Soudy za první tři měsíce roku 2022 obdržely 5881 žádostí o insolvenci, 5595 od fyzických osob, 286 od firemních žadatelů. Počet návrhů podaných právnickými osobami opět postupně roste, v únoru i březnu byla překonána hranice 100 žádostí za měsíc. Počet návrhů podaných právnickými osobami opět postupně roste, v únoru i březnu byla překonána hranice 100 žádostí za měsíc. Počet návrhů podaných právnickými osobami opět postupně roste, v únoru i březnu byla překonána hranice 100 žádostí za měsíc.
V prvním čtvrtletí roku 2022 obdržely soudy celkem 5881 návrhů na insolvenci, což znamená meziroční pokles o 10,5 %. Ubylo především žadatelů z řad fyzických osob, v případě firem naopak počet podaných insolvenčních návrhů postupně roste. Zatímco v prvních třech měsících roku 2021 bylo ze strany právnických osob podáno 270 insolvenčních návrhů, v prvním čtvrtletí letošního roku to bylo 286. „Spolu s dozvuky vleklé pandemie na firmy naplno dolehlo zdražování energií, rostoucí ceny materiálů a narušené dodavatelsko-odběratelské řetězce. Růžový navíc není ani výhled do budoucna. Ekonomický vývoj v čele s inflací, aktuální mezinárodní situace a dramatické růsty cen energií na jistotě nepřidávají, takže v následujících měsících se dá očekávat další nárůst,“ říká Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
Nepříznivá situace dopadá i na fyzické osoby, byť počty insolvenčních návrhů v jejich případě zatím stále klesají, meziročně o 11 %. „V případě fyzických osob platí, že krize se do počtu insolvenčních návrhů promítá s větším zpožděním. Lidé se finanční potíže nejprve snaží řešit jinými způsoby, například s pomocí rodiny. Aktuálně ale opět dramaticky roste počet zahájených exekucí a podíváme-li se do historických dat z období poslední ekonomické krize a let bezprostředně po ní, je pravděpodobné, že během jednoho až dvou let vzroste počet žadatelů o insolvenci až několikanásobně,“ míní Valášek. Kromě růstu cen energií a bezprecedentní dvojciferné inflace budou mezi hlavními důvody také zvyšující se náklady na bydlení v důsledku skokového růstu úrokových sazeb. „Hypotéku na bydlení má dnes zhruba milion domácností a řadu z nich postupně čeká velmi bolavé refinancování. Lidé, kteří si úvěr na bydlení brali před čtyřmi, pěti lety a nestihli provést změnu za starých podmínek, budou nově platit až o polovinu vyšší splátku. To je značný zásah do rozpočtu i v případě vyšších příjmových skupin, natož pak u ekonomicky zranitelných rodin,“ varuje Valášek. Růst cen a tím pádem méně volných prostředků v domácnostech se také negativně promítne na jejich ochotě utrácet, což bude znamenat další těžkosti například pro dlouhodobě zkoušený sektor služeb.
Dosavadní několikaletý pokles zájmu o oddlužení ze strany fyzických osob je podle Valáška dán především faktem, že lidé, kteří o vstup do insolvence stáli, o něj již většinou požádali. Řada ostatních dlužníků naopak stále preferuje setrvání v exekuci, která je pro ně minimálně z krátkodobého hlediska ekonomicky výhodnější. „Exekuce a insolvence mají zákonem dané odlišné podmínky. Rozdíl v sumě, která dlužníkům měsíčně zůstane, může činit až 6 tisíc korun navíc ve prospěch setrvání v exekuci. Řešením by mohla být zákonná úprava, která by podmínky srovnala, nebo alespoň přiblížila, a tím by zvýšila motivaci k zahájení oddlužení. To na rozdíl od exekuce předluženým lidem umožní takzvaně začít znovu,“ upozorňuje Valášek. Změnu by podle něj vhodné zvážit už nyní v souvislosti s chystaným zkrácením lhůtu pro oddlužení fyzických osob na tři roky. Ta aktuálně až na výjimky dosahuje pěti let.
Všeobecný zájem o zahájení oddlužení by mohla zvýšit také možnost využívat služby insolvenčních správců ve vzdáleném režimu v podobě online schůzek, jako je tomu například u advokátů a jejich klientů v rámci projektu Skype obhajoby. „Insolvence za ostatními oblastmi justice v digitalizaci v tomto ohledu pokulhává. Naprostou většinu úkonů je nutné řešit osobně. Technická stránka bezpečné online komunikace je přitom připravena a úspěšně otestována, zbývá jen smysluplně nastavit legislativní rámec,“ vysvětluje Tomáš Valášek a připomíná ještě jednu oblast, která by v letošním roce neměla zůstat bez povšimnutí: „Zákonodárci by se měli zaměřit také na systém odměňování insolvenčních správců. Situace začíná být kritická, odměny správcům se nezvyšovaly od roku 2008, zatímco inflace prudce roste. Řada správců tak už dnes částečně financuje provoz kanceláře ze svých úspor, aby byli schopni nabídnout svým zaměstnancům odpovídající finanční podmínky a udrželi si je. Z dlouhodobého hlediska to však není udržitelné a je třeba přijít s nějakým systémovým řešením,“ uzavírá Valášek.
Insolvence 2008
