Co lze považovat za nezákonnou segregaci a za jakých podmínek mají soudy připustit obrácení důkazního břemene? K těmto otázkám se vyslovil v aktuálním rozhodnutí Nejvyšší soud (NS), který vyhověl dovolání šesti žalobců, kteří se cítili diskriminováni v přístupu ke vzdělání. „Lze tedy shrnout, že oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno rasovými hledisky, pokud faktický výsledek takového zacházení není podložen legitimním cílem, a sleduje-li legitimní cíl, nejsou prostředky k jeho dosažení vhodné a nezbytné, případně i takovými jsou, ale nepřiměřeně (neadekvátně) zasahují oprávněné zájmy znevýhodněných (segregovaných) osob,“ uvádí se v rozhodnutí NS. K nezákonné segregaci romských žáků mělo docházet na Základní škole Ostrava-Vítkovice.
NS rozhodoval o dovolání šesti žalobců, bývalých žáků vítkovické základní školy v Šalounově ulici, kteří se cítili nezákonně diskriminováni v přístupu ke vzdělání, a to z důvodu jejich etnického původu. Žaloba směřovala jak proti základní škole, tak proti městu Ostrava. V žalobě se domáhali zadostiučinění za diskriminaci v podobě tzv. segregace.
Žaloba se týkala jak období před rokem 2010, tak po tomto datu, kdy na škole došlo k rozdělení vzdělávacích programů.
