Finanční poradce z Brna F. S. (jméno je redakci známo) loni v lednu upozornil policii na padělaná eura. Ty získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi z Bystřice pod Hostýnem, když zastupoval poskytovatele půjčky. Jeden a půl milionu eur předal policii. Národní centrála proti organizovanému zločinu ale začala paradoxně stíhat oznamovatele. Obvinila ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz. Přestože právě díky němu pravděpodobného padělatele odhalila. V případu jde o největší záchyt padělků eur v České republice za poslední dobu, v hodnotě více než 40 milionů korun. Státní zástupce nakonec stíhání F. S. zastavil a nařídil NCOZ, aby znovu jednal a rozhodl.
Ekonomický deník v předchozích dvou dnech informoval, že detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu před rokem v květnu zadrželi čtveřici mužů, která podle jejich závěrů měla vyrábět padělky bankovek měny euro, podrobnosti se můžete dočíst ZDE.
Podařilo se jim to díky finančnímu poradci F. S., který výskyt padělaných eurobankovek ohlásil a předal je policii. Eura získal jako jistinu v rámci půjčky podnikateli Filipu Šromovi z Bystřice pod Hostýnem, když zastupoval poskytovatele půjčky. Kvůli podezření otevřel jeden z balíčků a nabyl podezření, že se jedná o padělky. Podstatnou část peněz uložil do bezpečnostní schránky a začal řešit, co v dané situaci učinit. Všechny peníze nakonec po cca dvou měsících předal policii.
Případ doputoval k Národní centrále proti organizovanému zločinu. Její detektivové ale začali letos v březnu paradoxně stíhat i oznamovatele. Obvinili ho ze spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz.
„Úmyslně a zcela vědomě, nejméně v době od přesně nezjištěných večerních hodin dne 21. 11. 2020 do 14:34 h dne 23. 1. 2021, tedy celé dva měsíce, na adrese svého přechodného bydliště, přechovával nejméně 476 kusů padělaných eurobankovek v nominální hodnotě 100,- euro, vzor 2002, varianta 2003, stejného sériového čísla P04961550241, což k datu 21. 11. 2020, dle směnného kurzu České národní banky, odpovídalo ekvivalentu částky 1 253 784,- Kč, kdy uvedené padělky dne 21. 11. 2020 v době od 16:00 h do 17:00 h na dosud přesně nezjištěném místě na okraji Zlína převzal jako pravé od Filipa Šroma a to jako jistinu k plánované půjčce ve výši 35 000 000,- Kč, kdy ještě téhož dne tj. 21. 11. 2020 v blíže
nezjištěných večerních hodinách na adrese svého přechodného bydliště zjistil, že uvedená jistina je tvořena výše popsanými padělanými eurobankovkami, kdy i přes toto zjištění si tyto padělky ponechal až do dne 22. 1. 2021, kdy o skutečnosti, že disponuje takovýmto množstvím padělaných eurobankovek informoval orgány činné v trestním řízení, tedy: přechovával padělané peníze a takový čin spáchal ve značném rozsahu,“ tvrdili detektivové NCOZ.
Takhle ne!
F. S. si proti obvinění podal stížnost. O té rozhodoval žalobce Robert Henzel z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Žalobce stížnosti F. S. vyhověl. Napadené usnesení o zahájení stíhání S. zrušil a NCOZ uložil, aby o věci znovu jednal a rozhodl.
„Stěžovatel namítá, že jak je zřejmé i ze samotných závěrů policejního orgánu, k padělkům měny euro, které následně dobrovolně vydal policejnímu orgánu, se dostal tak, že sám byl uveden v omyl ze strany pana Filipa Šroma. Tyto padělky bankovek dle svého vyjádření a také dle dalších zjištěných skutečností dostal od pana Filipa Šroma jako dodatečné zajištění legálně poskytnutých finančních prostředků panu Filipu Šromovi, respektive jím zastupované právnické osobě, a to od právnických osob, které zastupoval právě F. S. V návaznosti na tuto skutečnost potom pan S ve své stížnosti upozorňuje, že na tento jeho případ se musí proto nahlížet odlišně od osoby, která vědomě přebírá padělané peníze,“ popsal žalobce stížnost F. S. proti obvinění.
Podle žalobce je zřejmé, že mezi shora uvedenými osobami, resp. jimi zastoupenými právnickými osobami, existoval obchodně právní vztah týkající se poskytování finančních prostředků za účelem jejich dalšího zhodnocení a
následného vracení společně se smluvně stanoveným úrokovým zhodnocením vyplývajícím z výše poskytnuté částky.
Podle žalobce lze také konstatovat, že samotnému jednání ze dne 21. listopadu 2021 předcházelo jednání Šroma a S., v rámci kterého Šrom požadoval po S. poskytnutí dalších finančních prostředků za účelem jejich dalšího zhodnocování (např. investice do nákupu historických bankovek).
