Od příštího roku by lidé měli dostat možnost projít osobním bankrotem za tři roky místo současných pěti. Ministerstvo spravedlnosti by brzy mělo na vládu poslat návrh na implementaci evropské směrnice, která dobu oddlužení upravuje. „Schválený plán legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022 počítá s předložením návrhu novely insolvenčního zákona vládě nejpozději v září 2022 a s navrhovanou účinnosti od ledna 2023,“ řekl České justici mluvčí resortu Vladimír Řepka. Ministerstvo v současné době analyzuje, jak novinka zahýbe odměnami insolvenčních správců. Zvedat je ale nemá v plánu. Správci bijí na poplach, že hrozí, že se jejich odměny po zkrácení ještě sníží a pro řadu z nich by to bylo likvidační.
Novelizaci vyhlášky č. 313/2007 Sb. Ministerstvo nechystá ani kvůli zvyšující se inflaci. „Ministerstvo se spíše zabývá komplexnější analýzou odměňování insolvenčních správců, a to především v souvislosti s předpokládanými dopady zkrácení doby oddlužení,“ uvedl Vladimír Řepka.
Současný ekonomický model odměn insolvenčních správců se odvíjí od standardní doby trvání oddlužení, tedy pěti let. Případné paušální zkrácení doby oddlužení na 3 roky v souvislosti s transpozicí unijní legislativy by výši příjmů insolvenčních správců nepochybně ovlivnilo.
Paušální měsíční odměna v oddlužení byla při vzniku insolvenčního zákona vypočtena jako podíl částky 45 tisíc Kč, jakožto minimální odměny v konkurzu, a čísla 60, což je počet měsíců trvání oddlužení během pěti let. Měsíční odměna pro správce tak činí 750 Kč a oddlužení celkově vyjde na 65 tisíc Kč, respektive na 97 tisíc Kč v případě manželů.
Insolvenční správci upozorňují, že ke zvýšení odměn nedošlo již 14 let a nyní hrozí, že se zkrácením oddlužení by se odměny mohly reálně ještě snižovat. „Požadavek na revizi odměňování ze strany insolvenčních správců je proto logický a očekávatelný. Diskuse by však primárně neměla být vedena o zvýšení odměn, ale o jiném časovém rozložení aktuální celkové výše odměny tak, aby zejména počáteční měsíce řízení, kdy je úkonů insolvenčního správce nejvíce, byly odměňovány jinak (více), než následné „servisní“ meziobdobí před opětovnou vyšší náročností v závěru řízení,“ řekl České justici místopředseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar.
Podle Tomáše Valáška, výkonného ředitele společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním, je nové systémové řešení výše odměn nezbytné. „Situace začíná být skutečně kritická, inflace prudce roste a řada insolvenčních správců už dnes částečně financuje provoz kanceláře ze svých úspor, aby vůbec byli schopni nabídnout svým zaměstnancům odpovídající finanční podmínky a udrželi si je. Jde však o provizorní řešení, jež je z dlouhodobého hlediska ekonomicky neudržitelné,“ upozorňuje Valášek.
Návrh na sjednocení odměn
Pracovní skupina v rámci České advokátní komory (ČAK) nyní připravila legislativní návrh, který má sjednotit odměny za přezkum přihlášek v oddlužení a konkursu. Autoři chtějí také upravit horní hranici pro součet odměny. Podle názoru insolvenčního správce a předsedy Unie insolvenčních správců Lukáše Stočka by dále mělo dojít k navýšení měsíční paušální odměny z částky 750 Kč nejméně na dvojnásobek. Navýšit by se podle něj měla i odměna za přezkum přihlášek. Ten je základním pilířem oddlužení, od kterého se pak odvíjí uspokojování věřitelů.
