pro jiné účely, například pro položení kabelu elektronických komunikací“, vysvětluje Petr Filipi.
Primárním cílem novely je tedy mít komplexní přehled o všech stavbách, aby se do jednoho území zasahovalo nezasahovalo vícekrát. Povinnost investorů zanášet informace do digitálních map bude muset být definována změnou zákona. V tuto chvíli je navrhován liniový zákon, který spadá do gesce Ministerstva dopravy.
„Hledali jsme zákony, do kterých to dát, v současnosti je jako nosný zákon navrhován liniový zákon“, potvrzuje Petr Filipi s tím, že se budou muset upravovat i další návazné zákony.
Podle něj panuje na záměru politická shoda. „Předtím, než jsme došli k liniovému zákonu, oslovili jsme spoustu vlastníků jednotlivých zákonů i určité politické spektrum, máme tedy za to, že je tam lehká politická vůle a konsensus, aby to prošlo“, věří Filipi.
Souhlasí s ním i předsedkyně Českého telekomunikačního úřadu Hana Továrková, která se Kulatého stolu zúčastnila.
„Myslím, že tohle opravdu není kontroverzní téma. Pokud bychom se v tomto směru byli schopni povznést nad to, že existují lobbistické skupiny, které se snaží, aby se jich nařízení netýkalo. Jde sice o novou povinnost, ale celospolečenský přínos v tom, aby se např. nerozkopávalo nějaké území dvakrát, je vyšší“, vysvětluje Továrková.
Konec paralelních staveb
V současné době komplexní databáze připravovaných staveb neexistuje. Je proto běžné, že na stejném místě dochází k zahájení několika staveb najednou. Znamená to nejen zbytečné náklady pro investory, ale zatěžuje to i běžné občany.
„Pokud by se to podařilo, tak v zájmu nás všech se jednak ušetří a jednak stavby půjdou výrazně rychleji“, říká Továrková.
Podle Filipiho tento záměr podnikatelé v elektronických komunikacích jednoznačně vítají: „Pro ně je to velká příležitost. Když se někde kope liniová stavba nebo chodník, mohou ten výkop ihned použít pro umístění internetového kabelu“, říká Filipi
Digitální mapy: nepřímý nástroj podpory vysokorychlostního internetu
Ministerstvo průmyslu a obchodu vnímá digitální mapy jako zásadní nástroj podpory vysokorychlostního internetu.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Marian Piecha na Kulatém stolu Ekonomického deníku a České justice vysvětloval, že to s prosazením záměru ale nebylo jednoduché. „Když jsme před lety nastoupili do svých pozic, objeli jsme všechny kraje s tím, že máme řešení pro vysokorychlostní internet a že potřebujeme digitální a technické mapy. Hejtmani ale byli proti, říkali, že je to povinnost státu, nechápali, proč by na úrovni krajů měly vznikat digitálně technické mapy“, popisuje Piecha vyjednávání se samosprávami.
„To vysvětlování bylo strašně obtížné. Ale my jsme věděli, že je to ten nejlepší počin, který pro výstavbu internetu uděláme. Udělali jsme to nejenom pro kraje, ale i pro Správu železnic a Ředitelství silnic a dálnic. A dnes už to mapování běží. Začali se tím zabývat, vidí v tom smysl“, vysvětluje Piecha.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má rozvoj vysokorychlostního internetu jako součást reformy v Národním plánu obnovy: ,,V akčním plánu pro urychlení výstavby sítí elektronických komunikací je to jedna z aktivit. Teď se snažíme o to, aby nevznikla jen databáze, ale aby byla i povinnost investorů tam informace vkládat“, uzavírá ředitel Odboru digitalizace a internetu Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi
Bílá místa internetu v Česku
Bílá místa. Tak jsou označovány oblasti, které dosud nejsou pokryty vysokorychlostním internetem. Podle posledních dostupných údajů se jedná o zhruba 248 000 adresných nepokrytých míst. Podle Petra Filipiho to ale neznamená počet domácností: „Obecně lze říci, že jsou to asi 3 lidé na jedno místo. Tedy stále poměrně velká část populace“, vysvětluje.