„Přičemž s ohledem na již poskytnutou částku pan F. S. požadoval po panu Filipu Šromovi poskytnutí dalšího zajištění, které by částečně krylo již poskytnuté finanční prostředky a současně by krylo i poskytnutí panem Filipem Šromem požadovaných dalších finančních prostředků. Z výsledků
šetření policejního orgánu je také zřejmé, že to byl právě pan Filip Šrom, který nabídl za tímto účelem poskytnutí zajištění v podobě hotovosti v eurobankovkách, kdy s touto formou zajištění pan F. S. souhlasil. Současně ze zjištěného skutkového stavu věci je zřejmé, že k předání padělků měny euro došlo dne 21. listopadu, přičemž Filip Šrom tyto bankovky vydával před F. S. za pravé, ačkoliv věděl, že se jedná o padělky. Lze tedy souhlasit jak se závěry policejního orgánu, tak také s vyjádřením stěžovatele, že v době, kdy od Filipa Šroma přebíral euro bankovky, tak tyto přebíral v domnění, že se jedná o pravé bankovky, a tedy byl ze strany Filipa Šroma uváděn v omyl,“ zkonstatoval žalobce Robert Henzel.
Žalobce považuje za prokázané, že F. S. po ukončení setkání s Filipem Šromem, kdy už měl u sebe padělky měny euro, o kterých se domníval, že se jedná o pravé bankovky, tak si po několika hodinách detailně prostudoval několik bankovek z jednoho balíčku, do kterého mu Šrom bankovky zabalil. A zjistil, že se jedná o padělky.
„V návaznosti na takto zjištěné skutečnosti bylo namístě, aby tyto okolnosti oznámil orgánu činnému v trestním řízení, což se stalo s odstupem dvou
měsíců, kdy také předmětné bankovky policejnímu orgánu dobrovolně vydal. Jak vyplývá z výpovědi F. S., poté, co zjistil, že má u sebe padělky měny euro a fakticky se stal podvedenou osobou, tak měl strach, jak dále vůči Filipu Šromovi postupovat. Tato okolnost a jeho následné vysvětlení o tom, že tuto situaci konzultoval s dalšími osobami, je třeba považovat za logické vysvětlení dané věci, byť s ohledem na skutečnost, že F. S. je osoba znalá práva, bylo zcela namístě neprodleně tuto skutečnost oznámit orgánům činným v trestním řízení a ne až s odstupem 2 měsíců. Jak však vyplývá z dalších provedených úkonů, takto převzaté padělky F. S. dále nikomu nepředával a měl je stále bezpečně uschovány,“ rozporuje konstrukci detektivů NCOZ žalobce.
Důvodem použití právní kvalifikace obvinění S. je podle NCOZ skutečnost, že fakticky přechovával ve svém držení padělky měny euro. S. ve své stížnosti upozornil na skutečnost, že za použití této aplikace platné právní
úpravy by došlo k absurdní situaci. Protože, kdyby s padělky dále disponoval, a to tak, že by je dále vydával za pravé, tak by se dopustil dle trestně
právní úpravy méně závažné trestné činnosti, než za situace, když měl tyto padělky pouze ve svém držení. Tato úvaha F. S. je opřena o ustanovení trestního zákoníku, který postihuje právě udávání padělaných a pozměněných peněz.
Trestnost jednání související s paděláním a pozměněním peněz je právně
upravena v trestním zákoníku. Policií použité ustanovení trestního zákoníku skutečně postihuje mimo jiné i přechovávání padělaných peněz ve značném rozsahu. Jako přísněji trestné je pak posuzováno jednání pachatele,
který padělané peníze udává za pravé.
„Jak správně stěžovatel upozorňuje, v jeho případě je však třeba věnovat pozornost také dalšímu ustanovení trestního zákoníku, a to konkrétně § 235, který upravuje udávání padělaných a pozměněných peněz. Při bližším pohledu na obě právní úpravy, tedy ustanovení § 233 a § 235, které se na první pohled mohou jevit jako stejné, je třeba spatřovat zásadní rozdíl v tom, jakým způsobem došlo k nabytí padělaných či pozměněných peněz ze strany pachatele této trestné činnosti. Zatímco v případě skutkové podstaty uvedené v § 233 trestního zákoníku je pachatel od počátku srozuměn s tím, že má ve svém držení padělané peníze (tj. tyto sám vyrobil, nechal si vyrobit, odcizil či podvodně vylákal, tedy od počátku věděl, že to jsou padělky) a následně se je snažil udat jako pravé, tak skutková podstata vyjádřená v § 235 trestního zákoníku postihuje jednání pachatele, kterému bylo padělanými penězi placeno jako pravými či je získal jako protihodnotu za prodanou věc, za poskytnutou službu anebo jinou činnost. Pachatel tohoto jednání tak v době, kdy mu bylo placeno, nesměl vědět o tom, že dostává padělané peníze,“ rozvádí popisovaný problém žalobce Robert Henzel.
