Je třeba jednat a předložit návrh vyváženého zákonného řešení hromadných žalob. ČR by totiž měla do konce roku implementovat směrnici o zástupných žalobách. „Jinak hrozí, že se iniciativy začnou domáhat účinku evropské směrnice u soudů,“ varoval na sympoziu Hromadné žaloby v rámci Stálé konference českého práva společník advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný (AK CCS) Jaromír Císař. Ten připomněl, že po deseti letech diskuzí o hromadných žalobách na stole stále není legislativní návrh, který by mohla schválit Poslanecká sněmovna.
Jaromír Císař v této souvislosti připomněl kauzu bankovních poplatků, která byla jakousi první hromadnou žalobou v Česku. Byť zákon o hromadných žalobách dosud neexistuje, klienti bank se tehdy prostřednictvím organizované skupiny domáhali vrácení poplatků za správu úvěru již zaplacených bankám, kdy jim inspirací byly některé německé judikáty. „Usoudili, že banky jsou tučná kořist. Podnikavci, kteří se toho chopili, vytvořili velké oči a přísliby bankovním klientům, Celá akce skončila nezdarem, první judikáty konstatovaly, že požadavky nejsou důvodné,“ připomněl ve své prezentaci Jaromír Císař. Definitivní konec těmto nadějím učinil v roce 2014 po Nejvyšším soudu Ústavní soud.
Z velkých výdělků zůstaly tak podle Císaře oči pro pláč v podobě sporů mezi spotřebiteli a iniciativami o to, k čí tíži půjdou náklady prohraného řízení. Kauza ale upozornila na potřebu legislativní úpravy hromadných žalob. Ani po deseti letech ale úprava stále neexistuje. Připomněl, že první snahy vytvořit nový zákon o hromadném řízení zde byl za exministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Jeho návrh byl silně inspirován americkými hromadnými žalobami a upřednostňoval tzv. odhlašovací čili opt-out režim.
Pozor na podnikavce, kteří nakonec poškodí spotřebitele
Opt-in tedy přihlašovací řízení dává možnost poškozeným, kteří chtějí uplatnit stejný nárok vůči žalovanému, aktivně jednat a přihlásit se k ochraně svých práv. Odhlašovací řízení je pak postaveno na tom, že všechny dotčené osoby jsou automaticky považovány za žalující stranu, pokud se samy neodhlásí.
Mohlo by vás zajímat
Původní návrh počítal s profesionálním hromadným žalobcem a byl silně motivován vysokým podílem na výsledku sporu. „To otevírá prostor podnikavcům a z USA je známo, že mnohé monstrprocesy pak končí malým uspokojením spotřebitelů,“ uvedl Císař s tím, že nechce advokátům odepřít výdělky, ale že primárně stojí o kvalitní právní úpravu. V zákonné úpravě hromadných žalob by podle něj mělo být vyvážené postavení spotřebitelů a žalobců, aby nebyly umožněny tzv. šikanózní žaloby. „Ty se nakonec obrátí proti spotřebitelům. Společnosti totiž vynakládají miliardy na svoji obranu a nakonec to zaplatí spotřebitel,“ varuje. Tehdejší návrh byl podroben rozsáhlé kritice jak odborníků, tak odborné veřejnosti. Velmi by také zatížil soudy novými povinnostmi.
Postupně byl změkčen a přepracován, v roce 2020 pak byl návrh předložen v podobě, kdy byl omezen na spotřebitelské spory.
Nyní je již jasno, jak vypadá evropská směrnice o zástupných žalobách, kterou by měla ČR implementovat do konce tohoto roku. Podle informací z kuloárů to zatím vypadá, že ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka půjde cestou novely občanského soudního řádu, než novým zákonem.
Náměstek pro legislativu ministra spravedlnosti Michal Franěk uvedl, že resort pracuje na minimalistické úpravě. Evropská unie chce po svých členských zemích harmonizaci klasických reprezentativních žalob přihlašovacího typu. Primárním cílem je ochrana spotřebitele a Evropská komise ani nemůže vyžadovat, aby úprava byla širší. Návrh pracuje primárně s opt-in, tedy přihlašovací variantou. „Plánujeme, že oblast využitelnosti bude vymezena právy spotřebitelů vůči podnikateli,“ uvedl Franěk. Spotřebitele by pak měly zastupovat etablované akreditované neziskové organizace. „Tento prvek odstraňuje spekulativní žaloby, je zde důraz na informovaný souhlas spotřebitele,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti s tím, že resort chce přijmout pojistky, které by zamezily zneužívání hromadných žalob. Směrnice doporučuje řízení rozdělit do dvou fází – na přípravnou a na hlavní, kdy soud věc zkoumá meritorně. V první fázi by se o sporu nic nemělo zveřejňovat, aby nebyla poškozena reputace společnosti. Soud bude mít také oprávnění prověřovat původ finančních prostředků, které jsou do žaloby investovány.
Eva Paseková
