Osvobození bývalého předsedy Věcí veřejných Víta Bárty a někdejšího zpravodajce Jana Petržílka v kauze vynesení odposlechů z Bezpečnostní informační služby (BIS) je pravomocné. Dnes to potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl odvolání státního zástupce. V medializovaných odposleších se tehdejší pražský primátor Pavel Bém (ODS) a lobbista Roman Janoušek oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“.
„Přezkoumali jsme rozsudek nalézacího soudu a neshledali jsme žádného procesního pochybení. Soud prvního stupně provedl veškeré potřebné dokazování a s jeho hodnocením důkazů se plně ztotožňujeme,“ uvedl předseda odvolacího senátu Alexander Károlyi.
Nahrávky, které v březnu 2012 zveřejnila Mladá fronta Dnes, naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdila, že o obstarání odposlechů požádal Bárta zpravodajce BIS Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“. Muži vinu odmítali.
„Osm let zpravodajské hry, politicky motivované. Já k tomu nemám více co dodat, než že jsem rád, že to doufám skončilo,“ řekl Bárta stručně novinářům při odchodu ze soudní síně.
Petržílek dodal, že od počátku nebyl zájem vyšetřit, kdo odposlechy ve skutečnosti vynesl a zda vůbec pocházely z BIS. „Pan státní zástupce nezastupoval zájmy státu, jak by měl, ale zájmy vysoce postavených důstojníků BIS, kteří u BIS už nepůsobí. Jsem rád, že aktuální vedení BIS se už odstřihlo od klientelismu a kontaktů, které by tajná služba mít neměla, tedy na kmotry a podobné lidi,“ prohlásil.
Ústavní soud letos v březnu částečně vyhověl Petržílkově ústavní stížnosti, v níž namítal porušení svých práv v souvislosti s údajně neúměrnou délkou trestního řízení. Zatímco v postupu soudů ÚS prodlevy neshledal, v případě státního zastupitelství, konkrétně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Městského státního zastupitelství v Praze tomu bylo naopak. „V projednávaném případě je zjevné, a konstatoval to (opakovaně) i ve svém vyjádření městský státní zástupce, že délka řízení neodpovídá právní a skutkové složitosti věci. Stěžovateli nelze klást k tíži ani vyšetřování v režimu utajení a z toho plynoucí komplikace, neboť je úkolem státu vytvořit nástroje, kterými zajistí plnění povinností vyplývajících z jeho zákonů [srovnej nález sp. zn. I. ÚS 641/04 ze dne 19. ledna 2005 (N 10/36 SbNU 115)]. Uplynulo-li od zahájení trestního stíhání (31. října 2013) do podání obžaloby (14. listopadu 2019, respektive 14. září 2020) bezmála sedm let, nelze uvedenou dobu považovat za přiměřenou, bez ohledu na možné objektivní překážky, které státním zastupitelstvím bránily řízení ukončit. Za této situace Ústavní soud dospěl k závěru, že řízení probíhalo nepřiměřeně dlouho a postupem orgánů činných v trestním řízení před podáním obžaloby byla porušena práva stěžovatele zakotvená v čl. 38 odst. 2 Listiny a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Každý má právo, aby trestní řízení vedené proti němu bylo projednáno a ukončeno v přiměřené lhůtě, a to bez ohledu na překážky, které orgánům činným v trestním řízení klade stát příslušnými právními předpisy,“ stojí v rozhodnutí.
Podle obžaloby mohl Bárta informace získané z odposlechů využít v rámci svých podnikatelských aktivit a také pro činnost Věcí veřejných. Státní zástupce Michal Muravský loni u městského soudu pro oba muže žádal podmíněné tresty za ohrožení utajované informace. Soud ale tehdy zpochybnil věrohodnost dvou utajených svědků z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, a to včetně klíčového svědka, který vystupoval pod smyšleným jménem Vlasta Schmidt.
Ke stejnému závěru nyní dospěl i odvolací senát. “Ty důkazy nemají takovou hodnotu, aby bylo možno dojít k závěru o vině obžalovaných,” konstatoval o obou výpovědích soudce Károlyi. Doplnil, že výpovědi by zůstaly nevěrohodné, i kdyby byli svědci odtajněni, což v odvolání žádal státní zástupce. „Tento názor nás trochu zaráží,“ podotkl soudce s tím, že státní zastupitelství bylo před vynesením osvobozujícího rozsudku proti odtajnění.
Bárta byl od roku 2010 ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej i v této věci pravomocně zprostily viny. Nyní Bárta podniká v železniční dopravě.
Petržílek vedl po odchodu z BIS analytický odbor protikorupční policie, kvůli stíhání je nyní mimo službu. Na dotaz dnes uvedl, že se bude chtít ke sboru vrátit. „Jakmile budu mít písemné vyhotovení usnesení, samozřejmě kontaktuji ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu a sdělím mu tuto skutečnost, aby k tomu zaujal nějaké stanovisko,“ řekl. Jeho právník zopakoval, že Petržílek bude od státu žádat odškodné v řádu milionů korun. Ústavní soud mu dal nedávno za pravdu v tom, že kauzu provázely průtahy.
Dvojice čelila stíhání od roku 2013, Petržílek strávil sedm týdnů ve vazbě. Městský soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo to, že byla v utajeném režimu. Následně se snažil stíhání zastavit s tím, že obžaloba se opírá v podstatě výhradně o výpovědi anonymních svědků. Státní zástupce si ale na tento postup úspěšně stěžoval u vrchního soudu.
(čtk, pd)
