Evropská komise tento týden zažalovala Česko a další čtyři státy Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Česká justice proto přináší výběr případů žalob Evropské komise na Českou republiku.
DPH pro cestovní kanceláře
27. ledna 2011 – Evropská komise podala žalobu na Česko kvůli předpisům o dani z přidané hodnoty pro cestovní kanceláře. Česko a dalších sedm zemí totiž unijní pravidla nezapracovaly do své legislativy. Podle Bruselu tím tyto státy narušily hospodářskou soutěž mezi cestovními kancelářemi. V září 2013 unijní soud žalobu zamítl. Jedinou ze žalovaných zemí, kde soud částečně žalující straně vyhověl, bylo Španělsko. Komisi vadilo, že zvláštní režim DPH pro cestovní kanceláře byl uplatňován nejen u služeb pro „cestující“, ale i u služeb pro další osoby.
Puncování šperků
10. července 2014 – Evropská komise se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli českým pravidlům pro puncování šperků. Podle komise nebyl v souladu s právem na volný pohyb zboží požadavek, aby šperky dovážené z jiné unijní země musely mít ještě doplňkový český punc. V září 2016 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl o tom, že neuznáváním puncovních značek nizozemského puncovního úřadu WaarborgHolland porušuje Česká republika unijní právo. Český Puncovní úřad už dříve argumentoval tím, že nizozemský punc neumožňuje rozpoznat, zda šperk pochází z EU, anebo má původ mimo ni, například v Číně nebo Hongkongu. EK v roce 2019 rozhodla o ukončení řízení.
Podmínka pro notáře
25. února 2016 – EK poslala Českou republiku k Soudnímu dvoru EU kvůli tomu, že Česko umožňuje vykonávat práci notáře jen svým občanům. Taková podmínka je podle exekutivy Evropské unie v rozporu s pravidly o svobodě usazování. V březnu 2018 unijní soud rozhodl, že ČR porušila princip svobody usazování plynoucí z unijních smluv. Nápravu přinesla novela notářského řádu.
Nebezpečný odpad z Polska
22. července 2016 – Evropská komise zažalovala u Soudního dvora EU Českou republiku, protože země nepřevzala od Polska zpět 20.000 tun údajně nebezpečného odpadu. Česká strana uváděla, že o odpad nejde, a proto nic přebírat nebude. V březnu 2019 Soudní dvůr EU žalobu zamítl.
Přerozdělování migrantů
7. prosince 2017 – První místopředseda EK Frans Timmermans oznámil, že EK posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Loni v dubnu Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinného přerozdělování uprchlíků nesplnily své povinnosti plynoucí z práva Evropské unie. Podle zástupců žalovaných zemí verdikt neměl žádné další důsledky, protože program přerozdělování žadatelů o azyl skončil v roce 2017.
Řidičské průkazy
25. ledna 2018 – Soudní dvůr Evropské unie potvrdil názor EK, že Česká republika svými pravidly pro řidičské průkazy kategorií C/C1 a D/D1, tedy pro mikrobusy a nákladní vozidla, porušuje příslušnou unijní směrnici. České ministerstvo dopravy reagovalo připomínkou, že unijní pravidla upravuje novela zákona, platná od července 2018. Na potřebu příslušné úpravy české legislativy upozorňovala EK od léta 2014, o rok později česká strana slíbila, že změny provede. Ale nestalo se tak, a komise se proto po uplynutí příslušné lhůty obrátila na unijní soud.
Vrácení dotace
6. září 2018 – Česká republika uspěla v řízení před Soudním dvorem EU ve sporu o zhruba 55 milionů korun. Soud zrušil rozhodnutí EK z roku 2015, podle kterého muselo Česko vrátit dotaci 2,123.199 eur (55 milionů Kč). Důvodem vrácení dotace bylo údajně chybné vyplacení peněz ze zemědělských fondů vinařům na ochranu vinic před zvěří a ptactvem.
Cizinci a politika
9. června 2021 – Evropská komise zažalovala Česko a Polsko u soudního dvora Evropské unie kvůli tomu, že nedovolují cizincům z Evropské unie vstupovat do politických stran. Podle unijní exekutivy tím obě země omezují jejich právo kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.
(epa, čtk)
