Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600.000 korun. Dnes to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

„Neshledáváme zásahy do pracovní sféry žalobkyně. Setrvala ve funkci a sama řekla, že se po skončení mandátu nepřihlásila do výběrového řízení,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Ivana Kotrčová k tomu, že Vitásková navzdory trestnímu stíhání dokončila své funkční období v čele ERÚ. Připomněla, že poté se žena realizovala v Institutu Aleny Vitáskové.

Soudkyně upozornila mimo jiné i na to, že v době trestního řízení Vitásková převzala několik ocenění včetně vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. „Dostala vyznamenání, která ji mohla posílit v tom, že stále má své příznivce a okruh osob, které s ní sympatizují,“ podotkla. Odmítla také, že by existovala dostatečná souvislost mezi stíháním Vitáskové a jejím neúspěchem v senátních volbách.

Ministerstvo manažerce už dříve vyplatilo 450.000 korun, Vitásková se aktuální žalobou domohla dalších 150.000 Kč. K odvolacímu zasedání nepřišla. Její advokát Pavel Kohút uvedl, že po poradě s klientkou zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.

Žena, která vedla ERÚ v letech 2011 až 2017, čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny získaly licenci na výrobu ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Vitásková své obvinění ze zneužití pravomoci od počátku označovala za vykonstruované. Vydání licencí podle ní připustil její předchůdce v čele úřadu.

Mohlo by vás zajímat

Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal na 8,5 roku do vězení, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů. Manažerka trvá na tom, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Už dříve uvedla, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, jež nyní nemůže uplatnit. Zmínila například, že kvůli stíhání přišla o slíbenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana. Stěžovala si také na zdravotní problémy způsobené stresem. „Nedá se tvrdit, že by byla úplně zničenou osobou, která by ze zdravotních důvodů nebyla schopna ničeho,“ poznamenala k tomu Kotrčová.

Právník Vitáskové poukazoval na případ nezákonně stíhaného senátora a přerovského primátora Jiřího Lajtocha, jenž minulý měsíc pravomocně vymohl milionové odškodné kvůli zmaření politické kariéry. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale dnes u soudu v této souvislosti upozornil na to, že Vitásková nedávno ohlásila svou kandidaturu na prezidentku. Šanci na kariéru v politice tak podle úřadu na rozdíl od senátora neztratila. I podle soudkyně není srovnání s Lajtochovým případem přiléhavé. „Nedošlo u ní ke zrušení politické kariéry,“ řekla o Vitáskové.

Vitásková se za stíhání domáhala od státu ještě dalších 183 milionů korun, a to jako údajného ušlého zisku. S tímto požadavkem neuspěla vůbec, o čemž pražský městský soud pravomocně rozhodl ve středu.