Protokol k evidenci o utajovaných informacích navrhuje zařadit mezi utajované informace Kancelář prezidenta republiky. Evidence by se dostala na seznam utajovaných informací jako je zabezpečení korunovačních klenotů, plány kolektorů a štol nebo příprava amnestie. Ministr pro legislativu měl ovšem uvést, že návrh je nicotný, Kancelář nemá oprávnění ho podat, a proto ho vláda vůbec neprojedná.
Kancelář prezidenta republiky navrhla rozšířit nařízení vlády, kterým vláda vydává seznamy utajovaných informací o administraci evidence utajovaných skutečností, kterými disponuje Hrad. Materiál, který Kancelář předkládá do legislativního procesu, je v současnosti v připomínkovém řízení, které končí 27. června 2022. Stažen z legislativního procesu nebyl, ačkoli ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády sdělil, že vláda ho neprojedná.
Jak vyplývá z důvodové zprávy, jde zejména o zprávy zpravodajských služeb, které služby předávají prezidentovi jedenkrát do roka, ale také „kdykoli o to prezident požádá“ nebo když jde o informace tajných služeb, které nesnesou odkladu. „Prezidentu republiky přísluší rovněž ukládat zpravodajským službám s vědomím vlády úkoly v mezích jejich působnosti, přičemž i ukládané úkoly jsou označené příslušným stupněm utajení,“ uvádí Kancelář prezidenta v odůvodnění návrhu.
Kancelář prezidenta eviduje všechny utajované informace, jejichž je původcem buď sama kancelář nebo prezident republiky a současně eviduje utajované dokumenty od jiných původců, kde je prezident adresátem, vysvětluje se v důvodové zprávě. Administrativní pomůckou pro jejich evidenci je „jednací protokol“.
Z banálních dat lze dovodit podstatu těch utajených
Právě v jednacím protokolu vidí Kancelář prezidenta problém. Evidence obsahuje povinné údaje, které nejsou ani tajné, ale z nichž lze vyvodit, co bylo evidováno. Jak vyplývá z důvodové zprávy, Kancelář vždy eviduje původce dokumentu, kdy a komu byl zaslán, počet listů dokumentu, komu byl materiál přidělen a také – čeho se týká.
Řada uvedených údajů nesplňuje kritérium utajení, ale z jejich celku lze dovodit obsah, upozorňuje Kancelář prezidenta republiky. „Jinak je tomu ovšem při posuzování významu těchto údajů v jejich celku, kdy lze podstatu utajované informace, a to na základě dosud neutajovaných údajů, dovodit. To je důvod pro vedenou změnu příslušného nařízení vlády respektive pro jeho doplnění,“ uvádí k tomu v důvodové zprávě Kancelář prezidenta republiky.
Mezi plány Hradu a přípravu rozhodnutí prezidenta
Doplněním je myšleno doplnění seznamu utajovaných informací v působnosti Kanceláře prezidenta republiky o novou položku s názvem „administrativní pomůcky k evidenci utajovaných informací“.
Stávající seznam utajovaných informací v působnosti Kanceláře prezidenta republiky obsahuje pět bodů. Nyní jsou utajovanými informacemi komplexní systém zabezpečení Českých korunovačních klenotů, komplexní plány systémů kolektorů a štol Pražského hradu, komplexní systém fyzické, technické a režimové ochrany Pražského hradu, státního zámku Lány a dalších objektů určených pro prezidenta republiky. Dále jde o informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky a informace o přípravě rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii.
Vláda se prý nicotným návrhem nebude zabývat
Nařízení vlády by podle návrhu mělo platit ihned po jeho schválení. Jak měl ovšem uvést pro ČTK v pátek 17. června 2022 ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun, vláda se návrhem Kanceláře prezidenta vůbec nebude zabývat, neboť ministr ho považuje za nicotný.
„Návrhy nařízení vlády, o které tu jde, mohou podávat pouze ministerstva a ústřední správní úřady. KPR není ústřední správní úřad. Je organizační složkou státu zajišťující odborný, technický a administrativní servis prezidentovi a není v její působnosti navrhovat vládě návrhy zákonů a nařízení vlády,” uvedl ministr pro tisk.
Podle slov ministra pro legislativu je ochrana utajovaných informací v působnosti Národního bezpečnostního úřadu, který výslovně zpracovává seznamy utajovaných skutečností, které potom vydává nařízením vláda. Proto podle ministra nemůže předmětný návrh předkládat KPR, ale musí to učinit NBÚ.
Podle vyjádření ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády pro tisk, bude s návrhem právně naloženo tak, že předseda vlády Petr Fiala bude informovat Hrad, že návrh je nicotný.
Irena Válová