Měsíční odměna za osobní bankrot by se podle předsedy Unie insolvenčních správců Lukáše Stočka měla srovnat na výši odměny konkursu, kde jde o částku 1000 Kč. „Není důvod toto rozlišovat, práce je stejná, ne-li složitější,“ vysvětluje Stoček. Zvednout by se podle něj také měla paušální odměna na počátku oddlužení. „Ruku v ruce s tím by se měla zvýšit i paušální částka hotových výdajů, neboť za stávajících 150 Kč není při rostoucích cenách pohonných hmot možné dojet ani do vedlejší vesnice, natož abychom dojeli k dlužníkům na druhé straně obvodu krajského soudu,“ dodává zástupce spolku. Ten přiznává, že největší důraz je kladen na činnost správce na začátku oddlužení (zjištění situace dlužníka, zkoumání neúčinných a neplatných úkonů, osobní jednání s dlužníkem, prohlídka obydlí, soupis majetku, přezkumné jednání, zprávy pro soud). „Rozsah této činnosti se nesníží; naopak se zvýší důraz na činnost správce po schválení oddlužení stran dohledu nad dlužníkem,“ dodává Stoček.
Expert na dluhovou problematiku Radek Hábl vedl, že není možné, aby správci měli za pět let oddlužení stejné paušální odměny, jako za tříleté oddlužení. „Tři roky práce a dva roky placené dovolené. Tak bych shrnul absurdní návrh na zachování odměn insolvenčních správců při zkrácení oddlužení na 3 roky,“ uvedl pro Českou justici. Podle něj by v praxi hrozilo, že pokud by dlužník neměl na zaplacení odměn, fakticky by došlo k prodloužení oddlužení nad rámec zamýšlených tří let. Hábl připomíná, že o co více dostanou insolvenční správci, o to více musí zaplatit věřitelé. „Za nás je jednoznačně vhodnějším řešením navýšení odměn za přezkum pohledávek na začátku procesu oddlužení. Takové navýšení kopíruje vícenáklady správců, tedy více přihlášek = vyšší odměna,“ říká šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Každá stokoruna hraje pro dlužníka roli
Podle soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeňka Strnada se při zkracování doby oddlužení povede debata o tom, jak se změní objem práce v úvodní, střední a závěrečné části procesu oddlužení. I podle něj by výše odměn měla být více variabilní. „Umím si představit kupříkladu rozfázování odměňování po výše uvedených etapách včetně adekvátního „ocenění“ pracnosti jednotlivých etap a třeba i dílčí zahrnutí motivačního prvku do odměny správců podle aktivity a splácení dlužníka ve střední fázi oddlužení, který tu ostatně v nějaké podobě (k mému překvapení) byl již za první republiky v rámci tzv. vyrovnávacího řízení,“ uvedl Strnad v článku pro Českou justici.
Navýšení odměn insolvenčních správců je podle něj problematické kvůli tomu, že vše nakonec zaplatí dlužník. „Se splácením dluhů začnou mít problémy celé skupiny osob, u kterých bychom to stěží kdy předpokládali. Včetně dramatického nárůstu potíží i u příslušníků střední třídy. Už dnes navíc sledujeme, s jakými obtížemi dlužníci dosahují na plnění oddlužení, jak pro ně hraje roli každá stokoruna navíc, která jim umožní vstoupit do oddlužení,“ varuje.
Kvůli oddlužení zvláště zranitelných osob , tedy například důchodců či invalidů, kteří již dnes mohou podstoupit osobní bankrot za tři roky, se podle Lukáše Stočka odměny reálně spíše snížily. Až dojde ke schválení oddlužení na 3 roky pro všechny, sníží se podle Stočka odměny reálně o 40 procent. Před tím varuje i Tomáš Valášek: „Nechceme strašit, ale na druhou stranu je opravdu třeba si uvědomit, že pokud zákonodárci nepřijdou s novým řešením a se zkrácením doby oddlužení o 40 procent dojde ke čtyřicetiprocentnímu snížení odměny insolvenčním správcům, bude to pro řadu z nich takřka likvidační,“ uvedl pro Českou justici.
Eva Paseková
