Ke vtipu o profesorovi a bombardování Hirošimy přirovnal justici v textu odvolání advokát z Brčka. Dostal pokutu za pohrdání soudem. Vláda se odvolávala z důvodu zachování důstojnosti justice. Národní soudy selhaly v určení kontextu, sarkasmus při hodnocení justice je v souladu s článkem 10 a advokát musí účinně zastupovat klienta, uvedl k tomu Evrospký soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP) v rozsudku ze 17. Května 2022.
Stěžovatelem před Evropským soudem pro lidská práva byl pan Mirko Simič, občan Bosny a Hercegoviny, který žije v Brčku. Jako právní zástupce klienta v žalobě o náhradu škody použil v odvolání k odvolacímu soudu vtip o profesorovi a bombardování Hirošimy. Soud odvolání nejenže zamítl, ale ještě mu uložil pokutu 510 eur za pohrdání soudem.
Úplný rozsudek ESLP ze 17. května 2022 je zde.
„Stěžovatel zastupoval žalobce v občanskoprávním řízení o náhradu škody. Civilní soudy žalobě vyhověly jen částečně,“ popisuje Evropský soud pro lidská práva fakta případu.
Ve svém odvolání k Okresnímu soudu v Brčku stěžovatel uvedl vtip o profesorovi, který od svých studentů očekával, že předloží nejen počet, ale i jména obětí bombardování Hirošimy. Právník v přípisu soudu uvedl, že „soud druhého stupně s ním zacházel tak, jako se profesor v tomto vtipu choval ke svým studentům“.
„Dne 22. listopadu 2017 odvolací Okresní soud v Brčku odvolání zamítl. Dále stejný soud dne 20. prosince 2017 uložil stěžovateli pokutu 1 000 konvertibilních marek (přibližně 510 eur) za pohrdání soudem. Výroky stěžovatele považoval za urážlivé,“ stojí v odůvodnění rozsudku ESLP.
Vláda: Zásah sledoval zachování autority justice
Toto rozhodnutí potvrdily odvolací soudu jakožto i v roce 2020 Ústavní soud. „Odvolávaly se na rozsudek Žugić proti Chorvatsku z 31. května 2011, ve kterém Soud neshledal porušení článku 10 Úmluvy. Stěžovatel zaplatil pokutu v roce 2018,“ uvádí dále Soud k situaci.
Hned v roce 2020 podal pan Mirko Simič stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva (ESLP) pro porušení Článku 10 – právo na svobodu slova a projevu.
Jak vyplývá z rozsudku Soudu, vláda Bosny a Hercegoviny uznala, že došlo k zásahu do práva pana Simiče. Soud začal zkoumat, zda standardy článku 10 a parametry zásahu tak, jak je určuje Úmluva, byly národní justicí dodrženy.
„Strany se shodují, že stěžovatelův trest za pohrdání soudem se rovnal zásahu do jeho práva na svobodu projevu, že zásah byl předepsán zákonem a že sledoval legitimní cíl zachování autority soudnictví. Zbývá tedy prozkoumat, zda byl zásah ,nezbytný v demokratické společnosti´ ve smyslu čl. 10 Úmluvy,“ shrnul ESLP.
Soud: Šlo o kritiku justice na justiční půdě
Poté Evropský soud pro lidská práva vznesl výhrady k národnímu rozhodnutí o pokutě právníkovi: „Soud nejprve poznamenává, že kritické poznámky, které byly vnitrostátními soudy považovány za urážlivé, byly učiněny stěžovatelem v kontextu soudního řízení. Jinými slovy, byly učiněny na fóru, kde byla přirozeně rázně hájena práva jeho klienta.“
„Kromě toho byly tyto poznámky vyjádřeny v odvolání, na rozdíl od kritiky soudce vyjádřené například v médiích. Široká veřejnost o nich tedy nevěděla. Vnitrostátní soudy při zkoumání případu selhaly při stanovení dostatečné váhy kontextu, ve kterém byly poznámky učiněny,“ stojí doslova v rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
Sžíravost k soudcům je slučitelná s článkem 10
Evropský soud pro lidská práva navíc nepovažoval sarkasmus za urážku národních soudců, nýbrž za hodnocení práce národní justice. „Navíc, Soud není přesvědčen, že by vyjádření stěžovatele, v rozporu s tím, co tvrdila vláda, bylo možné vykládat jako bezdůvodné osobní útoky s jediným úmyslem urazit soud nebo členy soudu. Jeho komentáře totiž směřovaly ke způsobu, jakým soud druhého stupně aplikoval pravidla dokazování v případě jeho klienta,“ uvedl Soud v odůvodnění.
„I když je pravda, že tón napadených poznámek byl sžíravý nebo dokonce sarkastický, použití takového tónu v poznámkách o soudcích je považováno za slučitelné s článkem 10,“ uvádí Evropský soud pro lidská práva v odůvodnění rozsudku.
Advokát má být čestný, advokacie však účinná
A co více, Soud se zastal způsobu, jakým advokát hájí klienta: „Soud souhlasí s vládou a Ústavním soudem Bosny a Hercegoviny, že právníci jako nezávislí odborníci hrají klíčovou roli při zajišťování důvěry veřejnosti vůči soudům. Tato zvláštní role advokátů při výkonu spravedlnosti s sebou nese řadu povinností; zejména jejich profesionální chování musí být diskrétní, čestné a důstojné,“ uvedl Soud.
„Aby však veřejnost měla důvěru ve výkon spravedlnosti, musí mít důvěru ve schopnost advokacie poskytovat účinné zastoupení,“ shrnul Soud doslova.
Podle Soudu tak důvody uváděné vnitrostátními soudy k zásahu do stěžovatelova práva na svobodu projevu nebyly „relevantní a dostatečné“. Soud proto případ uzavřel s tím, že zásah do stěžovatelova práva na svobodu projevu nebyl „nezbytný v demokratické společnosti“.
Soud proto rozhodl, že došlo k porušení článku 10 Úmluvy. Stát Bosna a Hercegovina musí do tří měsíců Mirko Simičovi zaplatit 510 euro za majetkovou újmu, 4 500 euro za nemajetkovou újmu a 2 550 euro za náklady řízení.
Irena Válová
