Aktuální rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který se týká českých kárných řízení nad exekutory, přišel až deset let poté, co se věc začala řešit. Od té doby se konalo mnoho kárných řízení, jejichž účastníci nyní mohou cítit určité rozhořčení, uvedla dnes Exekutorská komora.
ESLP vyhověl stížnosti pražského exekutora Jana Grosama, kterému český Nejvyšší správní soud (NSS) uložil v roce 2012 v kárném řízení pokutu 350.000 korun. Podle štrasburského soudu porušilo Česko Grosamovo právo na spravedlivý proces, protože kárný senát nesplňoval požadavky nezávislosti a nestrannosti. Soud vyjádřil zejména pochybnosti ohledně výběru přísedících v kárných senátech – předseda NSS je vybírá losem z předem připravených seznamů. Někteří přísedící navíc podle ESLP postrádají zdání nezávislosti a nestrannosti, protože jsou podřízeni ministru spravedlnosti, který podává kárné žaloby.
Současné složení kárných senátů, v nichž zasedají dva soudci a čtyři přísedící, je podle Exekutorské komory problematické. „Jedním z přísedících je zástupce ombudsmana, který s exekuční problematikou nemá věcně vůbec nic společného,“ podotkla profesní organizace.
Komora naopak nesdílí obavy štrasburského soudu ohledně toho, že by přísedící soudní exekutoři nebyli nestranní, protože o jejich odměňování rozhoduje ministr vyhláškou a vykonává nad nimi dohled. „Ale určité posílení jejich nezávislosti, nestrannosti určitě nemůže být na škodu,“ míní organizace.
K dlouhodobé debatě o tom, zda se má zachovat stávající jednostupňový model kárného řízení, nebo zavést možnost odvolání, komora uvedla, že nepreferuje ani jednu z variant. „Obě řešení mohou fungovat. Záleží na detailním nastavení jednotlivých systémů,“ poznamenala.
Rozsudek, v němž ESLP shledá porušení Úmluvy o ochraně lidských práv, ukládá žalovanému státu přijmout obecná opatření k nápravě. Kancelář českého vládního zmocněnce ale zdůraznila, že z rozsudku nelze dovozovat povinnost státu obnovit všechna podobná řízení, v nichž už bylo pravomocně rozhodnuto.
Rozhodnutí navíc není konečné, vláda může do tří měsíců požádat ESLP o postoupení věci velkému senátu. Ročně se ale před velký senát dostane jen zhruba 12 případů. Tento krok předvídá i Exekutorská komora, která připomněla, že verdikt prošel těsnou většinou 4:3 a oponentní stanovisko je podle ní velmi přesvědčivé a argumentačně silné.
(čtk, epa)
