Pět soudců z Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) definitivně ukončilo případ stížnosti Evy Michalákové proti Norsku ve věci odebrání dětí. Soudci zamítli žádosti pokračovat v řízení před Velkým senátem. Slovenská rodina dostala náhradu za újmu způsobenou odebráním dětí. V českém případě nenalezl ESLP porušení Úmluvy.
Evropský soud pro lidská práva zamítl žádost v případech E.M. a ostatní v. Norsko a A.L. a ostatní v. Norsko na zasedání panelu pěti soudců reprezentujících Velký senát v pondělí 9. května 2022. Soudci berou tyto dva případy odebraných dětí v Norsku, co se týče přesunu před Velký senát, jako jeden případ.
V případu A.L. v. Norsko si na postup Norska stěžují rodiče ze Slovenska, dítě a babička. Jejich dítě bylo odebráno kvůli riziku zanedbané péče, shrnuje ve zprávě ESLP. Případ byl souzen v Norsku různými soudy, které zjistily, že u dítěte se „projevil opožděný vývoj a že rodiče nerozumí potřebám dítěte“.
V případu E.M. v. Norsko si stěžuje na postup Norska matka a její dvě děti. Zpráva shrnuje a opakuje již veřejně známá stanoviska o vývoji případu odebrání dětí Evy Michalákové až po jejich adopci v Norsku.
K obou případům obdržel soud stanoviska vlád Slovenska i České republiky, odkazuje zpráva o zamítnutí pustit případy před Velký senát ke zprávám z letošního ledna, kdy případy rozhodly „malé senáty“ sedmi soudců.
Slovenská rodina dostala 25 tisíc eur za újmu
Jak vyplývá ze zprávy Soudu, slovenští stěžovatelé byli již dříve před malým senátem úspěšní. „Pokud jde o kontakt, Soud shledal uložená omezení jako přísná a pravděpodobně na úkor cíle sloučení rodiny. Národní úřad účinně rozhodl, že dítě bude vyrůstat v pěstounské péči, aniž by zvažoval alternativy. Obecně jde o podobný přístup jako v jiných případech, kdy Soud již dříve zjistil porušení norem,“ uvedl Evropský soud pro lidská práva ke slovenskému případu A.L. v. Norsko už letos v lednu.
Tím byl podle Soudu porušen článek 8 Úmluvy o lidských právech a základních svobodách – právo na soukromý a rodinný život. „Soud rozhodl, že Norsko musí zaplatit prvnímu a druhému stěžovateli v A. L. a spol. v. Norsko celkem 25 000 EUR (EUR) jako nemajetkovou újmu a 500 EUR jako náhradu nákladů a výdajů. Konstatoval, že došlo k porušení bylo dostatečné, pokud jde o třetího stěžovatele v tomto případu,“ uvádí zpráva ke slovenské stížnosti.
Zamítnuto jménem dětí
Jinak dopadl případ E.M. a spol. V. Norsko. Soud k případu uvádí: „Zásah do práv stěžovatelů byl celkově nezbytný. K žádnému porušení článku 8 nedošlo v tomto případě ve vztahu k prvnímu stěžovateli. Pokud jde o děti – stěžovatele, Soud vzal na vědomí argument vlády, že došlo ke střetu zájmů prvního stěžovatele a jejich. Soud měl na paměti, že v tomto případě došlo k závažnému společnému rodičovskému zanedbání. Soud souhlasil s tím, že uvedený střet zájmů existuje a zamítl stížnost společně jménem dětí,“ stojí ve zprávě o případu E.M. v. Norsko k rozsudku malého senátu.
Na „odvolání“ proti rozhodnutí sekčního rozsudku nebo rozsudku senátu sedmi soudců a posunutí případu před Velký senát, ve kterém zasedá 17 soudů Evropského soudu pro lidská práva, není žádný nárok. Pět soudců rozhodovalo v pondělí 9. května o sedmi případech. Šest případů soudci zamítli a jeden odložili. K Velkému senátu se tak nedostal žádný ze stěžovatelů.
Už dříve se k Velkému senátu a k veřejnému slyšení dostal podobný případ Lobben v. Norsko, o kterém Česká justice podrobně informovala.
Irena Válová
