90 tisíc korun pokuty dostal od Ministerstva spravedlnosti insolvenční správce, který do majetkové podstaty dlužníka sepsal nemovitosti, které nepatřily jemu, ale firmě. Správce to zdůvodnil tím, že dlužník do nemovitostí investoval svůj majetek a zároveň i pohledávku dlužníka. Bez právního důvodu tak znemožnil firmě s majetkem disponovat a významně zkreslil informace o stavu majetkové podstaty dlužníka.
Rozhodnutí v rámci dohledové činnosti nad insolvenčními správci ministerstvo zveřejnilo v průběhu května. Insolvenční správce podle resortu závažným způsobem porušil povinnost postupovat svědomitě a s odbornou péčí při soupisu majetkové podstaty. „Ministerstvo tímto pokračuje v deklarovaném přístupu ve vztahu k insolvenčním správcům, jehož účelem je zvýšit jejich právní jistotu, jakož i transparentnost a předvídatelnost výkonu pravomocí dohledového orgánu,“ stojí na webu úřadu.
Obviněný správce namítal, že správní orgán hodnotí jeho jednání pouze na základě výsledku incidenčního sporu a nikoli podle stavu v době, kdy byl soupis majetku dlužníka do majetkové podstaty učiněn. Ministerstvo podle něj nevzalo v úvahu okolnosti, které obviněného k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka vedly. Dlužník měl podle správce uzavřít ústní dohodu o tom, že jako protiplnění k investicím dlužníka do nemovitostí bude zřízeno podílové spoluvlastnické právo dlužníka. K naplnění dohody nedošlo.
Správce měl mít informace o tom, že právnická osoba činí kroky k vyvedení svého majetku ze společnosti a za tímto účelem uzavřel kupní smlouvu se třetí osobou, jejímž předmětem byly předmětné nemovitosti.
Ministerstvo uvedlo, že v době soupisu nebyl žádný zákonný důvod, pro který by měly být nemovitosti do jeho majetkové podstaty zapsány. „Nemovitosti náleží do majetkové podstaty dlužníka na základě skutečnosti, že dlužník do Nemovitostí investoval své peněžní prostředky, nelze toto považovat za zákonný důvod, který by obviněného opravňoval k sepsání Nemovitostí do majetkové podstaty dlužníka,“ stojí v rozhodnutí.
Další insolvenční správce ministerstvo pokutovalo například částkou 25 tisíc korun za prodej pozemku mimo dražbu bez předchozího souhlasu insolvenčního soudu, jenž v předmětném insolvenčním řízení zároveň vykonával působnost věřitelského výboru nebo částkou 15 tisíc korun za to, že správce neinformoval o změně adresy svého sídla.
Ve dvou případech na základě dohledu resort dokonce dotyčnému odňal oprávnění vykonávat funkci správce. V jednom případě kvůli zpeněžování majetku a v druhém kvůli pravomocnému odsouzení správce za zmanipulované exekuční řízení.
Aktuálně Sbírka rozhodnutí na webu ministerstva obsahuje výčet vybraných rozhodnutí v přestupkových a (de)licenčních věcech (ochranné opatření o zrušení povolení) týkajících se porušení povinností stanovených zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), a to vždy v anonymizované podobě. „Zveřejněná rozhodnutí nepředstavují kompletní výčet rozhodnutí vydaných dohledovým útvarem. Sbírka rozhodnutí proto bude postupně doplňována tak, aby obsahovala většinu rozhodnutí vydaných ministerstvem, a to nejenom ve věci porušení povinností stanovených insolvenčním zákonem, ale i zákonem o insolvenčních správcích. S tím souvisí i úvahy ministerstva nad vydáním „Zelené“ sbírky rozhodnutí, která by kromě vybraných relevantních rozhodnutí obsahovala i jejich právní věty,“ uvedli zástupci resortu.
Pro zveřejnění rozhodnutí ministerstva byla využita aplikace určená primárně pro zveřejňování soudních rozhodnutí, proto nezohledňuje určitá specifika v činnosti ministerstva jako správního orgánu.
Eva Paseková
