Nová česká vláda sice pracuje na efektivnějším potírání korupce či střetu zájmů, některé korupční případy na vysokých místech a zvláště jejich pomalé vyšetřování však vzbuzují obavy. Uvedla to dnes Evropská komise v každoročním nezávazném hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Unijní exekutiva se rovněž v případě Česka kriticky vyjádřila o nedostatečné transparentnosti vlastnictví médií, o výrocích ombudsmana na adresu menšin či o malé veřejné podpoře nevládních organizací. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže zpráva vyznívá ve vztahu ke státnímu zastupitelství pozitivně.
Komise jako v předchozích dvou letech hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých členských zemích. Zpráva obsahuje řadu nezávazných doporučení, jak by měly země situaci ve zmíněných otázkách zlepšit.
V českém případě komise ocenila probíhající reformy justice, jejichž cílem je posílit nezávislost soudců či státních zástupců. Pozitivní je podle ní také plánované přijetí nové protikorupční strategie, avšak dosavadní potírání korupce na vysokých místech nevidí komise jako dostatečné.
„Případy korupce na vysokých místech nadále vzbuzují obavy, zvláště v souvislosti s odklady ve vyšetřování,“ konstatovala EK ve zprávě. Pozastavila se také nad udělením milosti prezidentem Milošem Zemanem v korupční kauze šéfa lánské obory Miloše Baláka.
Výroky na adresu Romů a LGBTQI osob znepokojují
Problematický je podle komise rovněž fakt, že veřejnost nemá jasné informace o vlastnících médií. Ačkoli současná vláda se snaží zavést pravidla pro zlepšení transparentnosti a předcházení střetu zájmů při vlastnictví médií, dosud se je schválit nepovedlo.
Médiím se na rozdíl od řady jiných sektorů nedostalo veřejné podpory proti dopadům covidové krize, uvádí komise. Novináři také čelí výhružkám, které jsou stále „součástí politického prostředí“.
Ačkoli česká vláda podle komise pokračuje v práci na zvýšení podílu občanských organizací na rozhodování o důležitých otázkách, zcela bez problémů nejsou jejich omezené možnosti dostat se k veřejným financím. Nedostatky vidí komise i v ochraně lidských práv, jejíž část je na ombudsmanovi, některá témata však žádný specifický orgán neřeší. „Ombudsmanova prohlášení na adresu Romů či LGBTQI osob nadále vyvolávají znepokojení,“ uvedla komise na adresu ochránce veřejných práv Stanislava Křečka.
Stříž: Zpráva zmiňuje pouze jednu trestní věc
Zpráva EK připomíná, že expremiér Andrej Babiš je obžalovaný z podvodu s unijní dotací v souvislosti s farmou Čapí hnízdo, a že formální obvinění bylo poprvé vzneseno už v roce 2016. Podle komise u této a dalších kauz týkajících se současných nebo bývalých vysoce postavených činitelů „existují obavy“, a to kvůli „délce postupů ve všech fázích procesu včetně vyšetřování, stíhání a rozsouzení“. Vedle Babiše a Baláka v tomto kontextu zmiňuje „stíhání dvou soudců, vysoce postaveného činitele ministerstva a vícero případů v městských zastupitelstvech“.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ČTK napsal, že zprávu Evropské komise jeho úřad zaznamenal a bude ji analyzovat. „Po prvotním prostudování máme za to, že zpráva vyznívá ve vztahu ke státnímu zastupitelství pozitivně a správně popisuje například aktuální legislativní snahy o posílení nezávislosti veřejné žaloby. Pokud jde o hodnocení „high-level“ korupčních kauz a jejich vyšetřování, na které odkazujete, je třeba uvést, že zpráva k tomuto stanovisku neuvádí žádné statistické údaje a opírá se podle tam uvedených zdrojů pouze o poznatky od několika neziskových organizací. Výslovně zmiňována je jediná trestní věc, a to kauza bývalého premiéra Andreje Babiše, která je ovšem atypická osobou obviněného a masivní medializací a svou povahou není korupční,“ uvedl Stříž.
Varšava a Budapešť neplní doporučení Komise
Maďarsko a Polsko by měly zlepšit podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí, které přes opakované výzvy stále vzbuzují obavy, uvedla dále v hodnocení Evropská komise. Řada zemí se podle unijní exekutivy ve zmíněných oblastech zlepšila, zejména Budapešť a Varšava však neplní doporučení komise. Brusel kvůli tomu ani jedné ze zemí zatím neodblokoval miliardy z mimořádného fondu obnovy, o jejichž získání se maďarská i polská vláda snaží.
V pořadí třetí výroční zpráva vznikala v době, kdy se unijní země v první řadě zabývají dopady ruské invaze na Ukrajinu. Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové je ruský režim a válka v těsném sousedství EU připomínkou toho, že demokracii a vládu práva musí unijní země chránit a propagovat doma i mimo své hranice.
„Letošní zpráva ukazuje, že diskuse o právním státu v Evropě nese ovoce, neboť členské státy dosahují zlepšení a otázky právního státu řeší. V některých členských státech bohužel přetrvávají obavy, zejména pokud jde o nezávislost soudnictví,“ prohlásila Jourová. Zásadní připomínky adresovala komise stejně jako v minulých letech Polsku a Maďarsku.
Budapešť by podle Bruselu měla posílit roli orgánu zajišťujícího nezávislost soudnictví. Maďarsko podle komise také odložilo zavedení většiny opatření z ohlášené protikorupční strategie. Například prostřednictvím státní inzerce omezuje rovné podmínky pro fungování médií a měla by posílit nezávislost úřadu dohlížejícího na jejich práci. Maďarská vláda zároveň nadměrně často využívá své nouzové pravomoci zavedené kvůli covidové pandemii, a to i v případech s nákazou vůbec nesouvisejících.
V případě Varšavy se výtky točí zejména okolo justiční reformy, které přes některé slíbené ústupky stále dostatečně nezajišťuje podmínky pro nezávislou práci soudců. Polsko by rovněž mělo oddělit funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora či stanovit jasná pravidla pro lobbing a zlepšit veřejnou kontrolu příjmů předních politiků.
(čtk)
