Středobodem politického boje v hlavním městě je pražský dopravní podnik. Městská společnost, hospodařící s rozpočtem v miliardách korun. Ta je podle pražské radní Hany Kordové Marvanové dlouhodobě obstoupená různými skupinami, které mají zájem na konkrétních zakázkách. Marvanová tvrdí, že klientelistické vazby v městské firmě přetrvávají léta, a mnozí politici to nechtějí řešit. Marvanová otevřeně mluví i o kontraktu, který aktuálně zajímá Národní centrálu proti organizovanému zločinu. Detektivové tvrdí, že v Praze narazili na zločineckou skupinu v čele s lobbistou Michalem Redlem.
Kdy jste zaregistrovala, že se okolo dopravního podniku a jeho zakázek, ale i na magistrátu, děje něco zvláštního? Jaké jste po tomto zjištění podnikla kroky?
Nastoupili jsme na magistrát a z minulosti, třeba z kauz, které probíhaly ještě za primátorky Adriany Krnáčové za hnutí ANO, jsem věděla, že tam může být spousta podezřelých zakázek. Plánovaných věcí. Z titulu odpovědnosti radní jsem to sledovala. Protože z odpovědnosti se nevyvážeme ani jako nástupci.
První věc, která mi vadila, byla ta, že se tam neprovedly dostatečné personální změny. V podniku zůstali někteří lidé z éry Krnáčové, které tam přivedl bývalý generální ředitel Martin Gillar. Mimochodem. Jeden z nich, na kterého jsem poukazovala už někdy v lednu 2019, byl vedoucí právního odboru a nyní obviněný v té kauze, Dalibor Kučera. Ten v podniku působil i za Gillara.
Jedním z policejních témat je, že si do podniku aktuálně policií řešená skupina lidí měla dosazovat „svoje koně“. Vnímala jste to v kontextu například s náměstkem dopravního podniku Matejem Augustínem – to „mít tam svoje lidi“?
Ano. Nebo je tam nechat. Za primátorky Krnáčové byla situace v podniku velmi neutěšená. Nenastalo to tím, že tam přišel Augustín, ale že tam už byli lidé, kteří nebyli zárukou toho, že všechny zakázky a jejich prověřování bude v pořádku.
Už tehdy jsem poukazovala na to, že pokud má vedoucí právního odboru zaštiťovat třeba právní posudky, to, že ta či ona zakázka je v pořádku, že tomu nevěřím.
Na začátku byl spor o to, že se tam (v dopravním podniku – pozn. red.) neprovedly pořádné personální změny. Lidé spojení s odvolaným ředitelem Gillarem měli být vyměněni. Musíte provést personální změny, očistit tu organizaci od lidí, kteří tam mohli být dosazeni na základě nějakých zájmů. Je to logické.
Kdy jste se začala dozvídat, že je v této firmě něco špatně?
Už v prosinci 2018 jsme řešili první věc. Náměstek Adam Scheinherr (Praha sobě – pozn. red.) přišel s tím, že se má řešit metro Holešovice (jde o projekt přestavby stanice metra Nádraží Holešovice a okolí a o založení společného podniku s developerem Sergem Borensteinem – pozn. red.). Vím, že to bylo odsouhlaseno dozorčí radou. Sice po volbách, ale ještě než byla zvolená nová reprezentace. A než přišel ředitel Witowski (Petr Witowski, generální ředitel – pozn. red.).
Ta smlouva byla odsouhlasena v nějaké době, pak náměstek Scheinherr organizoval schůzky. Já jsem k tomu dodávala právní rozbory, připomínky. Ty zněly tak, že se domnívám, že je takto nastavený projekt špatně. Že je pro město nevýhodný. Těch výhrad byla celá řada.
Jednak, že to celé proběhlo bez výběrového řízení, a zároveň, že tam nebyly dostatečné právní pojistky proti tomu, aby na tom Praha netratila.
Když město vloží do projektu pozemky, a zároveň má ve společné firmě menšinu, nemůžete dostatečně ovlivnit to, aby společný model fungoval. Zbavovat se pozemků bez zisku není správné. Ve světě se to řeší jinak, poukazovala jsem na to.
