Žádost, aby inicioval kárné řízení s místopředsedkyní Ústavního soudu Miladou Tomkovou musel vyřizovat veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Stěžovatelka má text odůvodnění usnesení Soudu „za lež, která ji dostala do existenční nouze“. Podávat kárné návrhy na ústavní soudce je však mimo působnost ombudsmana.
Jak vyplývá ze záznamu o činnosti veřejného ochránce práv, stěžovatelka označená jako paní A. se ve věci údajné lži v odůvodnění usnesení Ústavního soudu obrací na ombudsmana Stanislava Křečka opakovaně. Naposledy se tak stalo 1. března 2022.
„V reakci na můj dopis se tážete, podle kterého ustanovení zákona mohla místopředsedkyně Ústavního soudu JUDr. Milada Tomková (dále jen místopředsedkyně soudu) uvést lež v odůvodnění rozhodnutí. Za lživé považujete označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky společnosti C., a. s. V souvislosti s tímto označením, které Vás dostalo do existenční nouze, žádáte o podání kárné žaloby na místopředsedkyni Ústavního soudu,“ odpovídá na poslední podnět paní A. Stanislav Křeček.
Ústavní soud stojí mimo soustavu
Ombudsman stěžovatelku již dříve informoval o své působnosti iniciovat kárné řízení vůči předsedům a místopředsedům obecných soudů, avšak výlučně pokud by šlo o porušení jejich povinností při státní správě soudů, nikoli o zásah do rozhodovací činnosti soudce. Soustavu obecných soudů tvoří soudy okresní, krajské, vrchní a Nejvyšší soud ČR a Nejvyšší správní soud.
Ústavní soud součástí soudní soustavy obecných soudů není. „Ústavní soud je Ústavou České republiky povolán k ochraně ústavnosti, a stojí proto mimo soustavu obecných soudů. Z tohoto důvodu se má působnost nevztahuje na předsedu či místopředsedu Ústavního soudu,“ uvádí k tomu ombudsman s tím, že zahájit kárné řízení se soudcem Ústavního soudu může jen předseda Ústavního soudu.
Ústavní soud: V desítkách věcí téže stěžovatelky
Navíc v tomto případě jde o stížnost na text odůvodnění rozhodnutí Soudu a sepsání rozhodnutí je rozhodovací činnost soudce. Do této oblasti ombudsman zasáhnout nesmí. „Zaviněné porušení povinností místopředsedkyně soudu spatřujete v textu odůvodnění usnesení Ústavního soudu ze dne 10. února 2021, sp. zn. II. ÚS 281/21. Ústavní soud v odůvodnění uvedl: ,[…] stěžovatelka napadla dvě blíže neoznačená rozhodnutí Městského soudu v Praze, vydaná v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 14/2019, ve kterém se stěžovatelka jako minoritní akcionář domáhá žalobou proti společnosti C, a. s., a D., a. s., finančního plnění (doplatku) za převzetí akcií.´,“ cituje napadený text veřejný ochránce. „Označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky přitom považujete za lživé,“ dodává k tomu.
V databázi Ústavního soudu se pod předmětnou spisovou značkou nachází pro formální a obsahové nedostatky zamítnutá ústavní stížnost, ve které se stěžovatelka domáhá finančního plnění na Třineckých železárnách a.s. a Moravia Steel a.s. „Za dané situace, shodně jako v desítkách dalších věcí téže stěžovatelky, Ústavní soud shledal důvod pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl,“ uzavírá své rozhodnutí Ústavní soud.
Podle jakého zákona mohou soudci lhát?
Jak dále vysvětluje Stanislav Křeček, „odůvodnění rozhodnutí představuje projev nezávislé rozhodovací činnosti soudu“. „Nepřísluší mi proto hodnotit, zda je Vámi uváděné tvrzení v souladu s veškerými podklady, které měl Ústavní soud k dispozici. Dovolím si pouze poznamenat, že označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky Ústavní soud použil pouze v rekapitulaci Vašeho podání. Ústavní stížnost odmítl z důvodu formálních a obsahových vad, a to, zda jste minoritní akcionářkou společnosti, či nikoli, v jeho rozhodnutí nehrálo roli,“ upozorňuje ombudsman.
Veřejný ochránce práv se poté zabývá otázkou, „podle kterého ustanovení zákona může místopředsedkyně soudu lhát“. „Takové ustanovení samozřejmě náš právní řád neobsahuje,“ konstatuje ombudsman, který dále vyjmenovává, podle jakých kritérií musí soudce vykládat zákon a rozhodovat. „Soudci tedy nemohou svá rozhodnutí zakládat na lživých údajích,“ vysvětluje ombudsman.
A co když soudce udělá chybu?
I přesto podle ombudsmana počítá občanský soudní řád se situací, že se může v rozhodnutí objevit chyba. „To je sice nežádoucí situace, ke které však může nedopatřením dojít. Chyby v psaní, počtech, či jiné zjevné nesprávnosti může soudce opravit i bez návrhu. Pokud představuje označení Vaší osoby jako minoritní akcionářky zřejmou nesprávnost (zjevnou chybu), můžete požadovat její opravu. Posouzení, zda se jedná o zjevnou nesprávnost, je na soudu a představuje rovněž rozhodovací činnost, která je z mé působnosti vyloučena,“ předkládá ombudsman návod na nápravu takové situace.
Nadále tudíž trvám na svých závěrech uvedených ve vyřízení podnětu a Váš podnět odkládám. Dovoluji si Vás také vyrozumět, že na opakované dotazy či podněty, které nebudou přinášet nové skutečnosti, již nebudu reagovat, uzavírá veřejný ochránce práv podnět ke kárnému řízení s místopředsedkyní Ústavního soudu.
Úplný text případu je zde
Irena Válová
