Regionální právní úprava, která v Belgii ukládá poskytovatelům zprostředkovatelských služeb v oblasti nemovitostí, zejména provozovatelům elektronické ubytovací platformy, aby předávali daňovým orgánům určité údaje o transakcích týkajících se ubytování, není v rozporu s právem Evropské unie. Ve svém rozhodnutí to dnes uvedl Soudní dvůr EU. Nevyhověl tak stížnosti firmy Airbnb Ireland, která se snažila tuto úpravu zrušit a která tvrdí, že je v rozporu s volným pohybem služeb v EU.
Podle regionálních předpisů musí provozovatel poskytovat daňovému úřadu určité údaje o turistických ubytovacích zařízeních. Podle soudu má toto ustanovení daňovou povahu a z toho důvodu je vyloučeno z působnosti směrnice o elektronickém obchodu.
Společnost Airbnb Ireland za úplatu spojuje potenciální hosty s profesionálními nebo neprofesionálními ubytovateli. V souladu s povinností stanovenou městem Brusel týkající se daně z turistických ubytovacích zařízení byla společnost požádána, aby daňovému úřadu poskytla informace o turistických transakcích za rok 2017. Firma se však domnívala, že předání těchto informací je v rozporu s unijním právem, zejména zásadou volného pohybu. Podala proto k belgickému Ústavnímu soudu žalobu, v níž se dožadovala zrušení tohoto nařízení. Ústavní soud se pak obrátil na Soudní dvůr EU.
Podle dnešního rozhodnutí soudu spadá příslušné napadené usnesení do oblasti daní. Je tak výslovně vyloučeno z působnosti směrnice o elektronickém obchodu. Neporušuje ani zákaz omezování volného pohybu služeb v rámci EU, protože se týká všech poskytovatelů služeb zprostředkování nemovitostí.