A koho jste v tomto případě kontaktovala a upozornila ho, že ty věci nejsou v pořádku?
Ty námitky jsem přednášela všude. Žádala jsem, aby bylo založení společného podniku projednáno na radě (města – pozn. red.). Podle mého názoru dopravní podnik nesplnil svou povinnost vůči svému akcionáři. Podle stanov musí založení společné firmy musí schválit valná hromada, tedy rada města. A tady se to nestalo. Na radu nebylo předloženo nic.
Čím si to vysvětlujete?
Tím, že nechtěli, aby se to zpochybňovalo. Já bych na té radě přednesla námitky a mohlo se hlasovat. Rada města tím pádem byla vyloučená z rozhodování. Nechala jsem k tomu zadat i právní posudek, ve spolupráci s legislativou. A v něm stojí, že to na radu mělo jít. Podle mě dopravní podnik nepostupoval v souladu se stanovami.
Matej Augustín ale nebyl jediný slovenský manažer, jehož nástup do dopravního podnik vzbudil mezi insidery pozornost…
Řešíme už rok poté. To, co říkám, se odehrávalo na přelomu let 2018 a 2019. Pak přibyly další věci, týkající se například zakázek na geologický průzkum, revitalizace vagónů metra – největší věci. Následovaly další velké zakázky za miliardy. Opět jsem nevěřila právním posudkům, které dodával Dalibor Kučera. Teď se ukazuje, že jsem jim nevěřila právem. Teprve až pak přišel tlak na zvolení ekonomického náměstka Mateje Augustína. S tím přišel Petr Hlubuček na náš klub (STAN – pozn. red.). Byla k tomu jednání a vím, že se to nesetkalo s pozitivní odezvou. Dokonce jsem od slovenských kontaktů zjišťovala, jaká pověst ho provází. Považovala jsem ho za nedůvěryhodného pro to, aby působil v představenstvu dopravního podniku.
Jaká byla reakce náměstka primátora Petra Hlubučka?
No, že tam chce mít svého člověka. Nevěděla jsem, kde na něj přišel. Tu otázku jsem si kladla neustále. Kdo mu ho doporučil. A to nevím doteď.
Dopravní podnik je podle zjištění Ekonomického deníku léta obstoupen různými zájmovými skupinami, mimochodem sama zmiňujete, že nebyly zpřetrhány vazby z minula. Proč tomu podle vás nikdo dodnes neučinil přítrž?
Vysvětluju si to tím, že to tak je léta. To není o minulém volebním období. Dala bych to do souvislosti s tím, že po odchodu Pavla Béma došlo k odvolání Martina Dvořáka z čela dopravního podniku (aktuálně svědek, původně obžalovaný ve známé kauze jízdenek, pravomocně zproštěný obžaloby, atd. – pozn. red.). Za primátora Bohuslava Svobody pak byl jmenován nový ředitel, který tomu učinil přítrž. Zastavil všechny podezřelé obchody, ale výsledkem bylo, že celá nová struktura byla později stíhaná v kauze Opencard. Nespravedlivě. Já jsem to vnímala jako odvetu skupin v pozadí, které nechtějí, aby se ty staré kauzy rozkrývaly.
To je známá věc. Ale kdo jsou podle vás ti lidé v pozadí?
To jsou jenom zvěsti. Ty poměry v dopravním podniku jsou dlouhodobé. V v jejich pozadí jsou určité skupiny, které mají zájem na různých zakázkách.
Zmínila jste třeba jméno Martina Dvořáka, který figuruje v posledním příběhu jen jako svědek. Ale evidentně „otvíral dveře“ jednomu z obviněných, k developerovi, s jasným projektem – vydělám na spolupráci s městem, a to mimořádně – kterého jsme zmínili. Vnímáte zmiňovaného Martina Dvořáka opravdu jako jen jako svědka? Pražští insideři léta po jeho odchodu z dopravního podniku hovoří o tom, že Dvořák má na podnik stále určitý vliv…
O tom se normálně hovořilo, že tam vliv má. Ale jak přesně ho uplatňuje, to skutečně nevím.
