Německo už podruhé u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) v Haagu podalo žalobu na Itálii za to, že povoluje podávání individuálních žalob o odškodnění vůči německému státu za zločiny spáchané německými vojáky na italském obyvatelstvu během druhé světové války. Podobný spor mezi tak blízkými spojenci je přitom velmi neobvyklý, podotkla agentura DPA.
Haagský soud už v roce 2012 dospěl k závěru, že italské soudy nemají právo rozhodovat o požadavcích na odškodnění italských obětí nacismu vůči Německu. Dal tehdy za pravdu Berlínu, který od počátku sporu tvrdí, že je chráněn takzvanou jurisdikční imunitou státu. Na jejím základě by civilní soudy jedné země neměly vůči jiné zemi vznášet žádné nároky.
Navzdory tomuto verdiktu ale italský ústavní soud v roce 2014 rozhodl, že oběti nacismu a jejich pozůstalí spolkovou republiku zažalovat mohou. Od té doby se v jihoevropské zemi objevilo více než 25 takových případů. Kvůli dvěma z nich přitom podle BBC může v květnu padnout rozhodnutí o nucené dražbě nemovitostí, které v Římě patří Německu. Z jejich prodeje by se pak hradilo odškodnění.
Aby tomu Berlín zabránil, požaduje od Mezinárodního soudního dvora také vydání předběžného opatření, které by prodeji zamezilo. Žádost se týká třeba budov, kde sídlí německá škola, Goethe Institut, německý archeologický či historický institut.
Celá kauza má svůj počátek v roce 2008, kdy italské soudy rozhodly, že Německo má zaplatit kolem milionu eur příbuzným devíti lidí, které německé síly spolu s téměř dalšími téměř 200 zabily v Toskánsku v roce 1944. Německo ale už tehdy poukazovalo na svou imunitu i na to, že Itálii, svému spojenci ve 2. světové válce, na základě dohody o reparacích z roku 1961 za nacistické zločiny zaplatilo 40 milionů marek.
(čtk)
