Ústavní soud (ÚS) dokončil nález, který může výrazně ovlivnit insolvence v Česku, a rozhodnutí vyhlásí 12. července. Návrh na zrušení části insolvenčního zákona podal Nejvyšší soud. Konkrétně se týká paragrafu, který stanovuje věřitelům povinnost složit s insolvenčním návrhem zálohu na náklady řízení. Nejvyšší soud vyjádřil pochybnost, zda záloha nepředstavuje protiústavní omezení práva na přístup k soudu. Termín vyhlášení nálezu oznámil soudce zpravodaj Jiří Zemánek na webu soudu.
Sporné ustanovení je součástí insolvenčního zákona od července 2017. U insolvenčních návrhů proti firmám činí záloha 50.000 korun, u nepodnikatelských právnických osob a fyzických osob skládají věřitelé zálohu 10.000 korun. Povinnost odpadá v situaci, kdy je insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá jen v pracovněprávních nárocích, a také v situaci, kdy pohledávka plyne ze spotřebitelské smlouvy.
Důvodová zpráva uvádí, že cílem novely zákona bylo omezit zneužívání insolvenčních řízení v konkurenčním boji. „Prostřednictvím požadavku na složení zálohy je mimo jiné testována vážnost úmyslu věřitele ve vztahu k insolvenčnímu řízení,“ stojí v důvodové zprávě.
Nejvyšší soud kritizuje skutečnost, že zákon nezohledňuje reálnou potřebnost zálohy pro další chod insolvenčního řízení, charakter pohledávky ani majetkové poměry věřitele. U těch nemajetných prý záloha skutečně může znamenat odepření práva na přístup soudu.
„O tom, že prostá nezpůsobilost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení detekuje pokus o podání šikanózního návrhu, lze s úspěchem pochybovat,“ napsali v návrhu soudci Nejvyššího soudu.
Ústavní soudci se spornou otázkou zabývali od roku 2020. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech členů soudu.
(čtk)
