Senát asi neschválí nominaci bývalého místopředsedy České advokátní komory Petra Poledníka na ústavního soudce. Vedle senátorů STAN ji nepodpoří pravděpodobně ani frakce ODS a TOP 09, uvedl dnes její předseda Zdeněk Nytra. Jejich kluby mají v Senátu většinu. Poledníka nominoval prezident Miloš Zeman jako nástupce Kateřiny Šimáčkové, která přešla loni k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
„Nechci to vydávat za definitivní stanovisko klubu, ale zatím to vypadá tak, že pana Poledníka nepodpoříme,“ uvedl Nytra. Vycházel z informací o Poledníkovi, které „nejsou moc příznivé“.
Podobně se vyjádřila i předsedkyně klubu KDU-ČSL Šárka Jelínková. „Zatím to vypadá, že tuto nominaci pana prezidenta nepodpoříme,“ uvedla.
Prezident ke jmenování ústavního soudce potřebuje získat souhlas Senátu. Horní komora o tom bude rozhodovat v tajných volbách. Nominaci Poledníka bude schvalovat zřejmě ještě během jara.
STAN: Máme různé informace
Nominaci nepodpoří senátoři STAN. Oznámil to dnes předseda senátorského klubu Starostů a nezávislých Petr Holeček. Za jeden z důvodů označil Poledníkovo působení v exekučních řízeních.
Senátoři za Starosty k odmítavému postoji vůči Poledníkovi dospěli podle Holečka na základě různých informací. Jednou z nich bylo to, že Poledník nerespektoval při exekučních řízeních rozhodnutí Nejvyššího soudu o nezákonných exekucích, uvedl Holeček.
Poledník byl místopředsedou České advokátní komory, tuto funkci zastával v letech 2005 až 2021. Působí mimo jiné u rozhodčích soudů při Hospodářské a Agrární komoře a Slovenské obchodní a průmyslové komoře. Je také členem rozkladové komise antimonopolního úřadu pro veřejné zakázky, uvádí se v žádosti.
Sedmdesátiletý Poledník v advokacii působí od roku 1976 po absolvování Právnické fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně. Nemá specializaci, ale zvýšený zájem věnuje trestnímu právu. Je také členem Slovenské advokátní komory. „Složení soudcovského sboru by mohl obohatit jako odborník z aplikační praxe bez úzkého zaměření,“ uvedl v žádosti prezident Zeman.
Detaily ze životopisu Petra Poledníka už Česká justice publikovala.
Petr Poledník rovněž již dříve poskytl České justici rozhovor z pozice člena představenstva České advokátní komory.
Nejvíce kandidátů na členy Ústavního soudu odmítli senátoři prezidentu Klausovi
Přehled kandidátů na členy Ústavního soudu ČR, které navrhl prezident a jejichž nominaci odmítl parlament (Senát asi neschválí nominaci bývalého místopředsedy České advokátní komory Petra Poledníka, vedle senátorů STAN ji nepodpoří pravděpodobně ani frakce ODS a TOP 09; tyto kluby mají v horní komoře většinu):
Kandidáti neúspěšně navržení Václavem Havlem:
Irena Pelikánová – z úvodních 13 nominací na členy Ústavního soudu ČR zamítla Poslanecká sněmovna (Senát tehdy ještě neexistoval) v červenci 1993 pouze docentku pražské právnické fakulty a členku ODA Pelikánovou.
Ivan Průša – docenta pražských práv a vedoucího Úřadu vlády ČSFR z let 1990 až 1992 nominoval prezident spolu s dalšími dvěma kandidáty v říjnu 1993. Poslanecká sněmovna ještě týž měsíc Průšovu kandidaturu zamítla.
Kandidáti neúspěšně navržení Václavem Klausem:
Aleš Pejchal – advokáta a člena svého poradního sboru prezident navrhl v květnu 2003. V červenci téhož roku Senát Pejchalovu nominaci odmítl. Klaus jej podruhé bez úspěchu navrhl v srpnu 2003.