Podle žalobce je ze zjištěného skutkového děje zřejmé, F. S. se k padělkům eur euro dostal způsobem, na který pamatuje skutková podstata trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz ve smyslu § 235 trestního zákoníku a nikoliv skutková podstata trestného činu padělání a pozměnění peněz dle § 233 trestního zákoníku.
„Za této situace, kdy v případě, kdy je trestněprávně postihováno pouze jednání pachatele, který při převzetí peněz nevěděl, že jsou mu předávány
padělky a až poté, co to zjistil, tyto padělky udal jako pravé a není za trestné
považováno samotné přechovávání těchto padělků, nelze než přisvědčit stěžovateli, že dle zjištěného skutkového stavu věci nelze jeho jednání právně kvalifikovat ve smyslu § 233 trestního zákoníku. Opačný závěr by nutně vedl k situaci, že by jednání osoby, která nevědomě přijala padělané peníze a poté si je ponechala, tedy jakkoliv by je nešířila, by bylo přísněji trestné, než jednání osoby, která nevědomě přijala padělané peníze a poté, co zjistila, že se jedná o padělky, tak se je snažila udat jako pravé. Méně společensky škodlivé jednání by bylo postihováno výrazněji než více společensky škodlivé jednání,“ rozebírá dále žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
„Stížnost pana F. S. je důvodná, a proto bylo rozhodnuto o zrušení napadeného rozhodnutí policejního orgánu,“ konstatoval žalobce Robert Henzel.
V své stížnosti F. S. namítl, že v jeho jednání absentuje potřebná míra společenské škodlivosti. Protože poté, co se dozvěděl o tom, že má padělané bankovky u sebe, tak je nikomu dále nepředával a měl je bezpečně uschované a řešil, jak s nimi naložit. Následně je předal, jak už víme, policii, a toto jednání sám dobrovolně nahlásil.
F. S. také rozporoval tvrzení detektivů NCOZ o tom, že právě v rozsahu 476 bankovek, které měl u sebe, mu bylo zřejmé, že se jedná o padělky. Z žádného důkazu totiž nevyplývá, že by kontroloval celý obsah balíčku, který rozbalil, a tedy věděl o tom, že veškeré bankovky jsou padělky.
Prodlevu F. S. v předání padělků policii lze snadno pochopit. Zjistil, že jde o padělky, jistina oproti úvěru, který měla zajistit, byla bezcenná, navíc se Šroma bál.
Jednání detektivů NCOZ připomíná jiný nedávný případ. Bývalý náměstek Úřadu pro zahraniční styky a informace Zdeněk Blahut se svým někdejším kolegou z Útvaru pro odhalování organizovanému zločinu Luďkem Žákovcem upozornili společnost ČEPRO na navrtávání produktovodů a krádeže pohonných hmot. Přestože oba bývalí policisté informovali státem vlastněnou firmu o aktivitách organizované zločinecké skupiny, celníci začali paradoxně vyšetřovat je.
Luděk Žákovec shodou okolností figuruje i v tomto případu. F. S. poznal díky známému právníkovi a byl to právě on, kdo F. S. doporučil oznámení na policii a předání padělků a pomohl mu kontaktovat konkrétní policisty.
„Pan S. měl obavu vyzvednout ty peníze z bezpečnostní schránky, protože se obával, že jej pan Šrom určitě sleduje, vyprávěl, že se okolo pana Šroma motají lidi, kteří jezdí v černém Mercedesu G. Byli to velcí holohlaví muži, od pohledu vyhazovači… …Měl strach z pana Šroma, bál se fyzického útoku ze strany pana Šroma a sháněl někoho, kdo by mu poskytl ochranu, tak jsem mu doporučil bezpečnostní agenturu… …Pan S. aktivně řešil tyto bankovky, chtěl mít jistotu, že bankovky jsou opravdu padělané a dělal všechny kroky k tomu, aby bankovky předal Policii ČR a to i tím, že podal trestní oznámení. Vím, že se policií pak nadále spolupracoval. Pan S. neměl v úmyslu s bankovkami platit nebo si je ponechat. Byl jsem překvapen, že pan S. bylo doručeno usnesení o trestním stíhání za držení těchto bankovek… …S. mi tvrdil, že mu pan Šrom vyhrožuje a s pana Šroma měl zjevně strach,“ sdělil Luděk Žákovec při výslechu jako svědek.
Děj potvrdili i dva pražští detektivové, kteří od F. S. přebírali padělky a trestní oznámení. Přes jasný a dosvědčený příběh přesto detektivové NCOZ F. S. v březnu obvinili z úmyslného spáchání zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
