Bez zásadních změn je český státní rozpočet odsouzen ke stamilionovým schodkům po několik dalších let. Část poslanců vládní koalice proto volá po sektorové dani, která by více zdanila banky, energetické společnosti či další subjekty, které na krizi vydělávají. „Podle nás bychom se měli zaměřit pouze na takové mimořádné zisky, které části firem „spadly do klína“ zejména z důvodu války a jde to z kapes domácností, nebo jako v případě bank z důvodu vysokých úrokových sazeb ČNB,“ řekla České justici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a Pirátů Olga Richterová. Proti sektorové dani se tvrdě staví opozice. „Já si myslím, že sektorová daň je hloupost ze své podstaty, protože to vždy nakonec dopadne hlavně na lidi,“ uvedl poslanec ANO Jaroslav Faltýnek.
Únorová agrese Ruska na Ukrajinu přinesla další hluboký otřes, který znamená zásadní změny v zajištění zdrojů pro energetiku i surovin pro průmysl, prudký růst inflace a cen pro domácnosti i podnikatele. To přináší ohrožení nejen řady lidí žijících v chudobě nebo nad hranicí chudoby, ale také podnikatelských subjektů, malých i větších firem, které jsou důležité pro hospodářský růst a zaměstnanost. Vláda stojí před úkolem stabilizovat státní rozpočet a řešit jeho enormní deficit, zkrotit inflaci, řešit energetickou bezpečnost a nezávislost na zdrojích z Ruska, podpořit podnikatele v hrozbě krachu firem a udržet hospodářský růst i zaměstnanost a cíleně podpořit lidi i domácnosti před nebezpečím pádu do energetické chudoby s nedostatkem financí na uspokojení základních životních potřeb.
Pokud podle Jaroslava Faltýnka dojde k vyššímu zdanění bank, mobilních operátorů nebo dalších odvětví, tak firmy zdraží služby pro konečné spotřebitele. „A není navíc ani jasné, že by na tom profitoval stát. „Ty společnosti se budou snažit optimalizovat, to je v celku zřejmé. Celé je to takové absurdní. Na jedné straně se vláda sama připravuje o miliardové příjmy do rozpočtu rušením elektronické evidence tržeb, přitom i sami podnikatelé volají po jejím zachování a ve stejnou chvíli otevřou diskusi o nových daních,“ uvedl poslanec.
Česká justice se na problematiku zeptala také poslanců z rozpočtového a hospodářského výboru. „Jsem poněkud skeptický, pokud jde o zavádění sektorové daně, a moje obava směřuje především k riziku snah přenesení této daně v některých případech opět na koncové uživatele. Nestačí totiž jenom zavést tuto daň, ale musí být vyřešeno prostředí a podmínky pro její uplatnění, aby k tomu nedošlo. Jako komplikované vidím i rozklíčování, jak se tato sektorová daň projeví na vstupech navazujících odvětví. Mnohem větší logiku mi dává zdanění nadměrného zisku, realizovaného v důsledku války, nejistoty, rozkolísané nabídky a poptávky, kdy ceny mohou hraničit nebo být lichvou,“ uvedl pro Českou justici lidovecký poslanec Antonín Tesařík a připomněl, že data ukazují, že složená daňová kvóta je nyní v Česku 32,6 %, tedy jedna z nejnižších mezi evropskými zeměmi v OECD (pouze 5 zemí má kvótu nižší).
Podle poslance Michaela Kohajdy (ODS) by teoreticky bylo nejspravedlivější zvednout daň na omezený časový úsek všem podnikatelům, taková otázka ale není na stole. Zavedení sektorové daně může podle něj ospravedlnit nestandardně vysoká ziskovost určitého oboru podnikání, která je zapříčiněna nedokonalou konkurencí v oboru, vysokou mírou regulace a tím pádem nízkou možností vstupu konkurence do oboru nebo jinou mimořádnou okolností – dnes například vysokým růstem prodejních cen energií při zachování původních výrobních nákladů. „Z tohoto důvodu je tedy nezbytné provést analýzu, v jakých oblastech podnikání k takovéto mimořádné situaci došlo, tedy jaký obor dosahuje nadstandardní ziskovosti. Není možné, abychom jen zcela náhodně vybírali, který obor by měl být navíc zdaněn oproti jiným,“ myslí si.
Benda: Zisky v energetice jsou neoprávněné
Sektorovou daň prosazuje zejména ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Lidovecký poslanec Jiří Navrátil připomíná, že jsme v úplně jiné a bezprecedentní situaci než když vznikalo programové prohlášení vlády. „Vyšší míra daňové progresivity je jednou z možností, jak tuto rozpočtově těžkou dobu zvládnout. Stejně tak je možností dočasná sektorová daň energetických firem, která bude výrazem solidarity a společenské odpovědnosti energetického sektoru,“ uvedl. Parametry možné sektorové daně považuje za prioritní téma pro koaliční jednání o daňových příjmech. „Ti, co z této krize neúměrně profitují, se musí podělit,“ dodává.
„Jestli stoupá cena jenom díky problémům s Green Dealem a současně krizí na Ukrajině, tak je s otazníkem, jestli nemáme k nějakému zdanění sáhnout,“ uvedl již dříve Marek Benda (ODS) ke zdražování elektřiny s narážkou na takzvanou Zelenou dohodu pro Evropu navrženou ke snížení emisí skleníkových plynů a na obrannou válku Ukrajiny proti Rusku. Zisky energetických firem, které podle něj vzrostly nad všechny meze, Benda označil za „neoprávněné“.
Zavedení mimořádné daně z neočekávaného zisku již připustil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Žádný sektor podle něj nemůže být z debaty vyjmutý a nikdo si tak nemůže být jistý, že se ho vyšší zdanění v budoucnu nedotkne.
Debata v koalici bude ale zřejmě velmi složitá. „Vyšší zdanění lidí s vyššími příjmy z principu nepodporuji. Trestat úspěšné za jejich mimořádnou píli totiž považuji za nesprávné a demotivující. Ve vládním programovém prohlášení jsme se navíc obecně zavázali daně nezvyšovat,“ reagovala na dotazy České justice předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Naopak jasně se proti sektorové dani staví opozice. „Sektorová daň je nesmysl. „Pravicová“ vláda nejdříve zavede cenzuru, pak kontroluje marže a nakonec zavede daň z úspěchu? Nebude to spravedlivé, nikdo netuší, kde bude čára, kdo bude či nebude zdaněn. Dotčené firmy zvýší ceny, investoři přestanou investovat fixní aktiva, zahraniční subjekty začnou vyvádět zdroje do mateřských společností a začne se nebývale optimalizovat,“ myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček z ANO.
Podle exministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je třeba úspory hledat jinde. „Například u energetických firem neplatí, že se všechny topí v zisku. Třeba Pražské plynárenské musela Praha poskytnout dvou miliardový úvěr a dalších několik miliard formou záruk. Vyšší zdanění bank by zase ve finále zaplatili jen lidé a stejné je to u telekomunikací,“ uvedla pro Českou justici. „To, co je k diskusi, jsou daně z neřesti, tedy hlavně hazard, tvrdý alkohol a cigarety, ale vláda musí v první řadě využít zdroje, která má,“ dodává.
Resort financí by podle Jurečky něj nyní připravit analýzu toho, kterým odvětvím se aktuálně daří a která při válečném konfliktu vydělávají například více než v minulosti. O jednotlivých parametrech pak budou jednat zástupci koalice. „Za Piráty jsme zatím přišli se třemi variantami řešení. Konkrétní podobu nyní diskutujeme v rámci koalice. Pokud by se našla shoda, legislativní návrh by pravděpodobně připravilo ministerstvo financí ve spolupráci s námi,“ uvedla Olga Richterová.
Eva Paseková
