Pro správní soudy se válka na Ukrajině stala notorietou. U žadatelů o azyl bez azylových důvodů začaly uplatňovat pravidlo nevracení non-refoulement. Dříve zamítnuté žádosti kvůli odporu k ukrajinské armádě, chudobě a poměrům v zemi vrací soudy k řízení ministerstvu vnitra. Jako případ ženy, které Ukrajinci nadávají do separatistů a Rusové do ukrajinských špiónů nebo muže, který nechce být u hádavých rodičů. Česká justice přináší několik rozsudků, které tento přístup soudů dokládají.
Pochází z Luhanské oblasti. O azyl žádala v České republice už od roku 2020. Podle zápisu z jejího výslechu tam od roku 2014 probíhaly boje, denně slyšela ostřelování, výbuchy. Domy v jejím sousedství byly zdemolovány přímým zásahem, další byly poničeny.
Podařilo jí uprchnout do města Sumy, i když cesta byla zničena střelbou. „V práci a na veřejnosti čelila šikaně a nadávkám za to, že je údajně separatistka, majitelé nemovitostí jí odmítali pronajmout bydlení, její zaměstnavatel ji předem varoval, že sehnat bydlení s ohledem na její původ je obtížné. V zaměstnání jí mj. byly bezdůvodně strhávány ,pokuty´, dostávala přesčasy a úkoly navíc,“ stojí v odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze jako správního soudu.
