Ekonomický deník včera přinesl informace z textu obvinění bývalého slovenského premiéra Róberta Fica, exministra vnitra Róberta Kaliňáka, kteří měli podle slovenských detektivů za asistence bývalého slovenského policejního prezidenta (mimo jiné svého času poradce českého ministra vnitra Jana Hamáčka) Tibora Gašpara a kontroverzního slovenského podnikatele Norberta Bödöra tvořit zločineckou skupinu. Ta měla diskreditovat politické oponenty. Nyní přinášíme další zjištění z ostře sledovaného dokumentu.
Co vlastně na Fica a spol. detektivové slovenské Národní kriminální agentury mají? V dokumentu se objevují i blíže neurčená místa a blíže neurčené časy, jako to často činili detektivové Róberta Šlachty z českého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Narozdíl od českých konstrukcí, vystavěných často na odposleších, ve Ficově kauze mluví svědci – takzvaní kajícníci – tedy lidé žádající o status spolupracujících obviněných.
A jsou to lidé, které měli Ficovi lidé dostávat do vysokých státních funkcí a pak je využívat k získávání kompromitujících informací, jak už Ekonomický deník uvedl, především vůči tehdejšímu prezidentovi Slovenské republiky Andreji Kiskovi a politickému oponentovi Igoru Matovičovi.
Jedním z nich je bývalý ředitel Kriminálního úřadu Finanční správy (KÚFS) Ľudovíta Makó.
„V daném případě byl před zahájením trestního stíhání vyslechnut JUDr. Ľudovít Makó, který ve své výpovědi mimo jiné uvedl, že pokud jde o Róberta Fica, ten během své vlády zneužíval svého postavení k diskreditaci různých osob, zejména těch, které ho mohly nějakým způsobem politicky ohrozit,“ tvrdí detektivům Makó.
Makó do funkce nastoupil v září roku 2014. Před nástupem do funkce, v polovině března, byl osloven podnikatelem Norbertem Bödörem, který
mu nabídl místo ředitele KÚFS, na které by ho mohl na základě jemu poskytnutých možností dosadit.
„Tyto možnosti byly podle slov Norberta Bödöra schválené obsazování vedoucích pozic v silových složkách ministerstev ´svými´ lidmi tehdejším ministrem vnitra Róbertem Kaliňákem. Norbert Bödör se tehdy prezentoval jako člověk, který dostal příležitost ovlivňovat výběr osob a některé akce v jednotkách, jako je , policejní sbor, Finanční správa, Slovenská informační služba, ale i v některých dalších politicky ovládaných instituce, jako jsou Zemědělská platební agentura, Transpetrol a další. Tento vliv měl podle vyjádření Norberta Bödöra pocházet přímo od Róberta Fica a Róberta Kaliňáka, s nímž se pravidelně stýkal Makó uvedl, že v té době nevěděl, že KÚFS existovala a ani neuvažoval o o návratu do státní správy, a proto nabídku odmítl. Ta nabídka se opakovala každý měsíc přibližně do července 2014 a to ho přišel přesvědčit tehdejší policejní prezident Tibor Gašpar, kterého do té doby osobně neznal. Do července 2014 tuto nabídku odmítal, protože musel obsadit ´svými´ lidmi jiné pozice v úřadu, kde chtěli mít systém kontroly nad činností úřadu,“ lze se dočíst ve sdělení obvinění.
Makó nakonec kývl. Norbert Bödör mu nabídl dorovnání platu na pozici ředitele KÚFS s jeho tehdejšími příjmy. Hrubá mzda za funkci ředitele KFS činila přibližně 3 000 eur a Norbert Bôdôr mu podle dohody vyplácel 10 000 eur měsíčně po dobu 16 nebo 18 měsíců, protože v té době vydělával 12 500 eur.
Jak už Ekonomický deník uvedl, Róbert Fico je vyjma zločinného spolčení obviněn i z vyzrazení informací, podléhajících daňovému tajemství. Ty měl zneužít k osobní a politické diskreditaci politických protivníků: prezidenta Andreje Kisky a lídra opozice Igora Matoviće.
Jak to mělo probíhat? Norbert Bödör a Tibor Gašpar „v blíže neurčený den, dne na přelomu jara a léta 2017″ měli požádat v domě v Nitrianských
Hrnčiarovcích, bydlišti Bödöra, Ľudovíta Makóa o pomoc při shromažďování informací, týkajících se podezření z daňové trestné činnosti tehdejšího prezidenta Slovenské republiky Andreje Kisky. Makó doplnil, že již na této schůzce měl Tibor Gašpar k dispozici některé dokumenty z trestních řízení v těchto případech na základě žádosti Róberta Fica, který měl s Kiískou osobní i politické spory.
