Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti Marie Benešová ve prospěch muže, který v hádce prokopl dveře auta bývalé manželky. Manželé neměli v době činu vypořádané společné jmění, auto tak nebyla cizí věc a bývalý manžel se nemohl dopustit přečinu poškozování cizí věci.
Muž v hádce s bývalou manželkou kopl do předních dveří jejího auta BMW a dveře promáčkl. Způsobená škoda činila téměř 15 tisíc korun. Ve věci bylo nakonec vedeno zkrácené přípravné řízení, v němž se muž doznal, s postupem souhlasil a škodu uhradil, uvádí se v popisu faktů případu. Jenže vůz manželce nepatřil, stále spadal do společného jmění, vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu.
Muži byla původně stanovena osmiměsíční zkušební lhůta, když státní zástupce rozhodl o podmíněném podání návrhu na potrestání. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu musí státní zástupce v případu znovu rozhodnout.
Případ projednalo trestní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání 20. dubna 2022. Kolegium z věci schválilo právní větu.
Válka Roseových
Manželé byli od února 2019 rozvedeni, ale neměli vypořádaný majetek. Jak vyplývá z popisu případu, dvojice od roku 2015 vedla „válku Roseových“. Žena od bývalého manžela ještě v době manželství převzala patnáct milionů, koupila si byt a BMW. Avšak dohoda prostřednictvím mediace nebyla úspěšná a ani soud v roce 2019 toto vypořádání neschválil.
Při podání vysvětlení přesto bývalá manželka uvedla, že je majitelkou vozu a souhlasila s trestním stíháním bývalého muže. „Ministryně spravedlnosti zmínila i řízení o návrhu podezřelého na povolení obnovy řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ, z něhož sice vyplynulo, že mělo poškozené vozidlo náležet do společného jmění manželů, a tudíž by nemohlo být věcí cizí ve smyslu § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jakož ani posuzovaný skutek by nemohl být trestným činem, avšak obnova povolena nebyla,“ stojí dále v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu.
Právě tato okolnost vedla Marii Benešovou k podání stížnosti proti porušení zákona, uvádí se v rozsudku, který dále do detailů rozvádí, jaké kroky byly činěny při vypořádávání majetku. Manžel se s manželkou měl vyrovnat částkou 15 milionů korun, ze které měla zakoupit koupit předmětné BMW, ale tato dohoda o vypořádání společného jmění nebyla v listopadu 2019 soudem schválena, když k rozvodu došlo v únoru.
Dohody selhaly, k vypořádání nedošlo
Samotný vůz byl koupen už v roce 2018: „Na základě těchto zjištění ministryně spravedlnosti shrnula, že předmětné vozidlo mělo být zakoupeno z finančních prostředků, které náležely do společného jmění manželů, přičemž i vozidlo samotné bylo zakoupeno před rozvodem manželství v prosinci 2018. Mediační dohoda o vypořádání majetkových vztahů pro dobu po rozvodu manželství uzavřená dne 31. 7. 2015 nebyla následně schválena soudem a stále se vede řízení o vypořádání společného jmění manželů,“ uvádí se v rozsudku.
Ministryně Benešová shledala, že nedošlo k jinému způsobu vypořádání a vůz proto nelze považovat za „cizí věc“. „Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství přítomný u veřejného zasedání se zcela ztotožnil s argumenty ministryně spravedlnosti uvedenými v podané stížnosti pro porušení zákona a připojil se i k jejímu návrhu na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ stojí dále v rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého se policie i státní zástupce dopustili chyby, když nezjistili, komu majetek patří.
„Podstatou stížnosti pro porušení zákona je vznesena otázka, zda věc, do níž obviněný kopl, tj. předmětný automobil, pro něj byla v dané situaci cizí věcí, což je jeden ze základních znaků skutkové podstaty přečinu podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustí ten, kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou. Musí se tedy vždy jednat o cizí věc. Tento znak není naplněn, pokud by se jednalo o věc vlastní, nebo která, byť zčásti, náleží pachateli, jenž ji má ve spoluvlastnictví,“ konstatuje v rozsudku Nejvyšší soud.
Co je cizí věc?
Cizí věcí se podle Nejvyššího soudu rozumí věc, která nenáleží pachateli nebo nenáleží výlučně jemu. Na věc se ale musí nahlížet i skrze občanský zákoník a úpravu vypořádání manželů po rozvodu. „Proto je třeba na uvedený stav nahlížet ve smyslu § 708 obč. zákoníku, z něhož plyne, že společné jmění manželů vždy spojuje svou existenci s existencí manželství, a spolu se zánikem manželství nebo jeho prohlášením za neplatné naopak společné jmění manželů zaniká, avšak s tím, že dokud není majetková podstata zaniklého společného jmění vypořádána, budou i nadále přiměřeně použitelná ustanovení o společném jmění manželů,“ uvádí Nejvyšší soud.
„Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí skutečnosti uvedené v § 741 obč. zákoníku,“ vysvětluje Nejvyšší soud občanský zákoník.
Převzala patnáct milionů ještě v manželství
Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu, manželka peníze od manžela převzala ještě v době manželství i přes nedohodu.
„K okolnostem nabytí předmětného vozidla se podává z výpovědi poškozené D. Č. zaznamenané ve spisu týkajícím se řízení o svěření do péče a určení výživného vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 212/2015, při jednání dne 9. 9. 2019, že poté, co od podezřelého i přesto, že dohoda nebyla schválena, převzala částku 15.000.000 Kč, neboť jí byla ještě za trvání manželství podezřelým vyplacena, zakoupila si z ní v prosinci 2018 byt a osobní motorové vozidlo tov. zn. BMW X4, reg. zn. XY (č. l. 17 dozorového spisu sp. zn. ZK 114/2020), tedy vozidlo, které je napadeným předmětem v posuzované trestní věci, cituje Nejvyšší soud z dalších soudních sporů bývalých manželů.
Podle Nejvyššího soudu k vypořádání majetku do doby poškození auta nedošlo a tříletá lhůta neuplynula. Předmětný vůz byl zakoupen před zánikem manželství a patřil do společného jmění manželů, i když byl zaplacen z patnácti milionů určených na vypořádání. K tomuto vypořádání zákonným způsobem nakonec nedošlo, když ho soud neschválil, dohoda se stala neúčinnou.
Kolegium schválilo právní větu:
Poškození cizí věci, § 228 odst. 1 tr. zákoníku
Za cizí věc ve smyslu § 228 odst. 1 tr. zákoníku nelze považovat věc patřící do společného jmění manželů, kterou poškodil jeden z manželů poté, co již zaniklo manželství a v době činu nebylo vypořádáno společné jmění manželů (viz § 736 o. z.).
Irena Válová
