Bratislavský krajský soud dnes v obnoveném líčení zamítl žalobu nynějšího šéfa hnutí ANO a bývalého českého premiéra Andreje Babiše, podle které je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Soud verdikt v souladu s dřívějším rozhodnutím ústavního soudu zdůvodnil tím, že žalovanou stranou nemá být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Předseda tříčlenného senátu krajského soudu uvedl, že žalovat by bylo třeba slovenské ministerstvo vnitra.
Vůči verdiktu krajského soudu se již nelze odvolat, je ale možné využít mimořádný opravný prostředek u nejvyššího soudu. Babiš spolupráci s StB opakovaně popřel. Krajský soud svým nejnovějším rozhodnutím vyhověl ÚPN, který navrhoval, aby soudci žalobu zamítli a aby v odůvodnění uvedli, koho má Babiš žalovat. ÚPN verdikt soudu uvítal.
Babiš, který se vyhlášení rozsudku nezúčastnil, ČTK napsal, že se bude dál soudně bránit. Jeho právník Marek Benedik novinářům po vynesení verdiktu řekl, že klientovi doporučí podání mimořádného opravného prostředku.
„Podle mého názoru i s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva došlo k porušení práva na spravedlivý proces. Líčení trvá deset let, žaloba byla podána s tehdejší judikaturou, že pasivně legitimovaným (žalovaným – pozn. ČTK) je Ústav paměti národa. Pan Babiš se až nyní dozvěděl, že jím není Ústav paměti národa,“ řekl Benedik. Babišovi právníci navrhovali krajskému soudu, aby případ vrátil soudu první instance k novému projednání, ve kterém by mohlo dojít k záměně žalované strany.
Babiš v souladu s dřívější praxí slovenských soudů v roce 2012 zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje archivní svazky po StB. Ústavní soud ale před pěti lety, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu, které vyzněly v Babišův prospěch, zmíněné pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
Mohlo by vás zajímat
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě jiné verdikty krajského i nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
Právě řešení této otázky a nikoli samotné oprávněnosti Babišovy evidence v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se nyní krajský soud v Bratislavě zabýval.
„Rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě, který se ztotožnil s argumentací Ústavu paměti národa, vítáme. V předmětném soudním sporu byl přelomovým nález Ústavního soudu Slovenské republiky z roku 2017, podle kterého není Ústav paměti národa pasivně věcně legitimován v žalobách na ochranu osobnosti. Po jeho vydání už byly některé žaloby vůči Ústavu paměti národa zamítnuty,“ napsala ČTK právnička ÚPN Adela Martinkovičová.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. Před pěti lety ale ústavní soud uvedl, že zmínění svědkové měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem; soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků.
