Příliv Ukrajinců na území bude mít dopad na vnitřní bezpečnost České republiky. Uprchlíci budou terčem zájmu kriminálních skupin i cílem předsudečné a nenávistné trestné činnosti. Policie proto zacílí aktivity na uprchlíky i na české občany. Po roce budou ve hře návraty cizinců zpátky na Ukrajinu i prodloužení jejich dočasné ochrany, uvádí vládní dokument.
„Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu“ vláda schválila 13. dubna 2022. Do funkce národního koordinátora dočasně jmenovala ministra vnitra Víta Rakušana. Dokument je podle komentáře vnitra předkládán k diskusi odborné veřejnosti.
Prevence namíří na Ukrajince i občany ČR
Vnitřní bezpečností se zabývá desátá ze třinácti kapitol dokumentu: „Podstatné zvýšení počtu osob na území státu bude mít podstatné důsledky též na vnitřní bezpečnost České republiky. Uprchlíci jsou jednak velmi zranitelnou skupinou, u níž lze očekávat významný zájem různých organizovaných kriminálně rizikových skupin (obchod s lidmi, sexuální vykořisťování, nelegální zaměstnávání apod.), mohou být ale také cílem předsudečné či jinak nenávistné trestné činnosti,“ konstatuje dokument v úvodu kapitoly Vnitřní bezpečnost.
Vyloučit samozřejmě nelze ani problémy uvnitř samotné uprchlické komunity, spjaté například s různými sociálně patologickými jevy, pokračuje dokument. „Pro předcházení všech výše uvedených negativních jevů je třeba posílit jak preventivní aktivity zaměřené nejen na samotné uprchlíky, ale i na občany České republiky, tak samotný výkon policejních činnosti,“ činí závěr autoři dokumentu.
Ve hře návraty Ukrajinců i prodloužení ochrany po roce
Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny vláda odhadla na 54 miliard korun. Nejvíce, 18 miliard korun, dostane ministerstvo práce a sociálních věcí. Další peníze budou potřeba například na školství či zdravotnictví. Kabinet předpokládá, že část jich získá od Evropské unie.
Jak vyplývá z druhé kapitoly Právní status, vláda se musí rozhodnout, jaké právní postavení udělí ukrajinským uprchlíkům po roce, kdy skončí jejich dočasná ochrana, na základě směrnice 2001/55/ES přetavené do tzv. Lex Ukrajina. Tato směrnice byla aktivována vůbec poprvé.
Jak Česká justice informovala už v souvislosti s příchodem migrantů z Afriky a Asie během tzv. migrační krize, aktivace směrnice je politické rozhodnutí Rady EU, což už v roce 2017 na dotaz Slovenska potvrdil Soudní dvůr EU.
„Směrnice kromě dočasné ochrany počítá i s návratovým systémem. Řešení situace po skončení či deaktivaci dočasné ochrany dosud nebylo předmětem debaty věcně příslušných státních orgánů z důvodů předčasnosti rozhodnutí a nejasnosti vývoje, jak na Ukrajině, tak v samotné Evropské Unii,“ potvrzuje vládní strategie závislost na politickém rozhodnutí EU.
Podle kabinetu je třeba počítat s dopadem směrnice a Lex Ukrajina i do další národní legislativy různých resortů (školství, zdravotnictví, sociální služby) a také zohlednit vývoj, který nelze předvídat. Ministerstvo vnitra proto dostalo úkol koordinovat dopady Lex Ukrajina a rovněž navrhnout varianty postupu po deaktivaci směrnice.
Jak vyplývá z dokumentu, jednou z variant je i prodloužení platnosti Lex Ukrajina po roce: „MV ve spolupráci s dalšími dotčenými rezorty připraví varianty řešení pro legislativní úpravu situace při prodloužení dočasné ochrany a také po ukončení dočasné ochrany na základě rozhodnutí Rady EU / uplynutí platnosti lex Ukrajina,“ stojí doslova v dokumentu
Počet příchozích žen se snížil na úkor mužů
Ke dni 19. dubna 2022 získalo podle statistik ministerstva vnitra v ČR dočasnou ochranu 299 065 Ukrajinců. „Mezi uprchlíky výrazně převažují ženy a děti,“ uvádí strategický dokument data k 31. březnu 2022. To platí i dvacet dní poté. Podle statistiky z 19. dubna tvoří 75,4% uprchlíků ženy starší osmnácti let a 24,6% muži starší osmnácti let. Oproti datům z 31. března 2022 se počet žen snížil, i když nadále „výrazně“ převažuje. Ke dni 31. března bylo žen 80%.
Mezi uprchlíky k 19. dubnu 2022 převažují dospělí. Celkem k 19. dubnu 2022 přišlo do ČR 57,2% dospělých ve věku od 18 – 65 let a 3,5% osob ve věku 65+. Zbytek, tedy asi čtyřicet procent, tvoří děti.
„Z hlediska regionálního rozmístění si čtvrtina osob našla ubytování v Praze (61 tisíc) a dalších 15 % ve Středočeském kraji (37 tisíc). Z dalších krajů ještě 10 % (necelých 25 tisíc osob) dosahuje Jihomoravský kraj a 7 % (18 tisíc osob) Plzeňský kraj, další regiony nepřesahují 5% podíl na celkovém počtu ukrajinských uprchlíků,“ uvádí strategický dokument. Zatímco čísla se mění, rozmístění osob do krajů zůstává.
Důsledky pobytu cizinců jsou spočítatelné
Podle vládní strategie již v současnosti lze některé důsledky počtu cizinců na území „na základě předchozích zkušeností předvídat a včas na ně zaměřit preventivní aktivity, aby k jejich nárůstu, pokud možno vůbec nedošlo.“
Zásadní úlohu v akutním zvládnutí velkého přílivu uprchlíků, ale i k dlouhodobému předcházení problémů se zvýšeným výskytem cizinců, a to nejen z bezpečnostního hlediska (ale mj. i z hlediska jejich bezproblémové integrace) sehrávají podle dokumentu dobrovolníci. Proto musí vláda najít peníze pro Regionální dobrovolnická centra, která od května už nebude financovat EU.
„V souvislosti se zajištěním vnitřní bezpečnosti s déletrvajícím setrváním nezanedbatelného počtu uprchlíků na území České republiky jsou kalkulovány zvýšené výdaje na provoz bezpečnostních sborů v působnosti MV, a to jak v oblasti pohyblivých složek platů a souvisejících výdajů (zejména zvýšené přesčasy a pohotovosti), tak v oblasti provozních výdajů (zvýšené výdaje na PHM a LPHM, cestovné, ubytování, stravné, náhrady mezd, tlumočení, nebo související provozní výdaje typu spotřební materiál, údržba majetku, drobný majetek atp.),“ pokračuje dále dokument, co se týče bezpečnosti.
Jako opatření pak vládní strategie uvádí: Vysílání policistů do zahraničí, preventivní projekty, videospoty, krizové linky, dobrovolnictví a komplexní analýza dopadů do vnitřní bezpečnosti a na financování Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR.
Předběžná částka? „Celkové náklady opatření v této kapitole jsou 361 890 000 Kč,“ uzavírá vládní strategie kapitolu Vnitřní bezpečnost.
Irena Válová
