Česká republika je na sedmé příčce v Evropské unii co se týče rychlosti civilního soudního řízení na prvním stupni. Ukázala to hodnotící zpráva EU Justice Scoreboard 2022, která srovnává prostřednictvím mnoha ukazatelů kvalitu, efektivitu a nezávislost soudních systémů členských států Evropské unie. Pro srovnání, například v Itálii trvá řízení na prvním stupni třikrát déle. Tuzemská justice se pak umístila na deváté příčce co se týče počtu soudců.
Nejvíce soudců na obyvatele má Lucembursko, nejméně Irsko. ČR má například zhruba čtyřikrát více soudců, než má Dánsko.
Zpráva hodnotí to, jak se jednotlivým členským zemím Evropské unie daří zajišťovat efektivitu, kvalitu a nezávislost soudních systémů. Věnuje se civilnímu a správnímu řízení.
Hodnotící zpráva sleduje rozličné ukazatele, jako je počet vyřízených věcí či délka řízení ale např. i míra důvěry veřejnosti v justici, výše soudních poplatků či legislativní vývoj v jednotlivých státech.
Nejpodstatnější závěry shrnul ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu Aleš Pavel.
1) Česká republika zaujímá podle dat z roku 2020 v rámci členských států Evropské unie celkově sedmou příčku při srovnání délky řízení ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů, která činí méně než 200 dnů.
2) Délka řízení na všech stupních soudní soustavy ve sporných civilních a obchodních věcech představuje nově zatím nejlepší výsledek za dobu sledování této statistiky Evropskou komisí, a to sice třetí nejlepší výsledek v Evropské unii, když se drží pod hodnotou 200 dnů. Tato situace představuje zlepšení a Česká republika si nadále drží relativně vysokou laťku.
3) Rychlost řízení se opět zlepšila i před správními soudy v prvním stupni, a to jak v porovnání s rokem 2018 tak i s rokem 2019.
4) Pokud se jedná o množství vyřízených věcí vůči věcem, které byly před českými soudy nově zahájeny, oproti předchozím obdobím došlo v roce 2020 k mírnému poklesu, a soudy tak vyřídily nepatrně méně věcí, než jim napadlo. Opačný a tedy pozitivní trend lze sledovat u krajských soudů rozhodujících ve správních věcech, kde byl počet vyřízených věcí vyšší než počet nových věcí.
5) České soudnictví i nadále představuje v unijním srovnání relativně nižší finanční zátěž v přepočtu na jednoho obyvatele. V případě České republiky se jedná konkrétně o 10. nejnižší finanční náklady v Evropské unii.
6) Oproti předchozímu roku došlo ke zlepšení vnímání nezávislosti českých soudů a soudců ze strany obecné veřejnosti, ale zejména ze strany obchodních společností. V rámci obou uvedených skupin se nadále jedná o okolo 55 % pozitivních hodnocení, přičemž 10 až 20 % dotázaných občanů a firem nemá na otázku nezávislosti soudnictví ustálený názor.
EU Justice Scoreboard 2022 si můžete stáhnout zde.
Podrobná data připravuje Evropská komise v součinnosti s kontaktními osobami za jednotlivé soudní systémy. Dokument vzniká ve spolupráci s Komisí Rady Evropy pro hodnocení efektivity justice (CEPEJ), Evropskou sítí rad pro justici (ENCJ), Sítí předsedů nejvyšších soudů Evropské unie (NPSJC), Sdružením státních rad a nejvyšších správních soudů EU (ACA-Europe), Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž a Eurostatem.
(epa)
