Měl Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), agentura zodpovědná za vyplácení evropských zemědělských dotací, zkoumat střet zájmů Andreje Babiše a případně odmítnout jeho Agrofertu vyplatit evropské dotace, nebo nikoliv? Detailní pohled na kritizovanou praxi agentury ukazuje, že není „střet zájmů“ jako „střet zájmů“ – a že státní agentura podle všeho nepochybila. Web INFO.CZ k tomu exkluzivně získalo jeden z posudků renomovaných advokátních kanceláří, které si SZIF dříve vyžádal jako podklad ke svému rozhodnutí.
Web INFO.CZ exkluzivně získal jeden z právních posudků, které si Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nechal vypracovat externími právními firmami kvůli otázce, zda může vyplácet dříve pozastavené dotace na veřejné zakázky zadané firmám koncernu Agrofert, respektive zda vůbec má zkoumat, jestli se jednotliví zadavatelé zakázek střetem zájmů u tehdejšího premiéra Andreje Babiše zabývali.
„Průtokové“ vyplácení evropských dotací firmám z koncernu Agrofert se dostalo pod palbu kritiky veřejnosti zvláště poté, co Evropská komise ve svém auditu s konečnou platností konstatovala, že bývalý premiér Andrej Babiš je konečným beneficientem koncernu – a to navzdory tomu, že jej „ukryl“ do svěřenských fondů.
Andrej Babiš tak byl logicky ve střetu zájmů, ovšem… Není „střet zájmů“ jako „střet zájmů“, ukazuje právní posudek Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný (AKCČS), který sloužil jako jeden z podkladů k rozhodnutím SZIF o udělení dotace.
Problém je však zejména v tom, že v Česku jsou dvě hlavní právní úpravy o střetu zájmů – jednak v zákonu o střetu zájmů (ZSZ), jednak v zákonu o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).
Mohlo by vás zajímat
Zákon o střetu zájmů (ZSZ) přitom Andrej Babiš již dříve porušil, což konstatoval evropský audit průmyslových dotací, a byl za to rovněž nepravomocně sankcionován černošickým městským úřadem. Podle tohoto zákona totiž musí veřejní funkcionáři vykonávat svou funkci způsobem, aby nedocházelo ke střetu mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit – což Andrej Babiš nenaplnil.
Klíčový je paragraf 4b, který jednoznačně stanovuje, že „obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel.“
Ovšem porušení zákona o střetu zájmů automaticky neznamená, že by Andrej Babiš byl ve střetu zájmů i podle Zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). Obě právní úpravy totiž definují střet zájmů jiným způsobem – a z hlediska udělování zemědělských dotací je klíčová úprava ZZVZ, která je transpozicí příslušné evropské legislativy do českého práva.
V rámci ZZVZ lze přitom střet zájmů klasifikovat spíše jako podjatost. „Podjatostí se přitom s ohledem na ustálenou judikaturu obecně rozumí ‚nezpůsobilost rozhodující osoby k nestrannému a nezaujatému posuzování záležitostí jiných a rozhodování o nich, která je zapříčiněna zejména subjektivním poměrem k dané věci anebo účastníkům’,“ konstatuje posudek AKCČS.
A státní agentura pro vyplácení zemědělských dotací SZIF při výkonu správní kontroly zkoumá právě možný střet zájmů podle ZZVZ, nikoliv podle ZSZ, jak konstatuje i posudek advokátní kanceláře. Z tohoto pohledu tak SZIF „není v rámci správní kontroly povinen ověřovat, zda žadatelé o dotaci v zadávacích řízeních na veřejné zakázky kontrolovali možné naplnění podmínek ustanovení § 4b Zákona o veřejných zakázkách,“ říká posudek AKCČS, který má INFO.CZ exkluzivně k dispozici.
Advokátní kancelář ostatně argumentuje analogickým případem státního podniku Lesy ČR, kde podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže příslušný paragraf ZSZ „nepředstavuje pravidlo pro zadávání veřejných zakázek“.
Advokátní kancelář Císař, Češka, Smutný ve svém posudku nicméně doporučuje, aby SZIF, byť rozhodoval dle platné právní úpravy, do budoucna vytvořil samostatnou metodiku k tomu, jak by měli žadatelé o dotaci možný střet zájmů posuzovat: „Za dostačující, a legislativně jediný objektivně možný, nástroj k prevenci vzniku střetu zájmů přitom AKCČS považuje čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů.“
Vojtěch Kristen, Info.cz