Podle poslance Poslanecké sněmovny ČR Jiřího Havránka je největší problém na venkově: ,,My stále hovoříme o tom, jak venkov zatraktivnit a právě dostupný internet může být jedním z těch kroků, aby mladá generace neodcházela do měst a vracela se domů“.
Podle Havránka je cíl jasný – zajistit stabilní a rychlé připojení do každé domácnosti. ,,Za posledních 5 let těch bílých míst ubylo, posunuli jsme se zhruba o 5%. Takže jsme asi na čísle 19%, což je sice příjemný posun, ale pokud bychom se pohybovali v řádu 1% ročně, tak to není nijak závratné“, říká Havránek.
Jeho slova doplnil i předseda České asociace elektronických komunikací Rostislav Kocman:
Podle šetření Českého statistického úřadu jsou domácnosti, které mají děti, připojeny z 97%, 75% domácností nějaký přístup k internetu má, 23% je bez internetu.
„Ano, je to velké číslo, ale stále se mění. Někdy ty domácnosti ani nemají potřebu se připojit. Střední Čechy jsou obzvláště problematické, protože je tu spousta malých odloučených obcí. Na druhou stranu si myslím, že pokud někam vede elektřina nebo vodovod či plynovod, tak by tam měl optický kabel vést také“, uzavřel Kocman.
Jeho kolega z Asociace poskytovatelů kabelových a telekomunikačních sítí Martin Kocourek podotknul, že podle něj je největší překážkou hranice ochoty platit za služby.
„Sítě zde vznikaly od devadesátých let a operátoři dodržovali veškerá pravidla a dostali se na úroveň určité ceny. Pak ale začali vznikat živelně operátoři, vystavěli sítě uměle a také sráželi ceny dolů. Tady se určují ceny za 10 Mbit, 30 Mbit, 100 Mbit, a když přijdete za koncovým zákazníkem a řeknete mu, že 100 Mbit bude stát 540 korun, tak on si sám často řekne, že mu stačí ta rychlost za 249 korun. Že je to pro něj v poměru cena/výkon dostačující.“, vysvětluje Kocourek.
Bílá místa vysokorychlostního internetu ale podle Jaromíra Hanzala, který na Kulatém stolu zastupoval Asociaci pro aplikovaný výzkum v IT, odstraňujeme pomalu.
„Já jsem se podíval na data z Eurostatu. Zajímala mě dynamika té poslední dekády, jaký byl stav v roce 2012 a jaký je teď. Zpráva z toho je taková, že v roce 2012 bylo Česko někde na 73%, teď je na 89% za rok 2021. Některé nám podobné země, např. Maďarsko, bylo na 67% a dnes má 91%.“, řekl Hanzal, s tím, že cílem je dostat se k 90%, kde je řada států.
„A pořád mluvím o vysokorychlostním internetu, protože třeba 5G je zase v ČR a Evropě obecně pomalejší, než ve Spojených státech, Japonsku a Koreji. Takže v té globální konkurenceschopnosti tu dynamiku postrádáme“, říká Hanzal.
Podle něj by bylo ideální, kdyby se cíle nekladly až do roku 2030, už kvůli tomu, že dotační nástroje jsou vypsané do roku 2025.
„Ale souhlasím s paní předsedkyní, že ta situace zase není tragická. Většina firem připojení k internetu má. A i v odlehlých místech se dnes dá pracovat. Naši členové mají spoustu zaměstnanců rozsetých po různých zemích, nejenom po Česku. A pokud budou moct pracovat z domova, podaří se jim produkovat spokojenější zaměstnance, kteří vytvoří vyšší přidanou hodnotu.“, uzavřel problematiku bílých míst Jaromír Hanzal.
Více z kulatého stolu přineseme v následujících reportážích Ekonomického deníku a České justice.
Jana Bartošová
