Žena v době protikoronavirových opatření nemohla několik dní navštívit v nemocnici tříměsíční dceru, zastání našla u veřejného ochránce práv. Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se s námitkami stěžovatelky patřičně nevypořádal pražský magistrát, ke kterému žena svoji stížnost směřovala poté, co neuspěla u nemocnice. Prvotní stížnost úřad neposuzoval. Kancelář ombudsmana o tom dnes informovala na webu. Nemocnicím doporučuje, aby nastavily rozumné podmínky a k situacím přistupovaly individuálně. Úřady by měly přezkoumávat, zda řády nemocnic pobyt rodičů s dětmi neomezují příliš.
Tříměsíční dívka byla po operaci počátkem května 2020 týden na jednotce intenzivní a resuscitační péče. Matku k holčičce pustili večer po operaci, pak už od ní personál pouze odebíral odstříkané mateřské mléko. S dcerou mohla být až po jejím přeložení na běžné oddělení po několika dnech. Svůj postup nemocnice odůvodňovala nepříznivou epidemickou situací související s výskytem covidu-19.
Poté, co matka neuspěla se stížností u vedení nemocnice, obrátila se na pražský magistrát a následně i na ombudsmana. Stížnostní mechanismus ve zdravotnictví je dvoustupňový a veřejný ochránce práv může prověřovat až to, jak stížnost vyřídil příslušný úřad, nikoliv nemocnice. V případě Prahy jde právě o magistrát. Podle Šimůnkové se magistrát nevypořádal mimo jiné s námitkou ženy, že při přijetí k hospitalizaci s dcerou měla negativní test na covid.
Podle zástupkyně ombudsmana v dané době kvůli celorepublikové epidemické situaci sice platil zákaz návštěv v lůžkových zdravotnických zařízeních, výjimku však představovaly právě návštěvy nezletilých pacientů. Ti navíc mají při naplnění zákonných předpokladů právo na nepřetržitou přítomnost rodiče. Rodič jakožto zákonný zástupce dítěte tedy není „obyčejná“ návštěva.
„Je třeba si uvědomit, že jádrem stížnosti nebylo neumožnění nepřetržité přítomnosti zákonného zástupce pacienta, ale jakéhokoliv kontaktu (byť v omezeném rozsahu) matky s malým dítětem po několik dnů. Jsem si vědoma toho, že právo hospitalizovaného dítěte na nepřetržitou přítomnost rodiče neplatí absolutně a za jistých okolností může být omezeno, zejména právě na takovém typu oddělení, kde je třeba zajistit bezpečnou péči o výrazně ohrožené pacienty. Pak ale musí být umožněn alespoň krátký kontakt dítěte s rodiči, obzvlášť pokud jde o kojence a jeho matku, jako v tomto případě,“ uvedla Šimůnková.
Úřady, které stížnosti ve zdravotnictví vyřizují, by měly podle zástupkyně ombudsmana vždy přezkoumávat důvody, proč nemocnice odmítá umožnit přítomnost zákonného zástupce u dítěte, tedy zda sledují legitimní cíl. Úřadům při svých šetřeních doporučuje, aby přezkoumávaly, zda vnitřní řády nemocnic pobyt rodičů s dětmi příliš neomezují. Nemocnice by podle ní zase měly nastavit rozumné a transparentní podmínky a měly by k situacím přistupovat individuálně.
(čtk)