„Na základě této žádosti v blíže neurčené době na začátku léta 2017 se obviněný Norbert Bödör, obviněný Tibor Gašpar a Ľudovít Makó se sešli v hotelu Zlatý klíček v Nitře, kde Ľudovít Makó předal Tiboru Gašparovi příkaz k domovní prohlídce, výsledek řízení finanční správy proti společnosti (Kiskově společnosti) KTAG, s.r.o. s analýzou podezření ze spáchání daňových trestných činů v souvislosti s prezidentskou kampaní. Dále pak předal
následující materiály obsahující daňové tajemství,“ vypověděl Makó.
Bödörovi předal i výsledky a zjištění daňových kontrol týkající se společnosti KTAG. Ty pak od Bödöra měly putovat k Tomáši Rajeckému, známému z takzvaných mafiánských seznamů, který je obviněn v jiné související kauze. Rajecký následně požádal o jejich zveřejnění taktéž dnes stíhaného Michala Chovance. Ten je zaslal na jeho žádost dne 11. září 2017, 14. a 19. září 2017 z konspiračních e-mailových adres různým médiím – deníku Pravda, Denníku N, SME.
„V blíže neurčeném termínu na podzim roku 2017 obviněný Róbert Kaliňák, v té době ministr vnitra Slovenské republiky, zinicioval jednání na Úřadu vlády Slovenské republiky, ke kterému vyzval Františka Imreczeho (šéfa Finanční správy), aby přišel k „šéfovi“, čímž myslel obviněného Róberta Fica, tehdejšího předsedy vlády Slovenské republiky a vzal s sebou na toto setkání ´Laju´, čímž myslel Ľudovíta Makóa. Na tomto setkání obviněný Róbert Fico, v přítomnosti obviněného Róberta Kaliňáka, nad rámec svých oprávnění
požadovali od Ľudovíta Makóa a Františka Imrecze další informace
o daňových deliktech společnosti KTAG a tehdejšího prezidenta Slovenské republiky Andreje Kisku, o dodavatelích společnosti KTAG, o předmětu zdanitelných plnění. Podobné otázky položil i obviněný Róbert Kaliňák, kterému poskytoval informace JUDr. Ľudovít Makó. Krátce po této schůzce se konala druhá schůzka na Úřadu vlády, kterou opět inicioval obviněný Róbert Kaliňák a které se kromě něj účastnili i obviněný Róbert Fico, obviněný Tibor Gašpar, obviněný Norbert Bödör a František Imrecze, na kterém se dohadovaly další kroky směřující k diskreditaci Andreje Kisky,“ stojí v usnesení o zahájení stíhání.
Také další kajícník – šéf Finanční správy František Imrecze – popsal podobný způsob, jak se dostal do funkce. Také jemu byl dorovnáván plat z privátních zdrojů.
„František Imrecze uvedl, že na něj byly v souvislosti s výkonem jeho funkce vyvíjeny různé politické tlaky, zaměřené na diskreditaci politických oponentů strany SMĚR-SD. Poprvé v souvislosti s daňovým deliktem Igora Matoviće v době, kdy stál v čele hnutí OĽANO. Tyto politické tlaky na něj vyvíjel Erik Tomáš, který, který byl vedoucím oddělení komunikace premiéra Róberta Fica… …Dalším konkrétním případem zneužití Finanční správy k politickým účelům byla diskreditace osoby Andreje Kisky, bývalého prezidenta Slovenské republiky… …Následně uvedl konkrétní podrobnosti týkající se snahy zdiskreditovat Igora Matoviče prostřednictvím konkrétních informací o daňovém deliktu jeho společnosti RegionPRESS, kde ho Erik Tomáš požádal, aby vypracoval analýzu tohoto daňového deliktu Igora Matoviče, aby bylo možné získat konkrétní informace, které by média mohla použít k jeho diskreditaci… …Erik Tomáš mu při této příležitosti řekl, že Róbert Fico chtěl tyto informace využít ve svém politickém boji před volbami. Následně požádal (podřízeného) Daniela Čecha, aby vypracoval výše zmíněný dokument, ten ho připravil a předal mu jej. Obecně řečeno, šlo o nadměrné uplatňování nákladů na používání služebního vozidla RegionPRESS, které používala matka Igora Matoviče, a také nákup nebo nákup nebo pronájem tiskařských strojů, které společnost RegionPRESS používala pro svou činnost. obchodní činnosti. Tuto analýzu předložil Eriku Tomášovi po jejím vypracování