Je Dvořák podle vás opravdu jenom svědek?
To musí říct policie. Jestli je jenom svědek, jaké jsou informace, co vyplývá z odposlechu. Ale každopádně jsem přesvědčená, že se v dopravním podniku nepodařilo změnit poměry ani nám. Že každý, kdo s tím chce něco udělat, začne mít problémy. Když na to člověk začne upozorňovat, tak se stane nepohodlným.
S kým jste o tom hovořila?
Se všemi koaličními politiky, na poradách. Samozřejmě v rámci klubu i s lidmi z opozice. Na některé věci jsem upozorňovala na zastupitelstvu. Opozice navrhovala zařazení bodu a já jsem ji několikrát podpořila v hlasování, aby byl na jednání zařazen.
A jak se lidé, které jste na to upozorňovala, zachovali? Například hnutí Praha sobě se aktuálně chlubí tím, že jeho náměstek pro dopravu Adam Scheinherr podal kvůli těmto věcem trestní oznámení. Nyní použiji ´kupecké počty´., podám trestní oznámení a nechám nějakou partu konat skoro dva roky nezákonnou činnost?
Dívám se na to jako právník, jako člověk, který seděl v radě, máme odpovědnost za městskou firmu. Z této odpovědnosti se nemůžeme vyvázat jenom tím, že dáme trestní oznámení na policii. Určitě, když se někdo dozví o úplatku, což jsem se já nikdy nedozvěděla, když někdo získá důkazy, jako pan Scheinherr, o nějakém úplatku, tak tuto individuální věc lze určitě nahlásit. Je to povinnost. Trestní oznámení nás ale nevyvazuje z odpovědnosti za tuto společnost. Každý v takové funkci má povinnost jednat jako řádný hospodář, odvracet škodu.
Takže vy jste v rámci funkce řádného hospodáře škodu neodvraceli a nechali jste to celé na policii?
Pokud by dostali pokyn od policie, že nemají konat a mají tomu naopak jenom přihlížet, tak to je jediné, co je z toho vyváže. Já nevěřím tomu, že by policie mohla někomu dát povolení, aby nejednal s péčí řádného hospodáře. To považuji prakticky za vyloučené. Existují výjimečné případy, kdy někdo předstírá třeba přijetí úplatku a policie to monitoruje, aby dopadla pachatele, což je ale výjimečná situace. Nedovedu si představit, že by policie řekla, že se dva roky nemá konat s péčí řádného hospodáře.
Není tedy podle vás zvláštní, že i policii trvalo dva roky sledovatúdajnou korupci s takovými výsledky?
Nejsem schopná to posoudit. Nepátrám po interních zdrojích, co policie má nebo nemá. Ve veřejné debatě to může narušovat vyšetřování. Mám důvěru v to, že to, co řeší, řeší řádně. Masivní úniky z trestního spisu ale nejsou dobré, nejsme schopni to pak vyhodnotit.
Už jste naznačila, že na vás působil zvláštně kolega Petr Hlubuček, když tlačil na post náměstka dopravního podniku Mateje Augustína. Registrovala jste i jiné nestandardní chování z jeho strany?
Když jsem na klubu hovořila o těch problematických věcech, tak on mě nikdy nepodpořil, vždy se stavěl proti tomu. Takže jsem si ho vyhodnotila jako člověka, kterému to vůbec nevadí. Věděla jsem, že v něm nemohu mít spojence ve věcech týkajících se transparentního hospodaření dopravního podniku.
V rámci odposlechů byly zachyceny i určité sekvence rozhovorů skupiny podezřelých, že své, řekněme osobní záležitosti, má v rámci firmy k řešení i její generální Petr Witowski se svým známým Petrem Michovským, majitelem stavební firmy, úspěšné v dopravním podniku – a jak se line mezi znalci dění v hlavním městě – partnerem exprimátorky za hnutí ANO Adriany Krnáčové. Co vy na to?
Takhle se to říká. Víte, já jsem s Petrem Witowskim měla řadu rozporů od začátku. Asi nejzávažnější byla kauza za 22 miliard zakázky na revitalizaci vagónů metra. Těsně před Vánocemi představenstvo schválilo zakázku JŘBÚ, v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez výběrového řízení. Ani to neschválila dozorčí rada, ač to byla její povinnost. Já jsem si říkala, jak je možné, že někdo závazek na deset let, nebo i na delší dobu, za 22 miliard, schválí za zády města i dozorčí rady? Okamžitě jsme ještě s Jiřím Pospíšilem vyvolali jednání, že to nejde, aby se dopravní podnik choval takhle za zády akcionáře a požadovali jsme nápravu. Řešilo se to i na zastupitelstvu. Vyzvali ředitele Witowskiho k odstoupení. Napsala jsem na Facebook komentář, s titulkem ´Nebát se a nekrást´ s odkazem na Tomáše Garrigue Masaryka, který už v roce 1913 upozorňoval na to, že mezi pražskými konšely je veliká korupce. Následovalo to, že mi pan Witowski v médiích vzkázal, že je na mne připraven podat žalobu za nactiutrhání. Takové byly mé vztahy s ním. Nejen, že nic neřešil, ale ještě mi hrozil žalobou.
Je podle vás Petr Witowski muž na svém místě, nebo vy měl po aktuálním skandálu odejít?
Podle mě musí odejít. A celé představenstvo. A nejde o to, jestli jeho členové trestněprávně něco spáchali. To neposuzuji, to je předmětem trestního řízení. Ale je tam objektivní zodpovědnost, manažerské selhání, ohledně toho, co se v tom podniku děje.
V souvislosti s odposlechy Ekonomický deník poslal Petru Witowskimu několik otázek, ale a on na ně odmítl odpovědět s tím, že je vázán mlčenlivostí v souvislosti s vyšetřováním. Myslíte si, že je správné v takové pozici neodpovídat na tyto otázky?
Myslím si, že to není správné. Prostě je představitel městské firmy, stoprocentním je vlastníkem Praha, veřejná entita, ne soukromá společnost. Takže by měl odpovědět a všechno vysvětlit. Samozřejmě musí zohlednit, aby nedošlo k narušení vyšetřování, ale podle mého názoru, pokud se ho někdo ptá na věci, které s vyšetřováním bezprostředně nesouvisí, tak by měl normálně odpovědět.
Jaké by měly podle vás následovat kroky ze strany města směrem k managementu dopravního podniku? A jaké budou mít tyto příběhy konsekvence, ve stávající koalici? Do podzimních komunálních voleb…
Já jsem na pondělní radě navrhla odvolání celé dozorčí rady dopravního podniku. Když se stane taková událost, mají být ty orgány takové společnosti obnoveny tak, aby měly důvěru. Má být zjednána náprava – odvolá se představenstvo, dozorčí rada. Bohužel odvolání dozorčí rady, krok, který může udělat valná hromada, radou města neprošel. Což mě překvapilo, protože to by měla být standardní věc. Hlasovali pro to zástupci našeho klubu, ale zástupci dvou dalších koaličních klubů ne (Piráti a Praha sobě – pozn. red.). Vůbec jsem to nepochopila.
Skutečně. I Praha sobě, která o sobě tvrdí, že vyšetřování otevřela?
Ano. Nehlasovali pro rekonstrukci dozorčí rady. Přitom jsem říkala, že vím, že třeba zástupci Pirátů v dozorčí radě pro Mateje Augustína nehlasovali. Já jsem ten podnět nevznášela proto, že si myslím, že jsou vinni. Ale má se umožnit rekonstrukce dozorčí rady, aby tam přišli opravdu nestranní odborníci na zakázky. Měl by také proběhnout forenzní audit bez politických zástupců a bez zadání dopravního podniku.
Existuje podezření, že v té firmě je celá řada věcí, které nejsou v pořádku. Audit zjistí: toto je v pořádku, toto není. Je důležité to udělat. Abychom věděli, kde je problém, kde mohla vzniknout škoda. A pak vyvodit odpovědnost nebo podat trestní oznámení, jednat řádně. To jsou normální postupy v jakékoliv instituci. Audit by tedy proběhnout měl, to zastupitelstvo odhlasovalo, ale dozorčí odvolána nebyla. Je to chyba, když tam sedí političtí reprezentanti. Zejména za této situace.
Jak to tedy může formovat spolupráci pražské magistrátní koalice do podzimních komunálních voleb?
Teď už to má všechno velmi negativní vliv. Volby jsou blízko. Nezbývá nám nic jiného, než přijmout to, že se na těch věcech nejsme v koalici schopni vůbec dohodnout. Na pondělní radě chci navrhnout změnu stanov dopravního podniku. Podnikla jsem spoustu kroků k nápravě. Jedna z nich spočívá v tom, že podnik většinu záležitostí, které tam byly rozhodovány a týkaly se buď rozsáhlého majetku, pozemků, nebo miliardových zakázek, si rozhoduje sám.
Ve stanovách je totiž uvedeno, že v případě převodů majetku musí podnik předložit rozhodnutí valné hromadě, radě města. Ovšem jedině v případě, pokud jde o majetek v hodnotě vyšší, než 6 miliard korun. To je absurdní. Podle mě to není normální ani v soukromé společnosti, aby akcionář dovolil, aby představenstvo, dozorčí rada, mohli dělat cokoliv za zády akcionáře.
Vznesla jsem ten podnět už před 2,5 lety. Od té doby se neúspěšně snažím koaliční partnery přesvědčit, aby tuto změnu schválili. Naposledy to náměstek Scheinherr dostal za úkol v prosinci loňského roku. Alespoň se podařilo dostat to do usnesení rady s tím, že to měl předložit do konce února. Ale opět to nepředložil. Teď to předložím já jako radní, aby aby se ta částka z 6 miliard snížila na 50 milionů. Ale někdo tady má dlouhodobý zájem na tom, aby to nebylo pod kontrolou města. Skupiny v pozadí dopravního podniku, potažmo lidé, kteří v něm sedí. To se musí rozklíčovat, kterých kauz se to týká.
Nestačí policejní vyšetřování, je potřeba audit
Nenesou svůj podíl viny i politici? Tedy i vy?
No právě. Já rozumím kolegům, že je jim nepříjemné, že to otvírám. Já například odpovědnost cítím. Tady se strhl takový pocit, že jediné konání je v tom, když jdete a podáte trestní oznámení (viz tvrzení Adama Scheinherra – pozn. red). Já jsem přesvědčená, že je klíčové, aby manažeři, vedení města, volení politici v klíčových funkcích, konali s péčí správného hospodáře a snažili se odvrátit škody. Když vím, že městská firma nepodléhá dostatečné kontrole ze strany města, tak první co musím zajistit, je, aby nás ta firma řádně informovala. Abychom mohli zjistit, že tam vzniká škoda a pak jí můžeme zabránit. Ale my jsme ani nezjistili, že nám vzniká škoda.
Není tedy něco špatně?
No, je to úplně špatně. Myslím, že je to dáno tím, že kolegové třeba nemají právní zkušenosti. Jako mám já za celé své působení v politice, já jsem prostě věděla, že musím požadovat vysvětlení a činit tyto kroky. Proč? Aby, až vznikne průšvih a někdo se bude ptát, můžu odpovědět na otázky typu: Co jsme udělali proto, aby nevznikl? Každý je povinen ve své pozici odvracet škodu a předcházet jí. Tím, že v individuální věci podáte trestní oznámení se nevyviníte.
No počkejte. Vy sama jste kontaktovala orgány činné v trestním řízení? Já si to ani po rešerších vašich politických kroků nevybavuji…
Já sama jsem je nekontaktovala, ale oni kontaktovali mě. V prosinci roku 2019. Čili ještě půl roku před tím, než pan Scheinherr podal trestní oznámení. Kontaktovali mě v souvislosti s tím, že prověřovali, a byla to pražské hospodářská kriminálka, Pavel Nevtípil (mimo jiné vyšetřovatel kauzy Čapí hnízdo – pozn. red.) právě aktuálně řešený projekt. Nevtípil mi zavolal, byla jsem překvapená, a sdělil mi, že na pokyn Nejvyššího státního zastupitelství prověřuje kauzu týkající se nových Holešovic. Kontaktoval mě proto, že jsem se v médiích vyjadřovala, že to je nevýhodný projekt, a že se mi smlouvy nezdají. Chtěl dokumenty a já jsem ho odkázala na náměstka Scheinherra. On (Nevtípil – pozn. red.) mi pak řekl, že nedostal všechny dokumenty, které potřeboval. Řešila jsem to pak na koaličním jednání a překvapilo mě, že všechny nechává v klidu, že to prošetřuje policie.
