Veřejný ochránce práv v průzkumu zjišťuje, jak úřady nakládají s provozy, které mohou obtěžovat zápachem. Se závěry chce seznámit ministerstvo životního prostředí coby gesční ministerstvo. Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala na svém webu. S podněty na nepříjemné pachy ze sousedství se na ombudsmana obracejí lidé žijící blízko zemědělských areálů nebo průmyslových provozů. Veřejný ochránce práv následně posuzuje, jak se stížnostmi dotyčných naložily úřady.
„Stížnosti na zápach spojuje skutečnost, že žádný právní předpis nestanoví emisní limity pro pachové látky vypouštěné do ovzduší. Laicky řečeno, ani krajské úřady, které jednotlivé provozy povolují, nemají normu, kterou by se mohly řídit. Navíc u zápachu, na rozdíl od jiných emisí, je jeho vnímání značně subjektivní. Co tedy může jednomu člověku připadat jako příjemná vůně, může druhý naopak vyhodnotit jako nepříjemný zápach,“ upozornil ombudsman Stanislav Křeček.
Problematiku regulace pachových látek v ovzduší prověřovala tehdejší zástupkyně ombudsmana už před jedenácti lety. Upozornila ministerstvo životního prostředí právě na chybějící emisní limity pachových látek a pravidla pro měření jejich koncentrace.
Letos ombudsman dokončuje výzkum dosavadní praxe krajských úřadů a oblastních inspektorátů České inspekce životního prostředí. Právě ty totiž povolují a kontrolují provozy, které mohou zápachem obtěžovat. Ve výzkumu pomocí dotazníků i prostřednictvím analýzy jednotlivých povolení a vyjádření ombudsman zjišťoval, jak úřady v různých situacích postupují.
