Na úřad veřejného ochránce práv se obracejí vězni, kteří mají na nákup v kantýně nebo na léky stokorunu měsíčně. Jde o vězně s malými důchody, v insolvenci nebo v exekuci, kdy jim není ponechána ani nezabavitelná částka. Všichni musí splácet pobyt ve vězení a věznice postihuje i dary od rodiny. Zástupkyně ombudsmana s právní úpravou nesouhlasí.
Dvě taková šetření ve věznicích skončila v posledních měsících zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková. Z Vazební věznice v Ostravě se na ni obrátil vězen A., protože „jeho invalidní důchod, ale i veškeré další příjmy (příspěvky od rodiny) mu uvedená věznice postihuje a k dispozici má pouze 100 Kč/měsíc“.
V záznamu o stížnosti je pak předvedeno, jak vypadá konkrétní rozpočet tohoto vězně: „Stěžovatelův důchod činí částka ve výši 4 605 Kč. Tento důchod je po příchodu do věznice rozdělen na dvě poloviny – podúčet „R“ (rezerva) – 2 302 Kč, podúčet „O“ (osobní) – 2 303 Kč. V rámci rozúčtování jsou z podúčtu „R“ sraženy aktuální a dlužné náklady výkonu trestu v částce 2 302 Kč a z podúčtu „O“ v částce 2 202 Kč. Na finančním účtu je stěžovateli ponecháno 100 Kč/měsíc k osobní potřebě.“
Věznice se chyby nedopouští
Postup vychází z metodického pokynu Vězeňské služby. Podle zákona musí vězeň v první řadě uhradit dluh za pobyt ve vězení. „Pokud má stěžovatel dluh na nákladech výkonu trestu, věznice postupuje správně, když stěžovateli postihuje finanční prostředky i z první poloviny zaslaných finančních prostředků, která by mu za běžných okolností zůstala k dispozici,“ uvádí v záznamu o šetření Šimůnková. Podle ní je uvedený postup v souladu s právními předpisy i judikaturou Nejvyššího soudu.
S takovou situací se ale Šimůnková nechce smířit: „S uvedeným postupem (resp. se současnou právní úpravou) nesouhlasím. Odsouzení by měli mít k dispozici (k nákupům věcí osobní potřeby, léků) polovinu (či jinou adekvátní a dostatečnou část) svého důchodu, příspěvků od rodiny a dalších finančních příjmů, pokud by nenastala situace, kdy odsouzení nezužitkují v daném měsíci finanční prostředky určené k uvedeným účelům a tyto budou být moci postiženy až následující měsíc, kdy je bude možné považovat za naspořené,“ uvádí v rámci šetření.
Stát řeší, co s vězni bez peněz. Zástupkyně ombudsmana věří, že s ministerstvem dosáhne změny Foto: Vězeňská služba
„Právní úpravu považuji za nedostatečnou, a proto aktivně jednám o změně této úpravy s Ministerstvem spravedlnosti,“ stojí v závěru šetření případu vězně bez peněz. Tento vězeň bude muset dál žít s kapesným sto korun měsíčně, dokud dluh nesplatí.
Žena ve vězení nemá z čeho platit výživné
V ještě složitější situaci je vězeňkyně ve Vazební věznici v Teplicích. Stěžuje si, že od ledna 2022 jí věznice blokuje celý invalidní důchod na úhradu exekucí, a nemá tak k dispozici žádné finanční prostředky k tomu, aby hradila výživné (na základě dohody o výživném). Nemá finanční prostředky k nákupům ve vězeňské kantýně, k nákupu nezbytných léků, k vedení úřední korespondence. Od 28. ledna 2022 je v insolvenci.
Také této vězeňkyni Monika Šimůnková vysvětluje, jak se všechny její prostředky ze zákona rozdělují, až na poslední stokorunu, která musí ze zákona vězni zbýt. Kromě toho upozorňuje, že nemá-li prostředky na korespondenci, musí ji zaplatit věznice.
Argumenty už zná ředitel Vězeňské služby i ministr
Šimůnková potom opět přidává svoje hodnocení situace: „Uvedený postup (resp. současnou právní úpravu a judikaturu) považuji za problematický… Právní úpravu považuji za nedostatečnou, a proto aktivně v současné době jednám o změně této právní úpravy s Ministerstvem spravedlnosti. Cílem připravované právní úpravy by mělo být, zjednodušeně řečeno, postihování jiných příjmů odsouzených stejným způsobem jako je tomu u pracovní odměny odsouzených.“
„Aktuálně jsem sdělila generálnímu řediteli Vězeňské služby České republiky brig. gen. Simonu Michailidisovi, MBA, své výhrady a rovněž v této věci oslovila i ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka, Ph.D. Zde mám přislíbeno, že první pracovní verzi návrhu změny právní úpravy bych měla obdržet do konce března tohoto roku,“ uvádí v rámci šetření zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.
Úplný popis případu je zde.
Na změně se pracuje
Jak pro Českou justici potvrdila mluvčí ombudsmana Markéta Bočková, na změně legislativy se stále ještě pracuje. „Mohu pouze potvrdit, že s ministerstvem v této věci intenzivně jednáme. Vítáme, že na změně legislativy ministerstvo aktuálně pracuje. Počítáme, že se zapojíme do připomínkového řízení. Rádi bychom dosáhli toho, aby v budoucnu byly veškeré příjmy odsouzených (pracovní odměna, důchody, výsluhy, atd.) postihovány stejným způsobem. Tomu doposud takto není,“ uvedla Bočková.
Podle informace České justice by další termín pro hotový legislativní návrh mohl být v červnu.
Česká justice už dříve informovovala, že kvůli rozsudku Městského soudu v Praze odsouzeným v exekuci nemusí Vězeňská služba ponechat žádné peníze. Rozhoduní je ze září 2020. V případu šlo o pohledávky vězně ve věznici ve Valdicích a Vězeňská služba musela nakonec zaplatit sto tisíc korun a náklady řízení.
Vězni tak přišli o prostředky, za které si mohli nakupovat ve vězeňské kantýně nebo doplácet léčivé a zdravotnické prostředky či zaplatit potřeby ke vzdělávání. Podle rozhodnutí soudu jsou totiž vězněným osobám základní životní potřeby zajišťovány ve věznici a není proto třeba je chránit ponecháním finančních prostředků v rámci nezabavitelné částky.
Irena Válová