písemně a také s ním diskutoval na toto téma ve své kanceláři na Úřadu vlády. Při jednom takovém setkání za ním přišel Róbert Fico. Erik Tomáš informoval Róberta Fica před Františkem Imreczem o výsledcích této analýzy a možnostech jejího využití pro média k diskreditaci Igora Matoviče. Na jednom ze setkání, myslí si, že to bylo toto, Erik Tomáš řekl Róbertu Ficovi, že má plné politické právo komunikovat s toto téma na tiskové konferenci, což se také stalo. O tomto tématu jednal s Erikem Tomášem nejméně dvakrát v jeho kanceláři na Úřadu vlády a jednou v úřadu prezidenta Finanční správy. Cílem těchto schůzek mělo být upřesnění obsahu daňového trestného činu a podrobné popsání informace, které by mohly být použity v médiích a které by jednoznačně potvrdily, že Igor Matovič je daňový podvodník, což byl cíl Róberta Fica… …Tento výstup měl být jakýmsi ´polotovarem´ nebo podkladem pro tiskovou konferenci. Úkolem bylo najít co nejvíce
daňových deliktů této společnosti s tím, že Igor Matovic není oficiálně
daňovým podvodníkem, protože jeho daňové delikty nějakým způsobem
zakryla paní Radičová (premiérka Slovenska v letech 201 až 2012 Iveta Radičová). Jakým konkrétním způsobem měly být zakryty si nepamatuje, i když si nedokáže dost dobře představit, jak by mohla mít přímý vliv. Uvedl, že se následně zúčastnil dalších jednání na Úřadu vlády, kde na něj byl opět vyvíjen nátlak s cílem politické diskreditace prezidenta Kisky,“ lze se dočíst v dokumentu.
Expert: Je to značně přehnané
Stíhání politických špiček budí na Slovensku silné emoce. Sdělení usnesení podrobil v deníku Pravda tvrdé kritice například expert na trestní právo a děkan Právnické fakulty Univerzity Komenského Eduard Burda.
Trestný čin založení, organizování a podpory zločinecké skupiny považuje v této souvislosti za nesmyslně vykonstruovaný.
„Připustíme-li politickou motivaci obvinění, je to právě název tohoto trestného činu, který v titulcích novin vypadá nejvíc šokující, říká Eduard Burda.
Deník mu položil například tuto otázku: „Ze založení zločinecké skupiny obviňuje expremiéra, bývalého ministra vnitra, policejního prezidenta, speciálního prokurátora, šéfa Národní kriminální agentury, šéfa Kriminálního úřadu finanční správy a bývalé příslušníky SIS. Kde na světě existuje obdoba tohoto? Pokud se obvinění prokáže, zařadí se Slovensko do afrického nebo středoamerického způsobu řízení státu?“
„Ze společenského hlediska bych to ve srovnání s jinými zeměmi neviděl tak tragicky. Vzpomeňme na aféru Watergate, založenou na odposleších politických konkurentů, kvůli níž musel odstoupit americký prezident Richard Nixon. Můžeme říci, že to bylo před padesáti lety, ale vezměme si novější případy: útok na americký Kongres, který do jisté míry vyprovokoval tehdejší americký prezident Donald Trump, odsouzení bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, odstoupení Sebastiana Kurze z funkce rakouského kancléře za čin na hraně trestního práva spáchaný ve veřejné funkci. Tyto neduhy trápí jak Spojené státy, tak západoevropské země. Těchto skandálů by muselo být několikanásobně více, abychom se mohli srovnávat s africkými a středoamerickými způsoby řízení státu. Navíc bychom pak asi těžko mohli svobodně mluvit na veřejnosti,“ odpověděl Burda.
„V tomto případě se obvinění týká skutkových podstat tří trestných činů. Prvním je zneužití pravomoci veřejného činitele. Jedná se o zohlednění okolností zjištěných v některých daňových a trestních řízeních a vydání neoficiálních příkazů k pokračování těchto řízení. Zde vyvstává otázka: Mohou ministr vnitra a předseda vlády vzít tyto okolnosti na vědomí? Při odpovědi na tuto otázku by jistě byla nutná důkladná analýza kompetencí těchto funkcí, která však v daném usnesení chybí,“ konstatoval v rozhovoru pro deník Pravda expert na trestní právo a děkan Právnické fakulty Univerzity Komenského Eduard Burda.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník
