Znakem bezbrannosti při znásilnění může být věk, i když jednání pachatele nevnímá oběť jako něco ubližujícího. Trestní kolegium Nejvyššího soudu schválilo další právní větu týkající se tohoto trestného činu. Rodinný přítel, který znásilnil dítě svých známých, neuspěl s dovoláním.
Nejvyšší soud se trestným činem znásilnění zabýval letos podruhé, jak už Česká justice informovala. V prvním případě šlo o nesouhlas se souloží.
V tomto případě podal dovolání k Soudu muž odsouzený za znásilnění dítěte k šesti letům ve vězení s ostrahou. V pokoji a ve sklepě domu svých známých, kteří ho u sebe ubytovali, měl muž podle rozhodnutí zneužít důvěry jejich šestileté dcery. Dítě ho vnímalo jako člena domácnosti.
„Osahával ji rukou v rozkroku, v jednom případě na nahém těle a opakovaně přes oděv, dotýkal se jí penisem v oblasti nahých hýždí až do ejakulace, nechal se od ní orálně uspokojovat a stimulovat si penis její rukou rovněž až do ejakulace, přičemž využil dosavadní neznalosti nezletilé ohledně sexuální problematiky odpovídající jejímu nízkému věku, v důsledku čehož nebyla schopna pochopit smysl jeho jednání a adekvátním způsobem se mu bránit,“ popisuje případ soud v odůvodnění.
Muž v dovolání uvedl, že dřívější soudy vycházeli jen z výpovědi dívky. Jenže dívka výpověď podala až poté, „co ji matka nalezla v posteli, kde s ním ležela a mělo dojít ke vzájemnému dotýkání na intimních partiích“.
„Je logické, že na nezletilou naléhali již rodiče, aby co nejpřesněji popsala, co, kdy a jak probíhalo, kladli jí konkrétní otázky a vyvozovali závěry, což se opakovalo i při výslechu na policii,“ uvedl muž v dovolání, podle něhož byly dívce kladeny sugestivní a kapciózní otázky. Ze žádného důkazu nevyplynulo, že by spolu provozovali orální sex. Dítě podle něho bylo manipulováno a odpovídalo tak, aby vyhovělo.
Irena Válová