Investice, které směřují do obrany země, a jež putují do domácího obranného průmyslu, nejsou vyhozené oknem, tvrdí dvě analýzy poradenské společnosti EY. Podle renomované společnosti z takzvané velké čtyřky jsou takto vynaložené peníze pozitivním investičním stimulem, generátorem práce, ale i daní, což dokládají i slova partnera EY Petra Knapa.
V souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu zaznívají stále častěji intenzivní apely na posílení obranyschopnosti České republiky a s tím související investice na nákup nových efektivních zbraní. Česká republika se ale po nich nemusí poohlížet jen v zahraničí, zdroje existují i doma. Navíc s pozitivním přínosem pro domácí ekonomiku.
To, že se investice do českého obranného průmyslu vyplácejí, dokládají dvě analýzy přínosu vybraných podniků obranného průmyslu českého hospodářství. Poradenská společnost EY se v první z nich soustředila na společnosti Czechoslovak Group (CSG) a Tatra Trucks, ve druhé pak na přínos kooperace na výrobě kolových transportérů Pandur v tomtéž holdingu CSG.
„I když se jedná o podniky skupiny CSG, výsledky lze do značné míry zobecnit na exportně orientovaný český obranný průmysl produkující strategické výrobky a služby. EY zahrnula do analýzy efekty, které se týkají daňových výnosů pro veřejné rozpočty, zakázek pro subdodavatele i tvorby pracovních míst,“ lze se dočíst v první analýze.
Z ní například vyplývá, že 1 koruna utracená CSG v České republice generovala dalších 2,8 koruny a také skutečnost, že 1 zaměstnanec CSG vygeneroval dalších až 3,7 pracovních míst. Celkové ekonomické dopady za posuzovaný rok tak činily 14,8 miliard korun. Činnost vybraných společností CSG v roce 2014 podle EY vygenerovala 5 097 pracovních míst.
„Ekonomické přínosy armádních zakázek spojených s domácí výrobou lze dobře demonstrovat ve formě celkového přínosu pro hospodářství České republiky. Ten ukazuje agregovanou multiplikační hodnotu aktivit spojených s takovou zakázkou jak přímo u finálního dodavatele, tak i u subdodavatelů, kteří se na ni podílejí, a na příspěvku těchto aktivit pro státní rozpočet. Obdobně lze kvantifikovat i dopad na zaměstnanost, kterou tyto tendry poskytují desítkám až stovkám domácích zaměstnanců, konkrétně vyčleněným pro realizaci těchto typicky víceletých projektů,“ vysvětluje vedoucí partner pro automobilový a výrobní průmysl ve společnosti EY pro střední a východní Evropu Petr Knap.
Ve druhé analýze pak poradenská společnost EY navázala na předchozí, věnovala se konkrétnímu projektu: zakázce Pandur II 8×8 KOVS/KOVVŠ.
„Ekonomický přínos zakázky dosáhl celkové hodnoty přes 5 miliard korun Toto číslo lze zároveň vyjádřit ve formě multiplikátoru, který nabývá hodnoty 3,2. To znamená, že 1 koruna vynaložená na zakázku v české ekonomice tak vygenerovala 3,2 koruny v navazujících odvětvích,“ uvádí ve své analýze EY.
Zakázka pak dle výstupů z analýzy generovala celkovou zaměstnanost ve výši 800 člověkoroků. Člověkorok je jednotka vyjadřující průměrný objem práce provedené za jeden rok jedním pracovníkem (cca 2000 hodin)
„Největší část tvoří generovaná zaměstnanost nepřímá (zaměstnanost generovaná u dodavatelů skupiny CSG), která tvoří 500 člověkoroků. Indukovaná zaměstnanost (zaměstnanost generovaná ekonomickými aktivitami zaměstnanců CSG a odvody do státního rozpočtu) dosáhla ekvivalentu přibližně 150 člověkoroků. Přímá zaměstnanost dosáhla ekvivalentu 150 člověkoroků,“ konstatuje analýza.
Mezinárodní přesah zakázky podle EY mimo jiné také výhledově otevírá možnosti navázání další mezinárodní spolupráce.
Jednou z klíčových přidaných hodnot tohoto kontraktu pak je strategické know-how v podobě vlastnictví unikátní licence na výrobu vozů Pandur s možností udělování sublicencí českým subjektům v případě potřeby.
„Z povahy náročné technologické a výrobní aktivity představují armádní zbrojní zakázky pozitivní dopad pro ekonomiku dané země. Ten dopad je tím větší, čím větší část celé dodávky je kompletována a vyráběna v tuzemských podmínkách. Tato část pak vede k vyššímu multiplikačnímu efektu pro národní ekonomiku a státní rozpočet,“ pokračuje Petr Knap.
Připomeňme, že u transportérů Pandur EY uvádí, že každá investovaná koruna se zhodnotila třikrát, což znamená, že z vynaložených miliard korun získala česká ekonomika trojnásobek.
Jak je možné takového efektu dosáhnout a platí to především u zakázek pro český obranný průmysl?
„Ekonomický dopad zakázky lze vypočítat souhrnem celkových aktivit na ni vynaložených, a to nejen u finálního dodavatele, ale také u všech jeho tuzemských dodavatelů služeb, subdodávek nebo materiálů. Každé odvětví má podle tzv. Input-Output tabulek vydávaných Českým statistickým úřadem nějaký zprostředkovaný dopad na českou ekonomiku – tedy kolik typicky utrácí´ u českých dodavatelů na jednotku výstupu,“ objasňuje Petr Knap z EY.
Kromě těchto aktivit jsou podle něj dle standardizovaných metodik zohledněny také finanční vstupy do ekonomiky, které uskuteční zaměstnanci podílející se na zakázce (u finálního dodavatele i subdodavatelů) a státní zaměstnanci, jejichž místa „vznikla“ z odvodů a daní zaplacených právě v rámci daného tendru.
„Ohledně transportérů Pandur je patrné, že úroveň multiplikačního efektu je v případě armádních zakázek s významným podílem domácího obsahu relativně vysoká,“ dodává na konkrétní analýze vedoucí partner pro automobilový a výrobní průmysl ve společnosti EY pro střední a východní Evropu Petr Knap.
(hrb, ed)