A jaký jste měla pocit z nasazení detektiva Nevtípila?
Já jsem měla pocit, že se tím chce opravdu zabývat. Jednou byl u mě na magistrátu, podruhé jsem přišla k němu na podání vysvětlení a předání dokumentů v Kongresové (centrále pražské policie – pozn. red.). Součinnost jsem poskytla. Brala jsem to vážně, informovala jsem o tom předsedu našeho klubu Jiřího Pospíšila, otevřelo se to i na koaličním jednání, ale nic moc nenásledovalo. Vnímala jsem to jako velmi varující.
Prověřoval to detektiv Nevtípil, po třech letech se ale objeví NCOZ… To vás nezarazilo?
Já respektuji postupy orgánů činných v trestním řízení. Jako advokátka vím, že mi nepřísluší, abych někam volala a zjišťovala, jak to je. Informovala jsem primátora, odpovědného náměstka s tím, že by se to mělo pověřit. Nemůžu zjišťovat, jak postupuje policie. Ani nevím, jak to skončilo.
A jak primátor Zdeněk Hřib (Piráti – pozn. red.) a náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě – pozn. red.) reagovali na informaci, že holešovický projekt prošetřuje policie?
Vnímala jsem to tak, že to nebrali dost vážně. Vždy beru vážně, když se o něco začne zajímat hospodářská kriminálka, nebo NCOZ. Měl by vám říct primátor, jak s tou informací naložil.
Sešla jste se v popisované záležitosti i s někým jiným? V pražském zákulisí se už nějaký čas šušká, že mimo jiné s, v policejním usnesení jmenovaným developerem, po kterém měli lidé od Michala Redla požadovat úplatek, Sergem Borensteinem?
Žádal mě dvakrát o schůzku a sešla jsem se s ním, abych mu sdělila výhrady, které ke smlouvám na společný podnik mám. On mi sdělil, že to je takto dohodnuté a že to projednal s panem Čižinským.
Prosím? Jako, že spolu oni dva projednali na první pohled pro město nevýhodnou aktivitu přestavby stanice metra Nádraží Holešovice a jejího okolí ?
Ano. Že to tak zůstane.
Počkejte, tedy, že do společného projektu město vloží pozemky, a město bude minoritním akcionářem? To si opravdu dohodl Serge Borenstein s Janem Čižinským? Jakou on na to má (Jan Čižinský, šéf Praha sobě, které aktuálně shání jako hnutí nezávislých kandidátů pro podzimní komunální volby cca 100 tisíc podpisů pražských občanů – pozn. red.) pravomoc?
Nevím, takhle mi to (Borenstein – pozn. red.) řekl. A já jsem celou dobu usilovala o to, že se musí ty smlouvy změnit. Za prvé jsem si myslela, že musí proběhnout výběrové řízení. Když už tedy neproběhlo, tak aby se alespoň změnily smlouvy tak, aby to pro Prahu bylo výhodné. Aby tam byly právní pojistky, že nedojde k poškození majetkových zájmů města. Některé změny odmítnuty byly, ale podle mého právního názoru velmi nedostatečně.
To je velmi vážná informace, že vám developer říká, že věc projednal s politikem. Budete to téma otevírat?
My jsme to už projednávali. Padlo to i na zastupitelstvu.
A to se k tomu postavilo jak?
Musíte se zeptat ostatních politiků. Já to nevnímám jako správné. Už proto, že výsledkem dohody bylo to, že se protlačila smlouva, která není výhodná pro Prahu. A to byla moje základní výhrada.
Jaké měl podle vás Jan Čižinský pověření jednat se Sergem Borensteinem?
Nevím. Na to mi neodpověděl. Ani na zastupitelstvu.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