Vladimír Balaš – někdejšího prvního šéfa plzeňské právnické fakulty a šéfa svého poradního týmu navrhl prezident v červnu 2003. Senát nominaci zamítl v srpnu téhož roku. Zazněly při tom například pochybnosti o Balašově účasti v kauze IPB. Balaš jakékoli spojení s manažery zkrachovalé banky popřel.
Václav Pavlíček – vysokoškolského pedagoga, významného odborníka na ústavní právo a dalšího z členů svého poradního sboru navrhl prezident v červnu 2003. Senátorům však vadila jeho minulost, například členství v KSČ.
Klára Veselá-Samková – advokátku, známou mimo jiné obhajobou romských klientů, navrhl prezident v červenci 2003. Senátoři ji v srpnu téhož roku neschválili, protože jim vadily její drobné prohřešky z minulosti, které podle nich dokazovaly profesní i osobní nevyzrálost.
Milan Galvas – vedoucího katedry pracovního práva a sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně navrhl prezident v únoru 2004. Senátoři mu vytýkali příliš vyhraněné profesní zaměření i jeho postoj ke komunistické minulosti. Galvas byl členem KSČ v letech 1967 až 1989.
Jaroslava Novotná – tehdejší viceprezidentku Unie státních zástupců ČR pro mezinárodní styky a vzdělávání navrhl prezident v říjnu 2004. Senátoři ale nominaci v prosinci 2004 odmítli. Důvodem bylo zejména její dvanáctileté členství v KSČ.
Jan Sváček – dlouholetého předsedu Městského soudu v Praze navrhl prezident v prosinci 2011. Počátkem února 2012 Senát Sváčka těsně zamítl. Před hlasováním se zmiňovalo Sváčkovo někdejší členství v KSČ nebo jeho kontakty s kontroverzními pražskými podnikateli. Sváčka na ústavního soudce znovu neúspěšně nominoval prezident Miloš Zeman.
Zdeněk Koudelka – právníka, náměstka ředitele Justiční akademie v Kroměříži a bývalého poslance ČSSD navrhla hlava státu na ústavního soudce počátkem března 2012. V dubnu téhož roku senátoři Koudelkovu kandidaturu zamítli. Kritici mu vytýkali jeho angažmá u bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, jejímž byl náměstkem, nebo obhajobu sporných zákonů.
Kandidáti neúspěšně navržení Milošem Zemanem:
Miloslav Výborný – někdejšího lidoveckého politika a ministra obrany prosadil do funkce ústavního soudce prezident Klaus v roce 2003. O deset let později ale pokus prezidenta Zemana nominovat jej na druhé funkční období skončil nezdarem. Výborný se coby soudce ÚS podílel mimo jiné na zamítnutí stížnosti proti církevním restitucím, což mu někteří levicoví senátoři před červnovým hlasováním připomenuli.
Jan Sváček – ani druhá nominace předsedy Městského soudu v Praze (poprvé jej navrhl Václav Klaus) k ÚS nevyšla. Senát Sváčkovu nominaci zamítl v srpnu 2013. V prosinci téhož roku Zeman řekl, že už Sváčka opětovně navrhovat nebude.
Jiří Nykodým – opětovnou nominaci advokáta a někdejšího ústavního soudce z let 2003 až 2013 odmítla horní komora v květnu 2014. Nykodým se ještě jako člen Ústavního soudu podílel na zamítnutí stížnosti na církevní restituce, což mu v Senátu se sociálnědemokratickou většinou přitížilo, právě jeho postojem k vyrovnání státu s církvemi otevřeně někteří senátoři odůvodnili svůj nesouhlas.
Aleš Gerloch – senátoři odmítl jeho nominaci na ústavního soudce v březnu 2019. Nesouhlas s Gerlochem vyjádřili třeba lidovečtí senátoři, později se k nim připojili zástupci TOP 09. V podpoře Gerlochovy kandidatury se už předtím neshodly senátní výbory – zatímco ústavně-právní ji doporučil, výbor pro lidská práva odmítl. Důvodem odmítnutí byly zřejmě pochybnosti senátorů o Gerlochově morální integritě, kterou vyjádřili hlavně zástupci lidovců, Starostů, TOP 09 a uskupení Senátor 21.
(čtk, ire)
